Skanzen pálení dřevěného uhlí ve Lhotě u Kamenných Žehrovic na Křivoklátsku Vás seznámí s historií a současností výroby dřevěného uhlí formou naučné stezky, která obsahuje 14 naučných tabulí. Pálení dřevěného uhlí na Křivoklátsku má své kořeny v době Keltů před 2 500 lety. Bohaté zásoby dřeva podpořily rozvoj hutnictví železa a dalších průmyslových odvětví v kraji. Jednoduché pálení v ohništích a jamách časem nahradily milíře, které se stavěly až do poloviny 20. století. V milíři probíhalo pomalé a nedokonalé spalování dřeva, které mohlo trvat i přes dva týdny. Později používané plechové karbonizační pece umožnily výrobu uhlí i mimo les. Pálení uhlí se zde nepřetržitě provozuje až do dnešních dob a stalo se místní tradicí. Skanzen ve Lhotě ukáže návštěvníkům typy milířů, nářadí, pomůcek a vybavení k práci a životu uhlíře. Dovolí nahlédnout do ostatních řemesel s lesem a uhlím spojených a ukáže současné technologie výroby. Skanzen nabízí exkurze s výkladem pro školy i veřejnost, v nabídce je občerstvení prodej suvenýrů a odborných publikací a také lze dřevěné uhlí zde vyrobené zakoupit.  

  Minaret v Lednici, jedna z perel Lednicko-Valtického areálu, je díky tomu, že byl postaven roku 1802, naší nejstarší rozhlednou vůbec. Naše nejstarší rozhledna Tato unikátní a exotická stavba vznikla v době, když se Alois I. Josef z Liechtensteinu rozhodl rozšířit a zvelebit park u lednického zámku a obohatit ho o řadu romantických staveb. Většinu staveb realizoval jeho dvorní architekt Josef Hardtmuth, a jednou z nich se stal i minaret, který byl stavěn v letech 1797 – 1802. O důvodu proč byl postaven koluje řada dohadů. Říká se, že kníže chtěl původně postavit kostel, ale lednická obec jeho stavbu nepovolila, proto se ze vzdoru rozhodl vystavět symbol islámu – minaret. Vznikla tak monumentální stavba, vysoká 60 metrů na jejíž vyhlídkový ochoz je nutné vystoupat úctyhodných 302 schodů. Vlastní minaret vyrůstá z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené dvanácti arkádami a nad římsou je dvanáct věžiček. V patře je osm místností, bohatě vyzdobenými maurskými malbami. Má tři vyhlídkové plošiny a vrchol věže je ukončen silně pozlaceným půlměsícem. Díky výborné údržbě můžeme jeho krásu obdivovat až do dnešní doby. Údajně se jedná o nejvyšší stavbu svého druhu v neislámské zemi.      

Kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu postavil v letech 1756 – 1764 A. Luraga. V letech 1852 – 1856 byla stavebně upravena do klasicistního stylu. Do severního průčelí byly instalovány sochy sv. Petra a Pavla od E. Maxe, které vytvořil v roce 1854. V letech 1960 – 1963 byla upravena jako výstavní síň svatovítského chrámového pokladu. Nazývala se proto také Klenotnice. 

Stálá expozice soukromých sbírek,z nichž mnoho vystavovaných exponátů pochází z dílen českých mistrů, je k nejen k vidění v Muzeu hracích strojů. V muzeu může být předveden jakýkoliv hrací stroj a tak i uslyšet, jak bylo těžké vykouzlit z těchto strojů zvučnou melodii.