Kousek jihozápadním směrem od Třeboně, ukrývá menší nenápadný vrchol poutní místo zasazené do krásného přírodního prostředí. Najdeme zde poutní kapli z počátku 19. století. Její vznik je spojován s legendou, že ji nechal na vlastní náklady postavit jeden dunajovický sedlák jako pokání za svůj hřích. Během napoleonských válek totiž zabil důstojníka francouzské armády a jeho sluhu, kteří se ho ptali na cestu a to protože jim chtěl ukrást jejich truhlu, kde se jak domníval mohla být jejich kořist. K tomuto činu se pak měl doznat na smrtelné posteli. Další legenda pak praví, že kaple vznikla jako poděkování za uzdravení slepce ze zdejšího pramene. V roce 1885 poskytla Eufrasie Steinerová, matka představená sv. Karla Boromejského v Třeboni, dar na vybudování zdejší křížové cesty. K tomu se přidali i občané z okolí a tak kromě křížové cesty byla i přestavěna poutní kaple sv. Kříže. Slavnostní pouť s požehnáním novým stavbám se ukustečnila 27.9.1885. Obrazy křížové cesty zhotovil děkan Bedřich Kamarýt z Deštné. Na zdejším místě se pak konaly poutě, které byly slavnostní, dokonce v nedalekém objektu, který je od konce 80. let 20. století v soukromých rukou, vyhrávala dechová hudba a točilo se pivo. Tento objekt také posloužil jako kulisa ve filmu Svatby pana Voka. Během komunistického režimu byly až na jednu tříletou přestávku na konci 60. let poutě zrušeny. Obnoveny pak byly po roce 1989. Poutní místo prošlo v roce 2007 a 2009 rekonstrukcí a je tak dnes pěkně obnovené. Místo je volně přístupné, částečně jim prochází i turisticky značená cesta, parkování je možno na vyhrazeném místě kousek od poutního místa. Areál doplňují rekreační chaty a menší zatopený lom.

V zahradě proslulého dobříšského zámku se nachází most z roku 1864, jenž se také názývá čertův. Tento název zřejmě kromě pověsti dostal také podle materiálu ze kterého je zhotoven. Most dlouhý 36 metrů a široký 6 metrů byl postaven ze strusky, neboli odpadu při zpracování železné rudy v nedaleké Staré Huti. Je velmi černý a povrch díky jedinečně použitému materiálu vytváří dojem jako by nebyl ani z tohoto světa. Svojí výškou 7,1 metru překonává terénní nerovnost s absencí vodního toku což přidává na jeho tajemnosti. Stojí údajně na místě, kde kdysi dávno pomohl čert místnímu ševci. Nechal přes údolí padnout obrovský kmen stromu a umožnil tak ševci přejít na druhou stranu přes rozvodněný potok.

Domek medvědáře se nachází v západní části Jelení příkopu. Název získal v době úřadování prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Legionáři ho obdarovali medvědy z Ruska. Bylo třeba je někam umístit. Bylo vybráno místo u tohoto domku.

Hrad Švihov je vodní gotický kamenný hrad nacházející se ve městě Švihov, vzdáleném 10 km severně od Klatov. Leží v údolí řeky Úhlavy, v krajině Pošumaví. Vodní pevnost Počátkem 14. století založili Rýzmberkové v blízkosti řeky Úhlavy při obchodní stezce z Bavorska přes Železnou Rudu a Klatovy na Plzeň městečko a postavili tvrz opevněnou vodními příkopy. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. století spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Záhy začala být schopnému a vzdělanému nejvyššímu sudímu Království českého tvrz malá, započal stavět velkolepý hrad. Ten byl vystavěn v letech 1480–1489 podle projektu architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských převzali hrad v roce 1548 Kavkové z Říčan, kvůli špatnému hospodaření je ale již v roce 1598 prodali rodu Černínů z Chudenic. Za třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédským vojskem. Když císař Ferdinand III. vydal nařízení o bourání hradů, aby se již napříště nestaly oporou nepřítele, mělo se to týkat i Švihova. Nakonec byla pobořena jen část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945. Od r. 1949 byla stavba postupně rekonstruována zpět do své původní podoby. V současnosti spravuje hrad Švihov Národní památkový ústav v Plzni. V roce 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku. Dispozice hradu Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Pozdně gotický hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. Najdeme zde vybavení typické pro renesanční období – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění.  V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století (např. freska sv. Jiří). Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký taneční sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z Dobrovického zámku. Zajímavostí může být např. hradní toaleta a s ní související prostředky "na vytírání" v době před 500 lety (byla využívána např. živá koťata, která pro tento účel bylo možné použít vícekrát). Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi. Tipy na výlet Kromě blízké zříceniny hradu Kokšín, můžete v okolí najít židovský hřbitov Švihov. Navštívit můžete také pozdně barokní zámek Chudenice, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Nedaleko odsud se dá vystoupit na rozhlednu Bolfánek. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.