Vrchol se nachází asi 8 km jihozápadně od Jeseníku. Vrch Keprník (1422 m.n.m.) s nevelkou skalkou poskytuje krásný kruhový rozhled po Jeseníkách.

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km severozápadně od Horní Cerekve. Byl založen v polovině 18. století a sloužil až do druhé světové války. Dnes zde na ploše 927 m2 najdeme asi 130 náhrobků. Hřbitov je ohrazen kamennou zdí a v jednom z rohů je umístěna bývalá márnice. Hřbitov je volně přístupný a dojdete k němu po polní cestě vedoucí od silnice Horní Cerekev – Nová Buková.

Na východním okraji Kutné Hory v části Sedlec se nachází původně gotická stavba s kostnicí. Patrová čtvrcová stavba s polygonálními věžemi a barokně zaklenutou lodí byla vystavěna okolo roku 1400. Na počátku 17. století byla upravena J.B.Santinim ve stylu barokní gotiky. V její dolní části se nachází veřejnosti přístupná kostnice. Můžeme zde vidět ostatky zhruba 30.000 lidí převážně obětí moru či válek. Kostnice byla vybudována nákladem Karla Schwarzenberka v roce 1870. V části zaklenuté křížovou klenbou na čtyřech pilířích jsou z kostí a lebek sestaveny například oltář, jehlany, nápisy, svícny, lustr a také známý Schwarzenberský znak.

Lázně Libverda, bývalé rezidenční sídlo šlechtického rodu Clam-Gallasů, jsou v současnosti malou a klidnou lázeňskou oázou. Najdeme je v malebné krajině podhůří Jizerských hor asi 25 km od Liberce. Poloha lázní uprostřed lesů a v podhůří dávají Libverda specifické mikroklima. Léto je zde mírné, podzim suchý a teplý. V Lázních Libverda, které v jejich historii navštívila řada světových osobností, se léčí především srdeční a cévní choroby a také poruchy pohybového aparátu. Pro léčbu jsou využívány přírodní zdroje, zejména minerální vody. Na lázeňské hosty zde čeká malebná kolonáda s klasicistními a empírovými pavilonky s červenými střechami, lázeňská restaurace ve tvaru gigantického pivního sudu, sportovní vyžití v samotném areálu a samozřejmě nádherná příroda Jizerských hor, která skýtá pestré možnosti aktivního odpočinku. HistorieHistorie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381. Minerálce se říkalo „Boží voda“. Libverdskou vodu užívalo vojsko Albrechta z Valdštejna, majitele zdejšího panství. O rozkvět a věhlas lázní se zasloužil šlechtický rod Clam-Gallasů. Po roce 1782 zde hrabě Christian Philips z Clam-Galasu nechal založit lázně. Vyrostly klasicistní a empírové pavilony a také parky. Na lázeňské zařízení se postupně změnil i někdejší letní zámeček hrabat. K původnímu prameni s názvem Christiansbrunn (Kristiánův) přibyly prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefínin, Bierbon a Hubertův, které se dnes nacházejí v okolí lázeňské kolonády. V letech 1912 -14 byly postaveny nové lázeňské budovy. Libverdská minerální voda se také exportovala. Prameny Kristián a Marie dokonce až do roku 1952. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: přírodní prostá železitá kyselka. Prameny: Boží voda, Mariin, Ocelový, Kristián, Josefína, Wilhelma, Eduard, Nová Marie, Nový Kristián a HubertIndikace: duševní poruchy, nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondiceLéčba: Komplexní lázeňská léčba kardiovaskulárních nemocí a chorob pohybového ústrojí, neurózyProcedury: akupunktura, cvičení v bazénu, diatermie, dietoterapie, ergoterapie, pohybové rehabilitační cvičení, jóga, koupele (aromatické, bylinné, minerální, uhličité) kryoterapie, magnetoterapie, masáže (aromatické, klasické, podvodní, reflexní, sportovní) parafinoterapie, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, rašelinový zábal a další.Lázeňské objekty: Lázeňský ústav Nový Dům, Lázeňské domy Haná, Moravěnka a Frýdlant, komplementární objekty Zámeček, Jizera a OstravaVolný čas: V areálu jsou dispozici tenisové kurty, fitness i další doplňkové služby se sportovním zaměřením. V okolí je možná cykloturistika, pěší turistika a v zimě běhání na lyžích.Zajímavost: Dům čp. 114 býval letním zámečkem hrabat Clam-GallasůSlavní hosté: ruská velkokněžna Anna Fedorovna, hudební skladatel Carl Maria von Weber, Josef Jungmann, Franz Kafka, přírodovědec Alexandr Humboldt, císař Josef II., malíř Josef Führich, Jan Masaryk a Václav Talich.