Na vrchu Špičák nedaleko města Česká Lípa byla 10.5.1885 otevřena nová cihlová rozhledna. Celkem 14 metrů vysoká rozhledna z několika tisíc litoměřických cihel byla postavena za 5.000 zlatých Severočeským exkursním klubem. Návštěva rozhledny byla tak hojná, že byla při ní vybudována restaurace. Ta natolik prosperovala že byla v létě doplňována o verandu. Za druhé světové války se stala rozhledna protileteckou hláskou. Už dva roky po otevření rozhledny se ji pokoušel zničit neznámý žhář, stejně tak se o ni pokoušelo počasí, přesto však byla rozhledna vždy uvedena spolkem zpět do původního stavu. To co nedokonal žhář ani počasí, málem dokonal komunistický režim. Po roce 1945 se totiž na rozhlednu jaksi pozapomělo a objekt začal chátrat. V roce 1997 ji sice zakoupila společnost Real Invest a za 5 milonů korun ji opravila, ovšem ne pro turisty. Rozhledna se stala telekomunikačním uzlem a po jejím obvodu byla doslova osázena různými vysílači. Ačkoliv zpočátku byla alespoň několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti, v poslední době se tak neděje.

Hrad byl založen před rokem 1470. Jeho stavebníkem byl Jan Křinecký z Ronova. V roce 1575 koupili zdejší panství Valdštejnové. Na hradě již nesídlili a byl ponechán svému osudu. Není divu, že se v roce 1638 uvádí již jako zřícenina. V letech 1659-1680 byl v jeho areálu postaven osmiboký zámek, který byl v roce 1891 zbořen. Hrad byl šestiboké dispozice, obklopen mohutným příkopem a za ním masivním valem. Vlastní ohrazení jádra hradu bylo buď lehčí konstrukce nebo zaniklo při pozdějších úpravách. Vlivem pozdějších úprav není z vnitřní zástavby rozsáhlé plochy hradu nic známo. Do dnešní doby se zachoval z hradu jen příkop, val a pozůstatky sklepů. Vše volně přístupné.

Zaměření muzea je na záchranu a udržování historických železničních dresin a jejich vystavování a provozování při historických železničních oslavách a výročích. Muzeum je přístupné převážně o víkendech a vždy po předchozí dohodě. Muzeum je umístěno v soukromém objektu na výše uvedené adrese, kde je krátká předváděcí kolej. Součástí muzea je i strážní domek se závorami. Najdete zde i sbírku historických čísel z lokomotiv, výrobních štítků z lokomotiv a vozů a další železniční zajímavosti.   Stálá expozice Drezíny a železniční vozidla z 19. a první poloviny 20. století.

Největší, nejmenší, nejdelší, nejtěžší, nejrychlejší, nejvytrvalejší . To vše jsou přívlastky, s nimiž se v expozici Muzea rekordů a kuriozit setkáte na každém kroku. Muzeum sídlí v historické Dolní bráně a mapuje unikátní výkony českých a světových rekordmanů, z nichž mnozí jsou zapsáni v České knize rekordů. V jeho pěti patrech lze narazit na mnohá překvapení - svým zaměřením je totiž jediné ve střední Evropě. Dámám a slečnám jistě padne do oka módní koutek se šaty zhotovenými z 21 751 spínacích špendlíků a kompletem pošitým 25 751 knoflíky. Pro pány a kluky jsou připraveny technické perličky - nejmenším, 7 cm dlouhým, bicyklem počínaje, přes funkční kolo zhotovené ze dřeva, až po minimotocykl o hmotnosti 15 kilogramů. Pozornosti jistě neunikne obří pyžamo pro 8 spáčů, péřová bunda a spacák o velikosti XXXXXXXXXL a školáky jistě potěší dvoumetrová maxitužka, zubní kartáček pro celou rodinu nebo lízátko o hmotnosti 12 kg. Stěny zdobí unikátní fotografie zachycující ojedinělé výkony borců vytvořené v rámci Mezinárodního festivalu Pelhřimov - město rekordů Stálá expozice Expozice je umístěna v 5 patrech Jihlavské Dolní brány. Více než 200 ojedinělých exponátů a fotografií (siláci, neobvyklé dovednosti, neobyčejné výrobky). Fotografická a filmová dokumentace z festivalů rekordů a kuriozit pořádaných každý druhý víkend v červnu. Přibližně pět minut chůze od muzea se nachází expozice Zlaté české ručičky. V ní naleznete více než 90 světových unikátů vyrobených ze zápalek a zápalkových hlaviček. Na funkční kytary, housle, mandolíny, a také vázy a obrazy spotřeboval jejich autor Tomáš Korda 571 871 sirek a 248 344 hlaviček. Výstavu doplňuje parní stroj ze skla, kamenný mikrofon, obří svíčka ze včelího vosku a další, jinde nevídané exponáty. Děti mohou využít rozlehlé zahrady, na níž se proběhnou mezi obří nerezovou konvičkou, dvoumetrovým polévkovým hrncem i třímetrovým trychtýřem a popřípadě zde i v klidu spořádají svačinu.