Jedno z nejlépe dochovaných městských opevnění bylo zbudováno se vznikem města ve druhé polovině 13. století. Koncem 18. století bylo postupně bouráno. Vstup do města byl pomocí čtyř bran. Žižkova: původně šlo o malou fortnu ve hradební zdi. Brána ve formě hranolové stavby s dlátkovou střechou a dvěma špicemi byla zbudována dodatečně až v 16. století. Před vlastní branou se nacházelo předbraní s menší vstupní branou. Stavba byla zbořena na konci 18. století.Kutnohorská: nacházela se v dnešní ulici Generála Františka v místech dnešních domů čp. 34, 35, 43 a 44. Hranolová stavba s předbraním zanikla na počátku 19. století.Chrudimská: jednoduchá brána chráněná vysokou válcovou věží s předbraním stávala v dnešní ulicí Dusíkova. Zbořena na počátku 19. století.Brodská: brána byla proražena v hradbě v místech dnešní ulice Klimenta Čermáka. Byla chráněna vysokou válcovou věží (dochována). Kulisová brána s předbraním prošla v letech 1534-1539 úpravami a v roce 1802 zcela zbořena. Válcová věž původně přístupná pouze po ochozu byla novogoticky upravena a doplněna novým vchodem z uliční úrovně. V sedmdesátých letech 20. století prošla rekonstrukcí. Dnes je věž funkční jako vyhlídková stavba (vstup umožnuje městské informační středisko). Městské opevnění se dochovalo zhruba ze třetiny původní délky. Nejlépe dochovaná a přístupná je její východní část, která je z velké části upravena parkově. Pak je to jižní část při ulici Klimenta Čermáka s dochovanou válcovou věží (Otakarova) a jihovýchodní oblouk při ulici Poštovní přístupný malou uličkou. V ulici Na Fortně se dochovaly při schodišti zbytky bočních stěn Žižkovy brány.

Ve vsi Měšice, nedaleko Prahy, stojí rokokový zámek s prvky klasicismu. Původně zde stávala tvrz, poprvé zmiňována v roce 1434. Historie zámku Měšický zámek byl postaven v letech 1767 - 1775 místo renesanční tvrze pro F. A. Nostice podle A. Hoffeneckera. Zajímavostí sídla je, že zde byl v roce 1775 instalován první bleskosvod v Čechách dr. J. T. Klinkošem. V první etapě výstavby zámeckého objektu v letech 1767 - 1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova.Další zámeckou zajímavostí je zdejší pobyt Josefa Dobrovského v letech 1775 - 1785, který zde působil u majitelů, Nosticů, jako vychovatel. V druhé stavební etapě v letech 1780 - 1790 byla na severní straně přistavena boční křídla v pravém úhlu, tak vznikl čestný dvůr. Původní budova byla obdélníková, dvoupatrová, s mansardovou střechou, členěná na vstupní zahradní fasádě trojicí rizalitů, z nichž střednímu je představen sloupový balkón. Vnitřní výtvarná výzdoba sídla pochází od J. Hagera, V. Ambrozziho a P. Prachnera (zámecká kaple sv. Alžběty Purinské). Z kaple se dodnes zachovaly jen fragmenty. V západním křídle zámku bývalo kdysi zámecké divadlo. Zámek také obklopovala francouzská zahrada přecházející v anglický park, kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách. Bohužel je dnes park, až na nejbližší okolí zámku, zcela zpustlý. Roku 1945 byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična. Ubytování naleznete přímo v Líbeznici.

Jméno obce Nebušice pochází patrně z osobního jména Nebuch (Nebuchova či Nebušova osada). Nejstarší zmínka o Nebušicích je v papežském privilegiu papeže Řehoře X. pro premonstrátský klášter na Strahově. Tomuto klášteru náležela ves až do husitských válek. Na počátku husitských bouří zabrali církevní majetek, pražané. Premonstrátský dvůr se ale zakrátko vrátil do majetku Strahovského kláštera. Klášter pak využíval tuto državu jako zástavu a tak Nebušice často střídali majitele. Třicetiletá válka zasáhla ves značně a po válkách z ní mnoho nezbylo. V roce 1680 vypukla jedna z velkých morových epidemií a strahovská vrchnost zřídila na Jenerálce morový hřbitov. Vesnice utrpěla i za pobytu Prusů na našem území v 18. století. Nebušice se začínají rozšiřovat až v 19. století. Na přelomu 19. a 20. století začínají Nebušice pomalu získávat ráz příměstské obce. Obyvatelé začínají pomalu přecházet ze zemědělství na práci v cihelnách a na stavbách v Praze. Především ve 20. století zde pak vyrůstá vetší množství rodinných domů. V roce 1968 se obec stává součástí Prahy. Dnes je MČ Praha – Nebušice součástí správního obvodu Praha 6.

Protestantský kostel v obci Hrob byl vystavěn roku 1914 a již o tři roky později byl vypálen a srovnán se zemí oddílem oseckého hejtmana. Spolu s kostelem v Broumově se tyto akce staly záminkou pro vypuknutí třicetileté války. Základy kostela jak je dnes můžeme vidět byly odkryty v roce 1913. Volně přístupná památka se nachází v malém parku mezi Rybniční ulicí a Tržním náměstí.