Židovský hřbitov se nachází vcelku daleko od obce, zhruba 1,5 km severozápadním směrem. Přístup je pro neudržovanou cestu celkem komplikovaný. Podle mapy sem značka nevede. Přesto však lze ze Stráže se dát po naučné stezce, která nás dovede až přejezdu přes železniční trať používáný snad jen zemědělskou technikou. Dále značka vede zarostlým remízkem. Od přejezdu je potřeba se dát po pravé straně tohoto remízku krajem pole, nikoliv po mírně klesající polní cestě. Po okraji tohoto pole se dostaneme až k místu kde les točí vpravo. Zde v cípu je potřeba překonat menší bariéru kopřiv a vejít do cípu tohoto lesa. Zde se také objeví značka naučné stezky a po pravé straně je vidět již vchod do hřbitova. Založen byl údajně již roku 1330, ale písemně je doložen od poloviny 15. století. V 60. letech 19. století byl ještě rozšířen. Přestože je hřbitov rozsáhý, má přibližně 4.237 m2 nachází se zde asi jen 20 náhrobků a stél v různém stavu z 18. a 19. století. Většina náhrobků byla buď po roce 1938 rozkradena nebo a mezi nimi i historicky cenné (barokní a renesanční) použity při stavbě dřevozpracujícího závodu.

Rozhledna Terezka se nachází při obci Paseky asi 2,5 km jižně od Proseče. Rozhledna v kombinaci dřevo-ocel měří více než 25 m a byla otevřena v srpnu 2004 jako druhá rozhlena v mikroregionu Toulcovy maštale. Má krytou vyhlídkovou plošinu a čtyři mezipatra. Rozhledna je přístupná od dubna do října.

Poměrně malá vodní kaskáda zvaná jako Bubovické vodopády se nachází na turisticky značené cestě mezi Svatým Janem pod Skalou a Karlštejnem, jen pár kilometrů od Srbska. Vodopád na několika vápencových stupních tu vytváří Bubovický potok. Nejhezčí je v době jarního tání nebo po vydatnějších deštích, jinak ve zbytku roku a zejména v pak v sušším období je téměř neznatelný. Zajímavé útvary zde vznikají také v zimním období kdy třeba po vlhčím období přijdou mrazivé dny či noci.

Vrchol Kleť byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 18 m. Původně ji kníže plánoval jako soukromou stavbu, pro veřejnost byla přístupná až ve druhé polovině 19.století. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V současnosti je rozhledna otevřena celoročně každý den mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin. V zimě ve stejnou dobu, ale jen o víkendech. Kousek od rozhledny se nachází hvězdárna.   Výhled sever: zámek Hluboká, Brdy, Temelín, Česká Sibiř východ: České Budějovice, Třeboňsko, Českomoravská vrchovina, Novohradské hory  jih: Český Krumlov, Lipenská přehrada, Alpy  západ: vrcholy Šumavy (Smrčina, Plechý, Knížecí stolec, Chlum, Bobík, Boubín, Libín s rozhlednou) Popis cesty Autem - ze silnice č. II/143 z Českých Budějovic do Křemže. nutno odbočit v obci Mříč směrem na Holubov. Projet obcí do vesnice Krásetín, zde je na konci dolní stanice lanovky na Kleť a parkoviště. Nahoru můžete tedy buď lanovkou anebo pěšky 3,5 kilometru pěšky po zelené turistické značce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Holubově. Pak již k rozhledně vede zeleně značená turistická trasa. Její celková délka 5,5 kilometru.