Starý hřbitov založený u kostela sv. Vavřince shledali měšťané v 16. století z hygienických důvodů jako nevyhovující a rozhodli se proto roku 1540 o jeho zrušení a přemístění do prostoru kněžské zahrady. Roku 1543 zde zbudovali hřbitovní kostel sv. Trojice. Renesanční stavbu s gotickými reminiscencemi řídil mistr Blažej z Litomyšle. V roce 1592 byla loď prodloužena. Později proběhlo ještě několik úprav. Vedle lodi byl hlavně pozměněn štít, který je tak dnes novorenesanční. Hřbitov byl zrušen roku 1906. Interiér kostela je nepřístupný.

Zelená hora (637 m) je dominantou okolí města Cheb. Proto již v minulém století byla častým cílem nedělních procházek místních. Roku 1891 zde byla postavena jednoduchá trámová konstrukce vysoká 14 metrů. Nechal ji vystavět chebský okrašlovací spolek.Byla v provozu 16 let, poté musela být pro špatný stav uzavřena. Spolek se rozhodl vystavět rozhlednu novu, tentokráte již kamennou, ale trvalo dva roky než byl shromážděn potřebný finanční obnos. Její slavnostní otevření se neslo v politickém podtextu. Věž se totiž měla původně jmenovat Nová rozhledna, ale díky místním podporovatelům Německa pod vedením nacionálního politika Georga von Schönerera, byla pokřtěna jménem sjednotitele německé říše, kancléře Otto von Bismarcka a také se jim podařilo umístit na věž řadu germánských mytologických symbolů. O pár let později byla ještě v sousedství rozhledny postavena chata s pohostinstvím. Po roce 1948 byl vstup do okolí rozhledny zakázán, neboť se nacházela v pohraničním pásmu. Byla vymazána z map a postupně se na ní zapomnělo. V sedmdesátých letech vyrostl nedaleko rozhledny televizní vysílač a také byla zbořena turistická chata. Po roce 1989 byl sice přístup na ni možný, ale svůj účel mohla plnit těžko. Výhled byl totiž omezen vzrostlými stromy. Ke všeobecné spokojenosti vše vyřešila rekonstrukce v roce 2005 a 18 metrů vysoká mohutná rozhledna na Zelené hoře již opět nabízí kruhový výhled. Aby se před Vámi rozprostřel je nutné vystoupat 72 schodů. Budete odměněni výhledem na Chebsko, Krušné hory, Slavkovský les a část Šumavy.

Židovské osídlení je sice v Písku doloženo již ve 14. století, ale mělo jen jepičí život. Již v roce 1425 byli Židé z města vypovězeni a v následujících staletí se zde usidlovala pouze jednotlivé rodiny. To se změnilo během židovské emancipace v polovině 19. století. Velký příliv židovského obyvatelstva znamenal, že zde na konci 19. století žilo až několik set Židů. Vzrůstající počet židovských obyvatel přinesl potřebu postavení synagogy. Jako místo byla zvolena Soukenická ulice a roku 1872 byla v orientálním slohu s novorománskými prvky synagoga postavena. K bohoslužbám sloužila do druhé světové války, po ní byla jako mnoho jiných využita pro hospodářské účely.  V jejich prostorách našel skladiště Velkoobchod s oděvním zbožím. Pro účely skladu byl hlavní sál rozdělen stropem na dvě patra. V roce 1995 byla synagoga vrácena do vlastnictví Židovské obce v Praze. Proběhla její rekonstrukce a je znovu přístupná veřejnosti.

Ještěd je 1012 m vysoká hora na severu Česka, ležící jižně od Liberce. Je součástí ještědského hřbetu a byla odedávna považována za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města, rozprostírajícího se pod ním. Jsou zde unikátní terasy, osamělé skály či skalní hradby. Pro místní obyvatele byl vždy něčím zvláštním a mýtickým. Podle kronikáře Johanna Cazla Rohna byl prý v roce 1737 poprvé na vrcholovém skalisku vztyčen kříž, první z řady křížů na Ještědu. Byl kamenný a odolával větrům i bouřím až do roku 1812. Po jeho vzoru byly na vrcholu Ještědu stavěny další kříže, které však již byly dřevěné. Nepominutelnou památkou je Rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828. Počátky zájmu o Ještěd lze najít již v polovině 19. století,, kdy se začal stávat častým cílem turistů, které lákal zejména výhled do okolí, kdy za dobrého počasí je vidět i Praha. Turisté se na vrcholu krom krásného výhledu chtěly i občerstvit a tak už v roce 1844 manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, o letních nedělích zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. Jejich prodejní místo bylo v průběhu let vylepšováno. V padesátých letech zde tedy stála dřevěná bouda a v roce 1868 také první kamenný dům, kde kromě občerstvení nabízeli manželé Haslerovi návštěvníkům i nocleh. Budova byla pojmenována po knížeti Rohanovi. Počet turistů na vrcholu stále rostl, proto byla pro jejich potřeby v roce 1876 vystavěna první pětimetrová dřevěná rozhledna. Roku 1889 musela být kvůli nebezpečí zřícení odstraněna a její místo zaujala šestiboká, ale opět jen dřevěná, rozhledna. Jak se dalo čekat, roku 1902 byla uzavřena a rok nato kvůli špatnému stavu stržena. Na přelomu století zařízení na vrcholu již svou kapacitou nevyhovovala služeb. Horský spolek projekt i realizaci libereckému staviteli Schäferovi, který stavbu provedl za pouhých 6 měsíců od položení základního kamene. Slavnostní otevření nové dominanty Ještědu se konalo 13. ledna 1907. Budova s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, byla velkolepým kamenným hotelem. Tato jedinečná stavba s bohatou historií ukončila svůj provoz tragicky, v zimě roku 1963. kdy kvůli neopatrnému rozhmrazování hotel lehl popelem. Roku 1966 začala stavba současné dominanty Ještědu a vlastně celého kraje - televizního vysílače s hotelem. Dokončena byla roku 1973. Projekt věže v technicistním architektonickém stylu, navrhli architekt Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman. Odvahou své konstrukce i architektonického výrazu získala věž brzy pozornost nejen domácího, ale i zahraničního publika. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Její tvar navazuje asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V dolní části vysílače, je umístěn hotel a restaurace, objekt ve tvaru hyperboloidu je vysoký 93 metrů. Nebyl ovšem koncipován jako rozhledna. Rozhlížet se dá jen z terasy pod ním, případně z ubytovacích prostor. Ještěd je turisticky atraktivním místem nejen pro svůj vrchol, ale i pro své svahy. Na Ještěd vedou lanovky i silnice, na svazích je lyžařské středisko.