Při jihovýchodní straně návsi stojí v centru obce Stádlec renesanční zámek. Historie zámku Původně zde stávala tvrz poprvé zmiňována v roce 1535, kdy bylo panství v držení rodiny Vítů ze Rzavého. Vítové zde sídlili až do roku 1620, kdy byl v roce 1629 Stádlec prodán. Začátkem 18. století, v letech 1712 – 1714, byla postavena zámecká kaple. Přístavbou nižšího rizalitu s věží při dalších zámeckých úpravách byl původně trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý objekt s malým dvorem. Na zámku Stádlec žil až do své smrti český vynálezce Ing. František Křižík (1847 - 1941). Po roce 1945 byl zámek adaptován na zemědělské učiliště a v 90. letech 20. století byl v restituci navrácen soukromým majitelům. Zámek dnes Dnešní podoba zámku pochází z poslední stavební úpravy z počátku 18. století. Zámecká budova je tvořena čtyřmi jednopatrovými křídly s malým čtvercovým dvorem. V hlavním průčelí je umístněn vystupující balkón podepřený sloupky s vjezdem, nad kterým se tyčí hranolová hodinová věž. Zámek obklopuje neudržovaný park. Tipy na výlet V okolí nazapomeňte navštívit Stádlecký řetězový most, zříceninu hradu Dobronice u Bechyně nebo rozhlednu Radětice u Bechyně. Ubytovat se můžete v Bechyni.

Severně od Nicova se zdvihá Javornická hornatina. Jedním z jejich vrcholů je Královský kámen (1058 m.n.m.). Při jeho vrcholu vystupuje žulový skalní útvar, který tvoří skalní hradba a mrazový srub. V mrazovém srubu se pak nachází ručně vytesaná kaplička Panny Marie. Tuto památku zhotovil v roce 1916 Johann Klement z Nicova se svým synem. Kaplička byla po dokončení vysvěcena, opatřena soškou P. Marie a konala se sem řada poutí. Podle dochovaného příběhu ji nicovský kameník vybudoval jako odčinění za nějaký špatný čin svých předků. Po práci sem chodil a jen o chlebu a vodě ji tesal. Přesto si však klidu po dokončení práce příliš neužil, zakrátko vážně onemocněl a po sedmi letech zemřel.

Židovský hřbitov Puclice se nachází na kraji lesa jihozápadně od obce. Lze se k němu dostat po polní cestě vedoucí od silnice Křenovy – Puclice vybíhající v místě telekomunikačního stožáru. Založen byl v polovině 18. století a dochováno je zde kolem 220 náhrobků. Hřbitov je dobře udržován a ohrazujeho vysoká zeď. Není běžně přístupný, klíč je možno vypůjčit v penzionu Koza v obci Vránov. Židovské domy byly soustředěny v centru obce a v přestavbách jsou dochovány. Synagoga byla postavena roku 1818, po roce 1893 byla přestavěna na obytný dům, který byl v roce 1975 zbořen.

Prašivá je oblíbeným turistickým cílem a výškovou dominantou severní části Beskyd. Masiv Prašivé má v nejvyšším bodě nadmořskou výšku 843 metrů a v místě zvaném Malá Prašivá, kde stojí rozhledna, (706 m n. m.). V těchto místech stojí již od roku 1640 kostel sv. Antonína. Toto místo, vzdálené asi 12 km jihovýchodně od Frýdku-Místku, poskytuje působivé výhledy na celou Ostravskou pánev. To byl také důvod, proč si ho členové Pobeskydské jednoty slezské z Frýdku vybrali pro postavení horské chaty. V celé oblasti už v té době rostly jako houby po dešti podobné stavby, za jejichž stavbou stál německý Beskydský spolek. Pobeskydská jednota slezská získala pozemek v roce 1899, ale trvalo dlouhých 23 let, než se začalo stavět. Architektem stavby byl místecký architekt Čermák, jenž vypracoval plán velké dřevěné chaty s restaurací v přízemí, ubytovnou v prvním patře a vysokou střešní nástavbou s krytým vyhlídkovým ochozem. Slavnostní otevření dřevěné chaty s rozhlednou proběhlo za velkého zájmu veřejnosti 2. října 1921. Až do roku 1948 pečoval o chatu Klub československých turistů, s nímž se Pobeskydská jednota slezská sloučila na začátku 20. let 20. století. Poté se sice několikrát změnili majitelé, ale chata slouží nadále. To bohužel neplatí o samotné rozhledně, protože je veřejnosti uzavřena.