Malý zámeček s dnes již zchátralým hospodářským dvorem byl postavený rytířem Kyšperským z Vřesovic na místě staré zpustlé tvrze.  Bylo to ve druhé polovině 16. století. Historie zámku  V příštích desetiletích se v jeho držení vystřídala řada majitelů, kteří zde však většinou nesídlili a objekt postupně propadal zkáze. Na přelomu 17. a 18. století byl zámek barokně přestavěn Údrčskými z Údrče. Barokní přestavba ponechala objektu původní půdorys a také bylo zachováno mnoho renesančních prvků. Další úpravy zámku, kostela a kaple byly prováděny i v 18. stol. za nástupců kněžny Anny Marie Toskánské, která Chlumín koupila v r. 1726 od Karla Evžena Údrčského z Údrče.  V r. 1802 zřídili tehdejší majitelé Chlumína Chotkové na zámku školu, do níž místní mládež chodila až do začátku 20. stol., kdy byla v obci postavena nová školní budova. Současně zde bylo sídlo farního úřadu. V roce 1859 zámek vyhořel, ale na rozdíl od jiných podobných vyhořelých objektů byl opraven. Po r. 1945 sloužil chlumínský zámek k obytným a hospodářským účelům státního statku. Z původního zařízení interiéru se zachovaly pouze dveře s rokokovými figurálními malbami. V současnosti je zámek využíván Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze jako depozitář a je veřejnosti nepřístupný. Podoba zámku Zámek je obdélná dvoupatrová budova s valbovou střechou a rizality na jižním a východním průčelí. Zámecké fasády jsou hladké, nemají žádnou výzdobu. Po návštěvě zámku se můžete také vydat na klasicistní zámek Obříství, rokokový zámek Hořín nebo barokní zámek Liblice, které jsou v nedalekém okolí, a samozřejmě do Mělníka. V Mělníce se můžete také ubytovat.

Současný kostel sv. Ondřeje stojící v blízkosti centra obce byl postaven v roce 1551 na místě dřívějšího kostela o němž je zmínka z první poloviny 15. století. Až do roku 1624 sloužil jako protestantský, pak jej převzali katolíci. Dne 20.6.1895 poškodil kostel úder blesku, ale naštěstí jej nezapálil. V letech 1975-1978 prošel důkladnou opravou. V květnu 1992 byly z kostela odcizeny nenávratně tři sošky ze 17. století, po této události dostal kostelík nové zabezpečení. Kostelík je jednolodní, loď od kněžiště odděluje nenápadný nepravidelný triumfální oblouk. Patrová oratoř byla přistavěna dodatečně. Vstup od západu je chráněn podsíní, jež chrání věřící před případnou nepřízní počasí. V interiréru se nachází vyřezávaný barokní oltář z roku 1658, masivní tesaná kamenná křtitelnice v podobě kalicha, raně barokní kazatelna, gotická soška Hodslavické Madony a kopie ztracených sošek sv. Ondřeje, sv. Josefa a sv. Ondřeje. K bohoslužbám kostelík slouží jednou ročně na svátek sv. Ondřeje. Jinak je možno návštěvu domluvit s místní farností.

Synagoga v Humpolci stojí v ulici U Vinopalny (čp. 492), jižně od centrálního náměstí. Byla postavena jako zděná v letech 1760-1762. Na počátku 60. let 19. století byla přestavěna a tak její původní barokní podoba není známa. Patrně ve stejné době byla přistavěna patrová budova židovské konfesijní školy a rabinát. Roku 1877 došlo k novogotickým úpravám a pak k dalším po požáru roku 1886. K bohoslužnám sloužila synagoga až do druhé světové války. Za ní byl v synagoze sklad a po válce byla opuštěna. Pak byla zrekonstruována pro potřeby církve československo husitské. V bývalém modlitebním sále se dodnes slouží křesťanské bohoslužby a dochovaly se zde cenné fragmenty původní výzdoby.

Geomorfologický útvar – skalní věž s názvem Čertův stolek se nachází v údolí Doubravy naproti skále kde se nacházel hrad Sokolohrad. Podle jedné pověsti tu holdoval s ďáblem jeden chytrý sedlák a sázku nad ním vyhrál. Čert pak odtud s divokým chechotem skočil do tůně. Od těch dob zde voda nabývá krvavého zbarvení. Podle jiné verze tu žil poustevník v jehož svatém rozjímání ho rušil ďábel. Když už si nevěděl rady, obrátil se na kněze. Ten mu poradil aby na stolku, na němž ďábel sedával, nakreslil svěcenou křídou tři velké kříže. Když se pekelník zjevil a uviděl ty posvátné znaky, navždy zmizel.