U obce Dobrná, nedaleko Děčína, se nachází jedna z našich nejmladších rozhleden - Sokolí vrch. Je další z dlouhé řady rozhleden, které vznikly díky potřebě telekomunikační společnosti zkvalitnit signál v daném regionu. Slavnostní otevření proběhlo v den vstupu České republiky do Evropské unie, tedy 1. května 2004 a za její stavbou stála společnost T-Mobile. Mobilní operátor původně zamýšlel stavbu pouhého stožáru, ale obci Dobrná se podařilo prosadit návrh projektu současné věže, tedy i se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Věž je vysoká 51 metrů a turisté mohou vystoupat po 162 schodech na rozhledový ochoz ve výšce jednatřiceti metrů, a za příznivého počasí pozorovat výhled na nedaleký Děčínský Sněžník, na mnohem vzdálenější vysílač Ještěd, hrad Bezděz, drážďanský televizní vysílač nebo Bukovou horu nedaleko Ústí nad Labem. Vlastníkem věže je společnost T-Mobile, rozhlednu provozuje obec Dobrná a to od dubna do října, vždy od úterý do neděle (10 – 17 hodin). Zajímavostí je, že rozhledna na Sokolím vrchu je téměř identická s rozhlednou na Drahoušku u Osečan.

Městská část Praha 7 je součástí správního obvodu Praha 7. Městská část Praha 7 ještě dnes dýchá svou historií. Pozůstatky kdysi průmyslové části města, přístavem, jedinečnou architekturou bývalých jatek, dnes proměněných v rušnou tržnici. Nádech 18.století ale pomalu mizí. Ustupuje výstavbě nových, převážně administrativních budov. Praha 7 je spjata s Vltavou nejen s kdysi rušným přístavem, ale i vším, co k řece patří. Najdeme zde kupříkladu dva pražské jezy, plavební komory, elektrárnu, ale i plavební dráhu pro vodní slalom vytvořenou s propusti pro vory. Známá a vyhledávaná je i proto, že se zde nacházejí zoologická a botanická zahrada s přilehlým Trojským zámečkem a samozřejmě areál Výstaviště a Stromovka.Praha 7 překrývá části katastrů Bubenče, Holešovic, Libně a Troji.Podrobné informace: http://www.praha-mesto.cz/

„Strom nové doby“  je jednou ze soch, které jsou součástí výstavy „Ad Clementinum“. Své díla takto prezentují v rámci svých klauzurních prací studenti sochařského atelieru Jiřího Beránka z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Stroj je ze železa, prý aby odolal škodlivým civilizačním vlivům a stojí přímo před vchodem do Národní knihovny ČR. Autorem je Lukáš Rais.

Renesanční zámek Uherčice můžeme spatřit ve stejnojmenné obci s přibližně 428 obyvateli, asi 40 km západně od Znojma, nedaleko hraničního přechodu Vratěnín – Drosendorf.  Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti Jihomoravského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historie zámku Počátky renesančního sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy, kteří dokončili dostavbu jižního a  severního křídla, příčného traktu s arkádovou lodžií, vstupní věž s předdvořím, rozárium a oba přístavky hlavní věže. Barokní úpravy Později se majiteli stali Berchtoldové, kteří započali barokní úpravy. Nejvýznamější barokní úpravy zámku však pocházejí z let 1692-1731, kdy vlastnili Uherčice Heisslerové z Heitersheimu. Johann Donát Heissler, polní maršál a generální válečný komisař, byl jednou z nejpozoruhodnějších postav v dějinách Uherčic. Bojoval na straně Leopolda I. proti Turkům a Francouzům a za svá válečná hrdinství postupně získal titul říšského hraběte. Nejhodnotnější umělecko-řemeslnou složkou tohoto období však je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Jejich autorem byl pravděpodobně štukatérský mistr Baldasare Fontana, rodák z italského Chiassa u Corna. Dále byl v tomto období vybudován rozsáhlý barokní park na východní straně zámku. Posledními majiteli Uherčic byli Collalttové, kterých majetkem byl od r. 1768 až do r. 1945. Rod příliš nezměnil vnější podobu sídla, na rozdíl však od interiérů, kde proběhly klasicistní a později i romantické úpravy. V 18. stol. byl upraven a rozšířen také barokní park, nejprve ve francouzském stylu, později na přírodně - krajinářský park. V něm byly na návrších vybudovány romantické stavby, dodnes se nám dochovaly pouze dvě: obelisk a umělá hradní zřícenina. Po 2. světové válce byl zámek využíván jako státní statek, sídlila zde i československá armáda. Tak došlo k postupné devastaci objektu. Roku 1995 byl uherčický zámek převeden pod správu Památkového ústavu v Brně a po krátké obnově zpřístupněn veřejnosti. Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou. Interiéry zámku V průběhu dlouhodobé památkové obnovy zámku je vymezen jenom menší prohlídkový okruh v jinak velmi rozlehlém areálu. Můžeme si prohlídnout zpřístupněné interiéry, kde na nás čeká zámecká kaple, 5 místností reprezentačního západního křídla včetně komorního barokního divadla a klasicistní banketní sál. Každým rokem je v interiérech s menšími obměnami instalován výběr mobiliáře z původního uherčického fondu a součástí expozice je také výstava prací soudobých výtvarníků. Tipy na výlet Okolí uherčického zámku nabízí návštěvníkům a turistům pobyt v odlehlé, ale o to více romantické krajině. Navštívit můžete třeba na hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. Za návštěvu také stojí Vranovský zámek, zřícenina hradu Frejštejn, zřícenina hradu Cornštejn, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.