Původní název vsi byl Čachovice či Čechovice byl odvozen z jména Čach či Čech. Nejstarší doložená zmínka o Čakovicích pochází z poloviny 14. století, kdy pražský měšťan Václav Bořitův prodal jeden ze tří čakovických dvorů Václavovi z Knína. Jisté je také to že v roce 1352 stál v Čakovicích již kostel zasvěcený sv. Remigiovi. V průběhu dějin střídaly Čakovice majitele. V roce 1849 získal podnikatel Alexander Schoeller čakovický statek. Přikročil k výstavbě cukrovaru, přestavěl zámek, upravil park a zasloužil se tak o rozvoj obce. Další velký rozvoj zaznamenaly Čakovice ve 20. století, zejména s rozvojem leteckého, elektrotechnického a automobilového průmyslu. Na jaře roku 1945 utrpěla obec při bombardování blízké letňanské avie. V roce 1964 došlo k sloučení Čakovic, Miškovic a Třeboradic a k 1.1.1968 takto sloučená obec byla připojena k Praze. Dnes je MČ Praha – Čakovice součástí správního obvodu Prahy 19.

Původní název vsi byl Čachovice či Čechovice byl odvozen z jména Čach či Čech. Nejstarší doložená zmínka o Čakovicích pochází z poloviny 14. století, kdy pražský měšťan Václav Bořitův prodal jeden ze tří čakovických dvorů Václavovi z Knína. Jisté je také to že v roce 1352 stál v Čakovicích již kostel zasvěcený sv. Remigiovi. V průběhu dějin střídaly Čakovice majitele. V roce 1849 získal podnikatel Alexander Schoeller čakovický statek. Přikročil k výstavbě cukrovaru, přestavěl zámek, upravil park a zasloužil se tak o rozvoj obce. Další velký rozvoj zaznamenaly Čakovice ve 20. století, zejména s rozvojem leteckého, elektrotechnického a automobilového průmyslu. Na jaře roku 1945 utrpěla obec při bombardování blízké letňanské avie. V roce 1964 došlo k sloučení Čakovic, Miškovic a Třeboradic a k 1.1.1968 takto sloučená obec byla připojena k Praze. Dnes je MČ Praha – Čakovice součástí správního obvodu Prahy 19.

Námětem díla je ukřižování Krista. Původní kříž zde byl postaven již po roce 1361 pražským magistrátem. Údajně byl v roce 1419 zničen Husity. Ve druhé polovině 15. století byl nahrazen novým křížem a dalším potom v roce 1629. Kříž měl dřevěný korpus a doplňovaly ho tři postavy světců namalované na dřevěných deskách. Panny Marie, sv. Jana a sv. Máří Magdalény. V roce 1648, při bojích Pražanů se Švédy, byl kříž opět zničen. Do současnosti se zachovala pouze Kristova hlava, která je uložena v pražském arcibiskupském semináři. Další znázornění Kalvárie zhotovili Jeremiáš Fischel,  který ji vyřezal z prken  a ozdobil dvěma sochami, a Fabián Harovník, který ji vymaloval. V roce 1657 pro ni byl opatřen dnešní kovový korpus a v roce 1666 nahradily postavy z dřevěných desek dvě olověné sochy, které odlil pražský zvonař Milkuláš Löw z Löwenberku. Ty byly odstraněny v roce 1861 a jejich další osud není znám.V roce 1657 byl zakoupen za 500 tolarů u kupců Hillingerů v Drážďanech bronzový zlacený korpus Krista. Hebrejský nápis, jenž v překladu znamená „Svatý svatý svatý Bůh“, je ze stejného materiálu a byl pořízen v roce 1696 z pokuty Žida, který se kříži posmíval. Událost je popsána ve třech jazycích na kartuších osazených na podstavci kříže. Je to dílo anonymního sochaře se značkou GH a pochází z roku 1707. Mramorové obložení ochozu mostu pod sousoším bylo zhotoveno v roce 1681. V roce 1672 byl na obložení umístěn znak pánů z Říčan a latinský nápis na paměť Karla Adama Lva z Říčan, který pražskému arcibiskupství odkázal statky v Louňovicích a Vodlochovicích s podmínkouže se bude starat o věčné světlo pod křížem. Pískovcové sochy Panny Marie a Jana Evangelisty jsou dílem Emanuela Maxe a pocházejí z roku 1861.Vpravo od Kalvárie, na ochoze, jsou připevněny desky, které dementují příběh se Židem, který měl krást. 

Dřevěný kostelík sv. Cyrila a Metoděje v obci Hrčava patří mezi ty nejmladší v kraji, je z roku 1936. Každoročně se tu na svátek patronů setkává mnoho lidí ze tří států a to tím, že obec leží v tzv. trojmezí a blízko se nachází hranice se dvěma státy. V interiéru vyniká zejména křtitelnice, vynikající řezbářská práce dnes již nežijícího místního rodáka Zogaty.