Hranická radnice byla vystavěna v roce 1528. Ve 40. letech 16. století byla rozšířena přestavbou věže, zřízením renesančního schodiště s loggií v prvním poschodí. Hlavní vchod byl opatřen kamenným renesančním portálkem zdobeným znakem Pernštejnů, města Hranic, podobiznou a jménem tehdejšího purkmistra. V šedesátých letech 19. století prošla radnice tzv. užitkovou přestavbou. Při ní bylo odstraněno renesanční schodiště, loggie zazděna a upravena na kanceláře. Kamenný portál byl snesen do přízemí.  Stržen byl i renesanční štít se dvěma ozdobnými arkýřovými vížkami. Radnice tém byla velmi ochuzena. V nedávné době (2001) prošla budova rekonstrukcí. Dnes zde sídlí městské muzeum s galerií, městská knihovna, informační centrum a ZUŠ. Do dnešní doby se jako jedna z mála původních prostor dochoval v přízemí pozdně gotický sál s hvězdicovou klenbou, osmibokým podpěrným pilířem uprostřed, ze kterého vybíhá gotické cihlové žebroví stropu.

Vodní nádrž Křímov nacházející se 7,5 km severozápadně od Chomutova byla vybudována na Křímovském potoce v letech 1953-1959. Během výstavby byl projekt hráze přeprojektován jejím snížením. Účelem nádrže je jako většina okolních pro zásobování pitnou vodou oblast Chomutovska, k ochraně před povodněmi a ke zlepšení průtoku pod hrází. Na počátku byl ve hře projekt unikátní ojedinělé klenbové hráze o třech polích s prostřední klenbou, širokou 60 m. Dokonce se objevil projekt pěti klenbové přehrady. Nakonec bylo rozhodnuto o výstavbě klasické tížné betonové hráze o výšce 58,5 m, délce 250 m a objemu 190 tisíc m3 betonu. Během výstavby byl projekt předělán na dnešní stavbu o výšce 41,29 m, délce 201 m s objemem 101 tisíc m3 betonu, čímž se ušetřilo 31% nákladů na výstavbu a 90 tisíc m3 betonu. Hráz je tížná s obloukem na levé straně. Zatopená plocha činí 10,4 ha o objemu 1,48 mil m3 vody. Nedaleko od nádrže vede železniční trať Chomutov-Vejprty, od ní byla vybudována železniční vlečka, kterou byl dopravován stavební materiál na výstavbu nádrže ke kabelovému jeřábu, překlenujícímu celé údolí. Hráz je veřejnosti nepřístupná, stejně jako ochranné pásmo kolem přehrady. Turisticky značená cesta vede pod přehradou a pak na její levé straně mimo ochranné pásmo. Na pravé straně lze pak se podívat na přehradu ze silnice vedoucí k zázemí přehrady.

Městská část Praha - Klánovice je součástí správního obvodu Praha 21.

Dnešní novogoticky přestavěný kostel sv. Petra a Pavla stojí nedaleko náměstí a se svojí věží je dominantou města. Původně zde stál románský kostelík zasvěcený sv. Michalu, vystavěný na počátku 12. století jako panský tribunový. Ve 13. století vzniklo raně gotické presbyteriuma v následujícím století gotické trojlodí a kaple Panny Marie Bolestné. Koncem 15. století vystavěna věž. Po zhoubných požárech v letech 1452 a 1522 následovaly drobné přestavby kostela. Dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1910-1911 vedené architektem Kamilem Hilbertem. Při rekonstrukci byly v zazděném výklenku v podvěžní kapli objeveny ostatky snad Jana Žižky z Trocnova. Trojlodní síňový kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, věží a sakristií, která obsahuje původní románský kostelík. Při vstupu do kostela byl při regotizaci umístěn do portálu reliéf sv. Petra a Pavla od Stanislava Suchardy. Lodě odděluje tři páry osmibokých pilířů. Hlavní loď je sklenutá síťovou klenbou, v bočních lodích je křížová. Kostelní lodě i presbytář osvětlují hrotitá okna s kružbami. Presbytář má křížovou klenbu se žebry hruškového profilu. V sakristii najdeme původní románský portál z roku 1130. V interiéru najdeme i renesanční kamennou kropenku a cínovou křitelnici z roku 1524. Jinak je většina vybavení pseudogotická. Hlavní oltář z roku 1794 se sochami sv. Ondřeje a sv. Šimona s obrazem sv. Petra a Pavla. Ostatní oltáře navrhli J. Mocker a J. Zach. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek z 15-16. století. Varhany z roku 1885 jsou od fitmy Petr z Prahy. Vně i uvnitř kostela najdeme na 37 kamenných náhrobků ze 16-18. století. Věž kostela je veřejnosti přístupná a umožňuje pohled na město z výšky. Vstup zajišťuje městské informační středisko.