Koloděje nad Lužnicí byly v minulosti většinovou židovskou obcí, staly se střediskem nejen pro tuto obec, ale celé Vltavotýnsko. Kolodějský duchovní správce byl zároveň krajským rabínem. Židé sem přišli po svém vysídlení z Týna nad Vltavou při morové epidemii v letech 1681-82. Zprávy o počtu židů je z roku 1721, tehdy se zde k této víře hlásilo 65 usedlíků s 89 dětmi. Od druhé poloviny 19. století začal počet židů v obci klesat a před druhou světovou válkou zde žilo jen 10 izraelitů. Holocaust z nich přežili jen 3. Židovský hřbitov vznikl patrně vzápětí po migraci do Koloděj nad Lužnicí v letech 1681-82. Synagoga byla založena v roce 1695. Stála nedaleko zámku na místě dnešního památníku obětem války. Byla zbořena v roce 1947 při stavbě nové silnice. Nejstarší dchovaná hřbitovní stéla je z roku 1705, pohřby se zde konaly až do roku 1941. Najdeme zde více než 270 cenných náhrobků barokního a klasicistního typu. Zajímavá je tumba rabína Jakuba Mahlera ve tvaru kaple s chvalozpěvem v hebrejštině. Na hřbitově je také pomník obětem holocaustu z Koloděj nad Lužnicí a Týna nad Vltavou. V současné době spravuje hřbitov Židovská obec v Praze. Návštěvník si může klíče od hřbitova půjčit v kolodějském hostinci.Hřbitov se nachází za obcí při silnici č. 105 směrem na Koloměřice (směr Bernartice).

Sporé zbytky kdysi malého zámečku s dvorem se nacházejí přibližně 11 km západně od Poběžovic. Vede sem malá asfaltová cesta (značená cyklostezka) odbočující cesty značené modrou značkou mezi obcí Rybník a bývalou obcí Švarcava. Krátká historie zámečku Na místě bývalého dvora postavili ve 20. letech 19. století Vidšpergárové zámeček s kaplí sv. Kryštofa. Po roce 1870 jeji získávají Coudenhoveové. Ti zde zřizují oboru a areál zámku doplňují o předzámčí složené z hospodářských budov. Ve středu tohoto předzámčí se nacházela plastika Diany. Až do roku 1945 slouží jako objekt jako lovecký zámeček. Po roce 1945 je většina vybavení zámečku rozkradena, v 50. letech zabírají objekt pohraničníci, kteří až na objekt zámečku nechávají všechny objekty zbourat. Nakonec i sám zámeček podléhá zubu času a dodnes se z něj zachovaly jen zbytky obvodových zdí zarůstající vegetací, neboť se zbytky objektu nacházejí na okraji soukromého hospodářského pozemku. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina hradu Starý Herštejn. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.

Radnice v Dobříši.

Břeclavská synagoga se nachází v ulici U tržiště. Byla vystavěna v roce 1868 jako náhrada za již nepostačující stavbu. O dvacet let později byla ještě renovována v novorománském slohu a za použití maurských prvků v interiéru. Svému účelu pak sloužila až do druhé světové války. Nacisté pak synagogu vyrabovali, ale naštěstí ji nezbourali jako velkou část z nich. Tato jim jako vhodný objekt se silnými zdmi posloužila pro sklad zbraní a munice. Podobný osud měla i po válce, kdy bohužel nebyla jako velká část synagog adaptováním pro jiný sbor, ale nadále sloužila jako sklad nejrůznějšího materiálu a potravin. Bohužel při bombardování na konci války byla silně poškozena a postupně se dostávala i vzhledem k nezájmu do vážného stavebního stavu. Velmi poškozen pak byl zejména strop, který se i z části zřítil. Po revoluci byla navrácena židovské obci, která však na její renovaci neměla finance. Objekt tak převzalo za symbolickou částku město a zavázalo se provést její renovaci, přesně na její původní vzhled. Ta proběhla v letech 1997-1999 a zpřístupnění pro veřejnost proběhlo 28.10.2000. Dnes synagoga slouží jako výstavní prostor s expozicí věnovanou židovskému osídlení břeclavska, galerie a koncertní sál. Synagoga je dvoupodlažní halová stavba s klasickou ženskou galerií, kam vedou boční schodiště se samostatnými vstupy. Tu pak podpírá deset sloupů s dórskými hlavicemi. Skvostem je plochý trámový strop s působivou výmalbou. Osvětlení zajišťují masivní lustry (synagoga byla elektrifikována v roce 1930).