Skalní útvar se nachází asi 4,2 km jihovýchodně od Svratky, při turisticky značené cestě ze Svratky do Křižánek. Význačný skalní útvar budovaný migmatitickými rulami byl vypreparován z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Skupinu tvoří tři skalní bloky stupňovitě odsazené po svahu a oddělené cestou. Nejvyšší útvar nad cestou dosahuje výšky 25 m. Na vrcholové plošině vzniklo procesem zvětrávání 8 skalních mís, z nichž největší má průměr 87 cm a hloubku 30 cm. V lidovém podání jim byl připisován umělý původ a kultovní funkce. Pod skalami jsou na svazích rozvlečené suťové pokryvy porostlé vegetací mechů, lišejníků a bylinného podrostu lesního typu. Na jednu ze skal vede značená odbočka, která poskytuje částečnou vyhlídku víceméně západním směrem.

Severně od obce Drnovice stojí na nevelkém vrchu ocelová rozhledna dokončená v roce 2011. Její výška je 26 m a ne vyhlídkovou plošinu se dostanete po 144 schodech. Daleký výhled se nabízí zéjmena jižním, východním a částečně severním směrem. Nejbližší výhled je na okolní Drahanskou vrchovinu, dále pak Pálavu, Chřiby a Hostýnské vrchy (za dobrých podmínek je vidět i kostel na Svatém Hostýně). Při dobrých podmínkách jsou vidět vrcholky Beskyd a velmi ojediněle prý také Alpy. Přístup na rozhlednu je volný, příjezd je sem zakázán. Nejbližší přijatelné parkování je v obci, pak dojít po hlavní komunikaci na její západní okraj a odtud vystoupat po značené cestě k rozhledně.

Římskokatolický kostel sv. Jiljí se nachází na svitavském hřbitově v západní části města. Přístupný je ze Hřbitovní ulice. Kostel sv. Jiljí byl založen litomyšlskými premonstráty v polovině 12. století a je tak nejstarší dochovanou stavbou ve Svitavách. Původně byl vystavěn v románském slohu, jak tomu nasvědčují některé architektonické prvky. Během doby byl několikrát přetavován, poslední přestavba z let 1679 – 1683 mu vtiskla nynější ranně barokní podobu. V roce 1726 prošly dalšími úpravami postranní kaple Svatého Mikuláše a Matky Boží Bolestné. V té době byla přistavěna i sakristie. Dnešní podoba věže kostela pochází z přelomu 16. a 17. století, kdy byla spojena s kostelem přístavbou vstupní síně. Věž stála původně před kostelem a sloužila jako zvonice. Zařízení kostela je z velké části barokní. Hlavní oltář pochází z roku 1684. Oltářní obraz s výjevem Sv. Jiljí uprostřed lovecké družiny byl namalován v roce 1742 svitavským malířem Ludvíkem Geisslerem. V presbytáři se nachází také oltář Nejsvětější Trojice z roku 1746 od svitavských umělců J. Jahla a J. Leikerta. Po stranách vítězného oblouku jsou umístěny dva rozvilinové oltáříky z konce 17. století. Na severní straně kostela se nachází kaple P. Marie Bolestné, nazývaná též Dušiček nebo Mrtvých, která je bohatě zdobena štukatérskou prací Baltazara Fontany. Kostel byl původně farním, ale z farních matrik se dovídáme, že v roce 1672 je kostel nazýván "starším farním kostelem". V roce 1781, kdy požár zcela zničil kostel Navštívení Panny Marie, se kostel sv. Jiljí se stává hlavním farním kostelem. V roce 1804 se stal kostelem hřbitovním. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb v úterý od 18hod.

Český herec.