Hrad Střekov patří mezi nejlépe dochované hradní zříceniny v České republice. Je vybudován na nepřístupné skále vysoko nad pravým břehem řeky Labe, zhruba 2,5 km jihovýchodně od centra Ústí nad Labem. Dal ho vybudovat kolem roku 1319 Jan Lucemburský k ochraně labské plavby. Vlastní stavbu provedl pražský měšťan Pešek z Veitmíle. Jedná se o přirozenou dominantu a jeden ze symbolů města Ústí nad Labem. Strážný orel na skále Střekov byl přestavěn na přelomu 15. a 16. století, byly rozšířeny obytné prostory. Roku 1563 hrad přešel do majetku rodu Lobkowiczů, kteří provedli kolem roku 1565 některé další úpravy. Za třicetileté války obsadili hrad v roce 1631 Sasové, v roce 1634 krátce Švédové a pak opět v roce 1639 byl hrad opěrným bodem Švédů, ze kterého ovládali okolní kraj. Po roce 1645 sloužil hrad jako posádka také vojskům Torstensonovým. V tomto období také švédská posádka prohloubila a rozšířila koryto Labe, aby umožnila plavbu větších lodí s válečnou kořistí. Znovuobjevení hradu Od konce 17. století přestal být Střekov trvale obydlen a zůstal opuštěn. V 19. století byl hrad znovu objeven romantiky a obnoven. Dojmy z hradu líčil ve svých dopisech např. Richard Wagner nebo Johann Wolfgang Goethe. Z českých romantiků jej navšítvil Karel Hynek Mácha. V roce 1992 byl hrad v rámci restitučních zákonů vrácen zpět rodu Lobkowiczů, takže je dnes soukromou, avšak celoročně veřejně přístupnou kulturní památkou. Z hradu je velmi krásná vyhlídka na celé údolí Labe a České středohoří. Kromě města Ústí nad Labem se také jedná o Střekovskou přehradu (neboli Střekovský jez), která je vlastně poslední umělou přehradou na Labi na cestě jeho vody do Severního moře. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat do okolí Ústí nad Labem nebo do města samotného. Přímo ve městě můžete navštívit zoo, prohlédnout si Muzeum města nebo vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí najdete třeba Váňovský vodopád nebo skálu Milenci. Ubytovat se můžete přímo v Ústí nad Labem.

Velkopřevorské náměstí leží mezi lávkou na ostrov Kampu, Hroznovou ulicí a Lázeňskou ulicí. Historie této lokality sahá až před vznik Malé Strany. Do doby, kdy se zde ležela osada nazývaná Trávník. Název náměstí je odvozen od názvu Velkopřevorského paláce(čp. 485/4), sídla hlavy maltézského řádu v Čechách, vybudovaného v letech 1726 – 1731 z podnětu velkopřevora Gudunkera z Ditrichštejna. Vybudoval ho Bartolomeo Scotti. Velkopřevorské náměstí je dnes tichým zákoutím Prahy. Krom paláců a Velkopřevorského mlýna je jeho atrakcí i zeď Johna Lenníma, která přitahuje nejen jeho příznivce a zamilované, ale i řadu turistů.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové patří k jedním z největších regionálních vlastivědných muzeí ve východních Čechách. Muzeum shromažďuje, spravuje, odborně využívá a zpřístupňuje archeologické, historické a přírodovědecké sbírky. Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti organizuje odborné konference, kromě expozic a výstav pořádá i další kulturní a společenské akce.

  Venkovní expozice Botanické zahrady se rozkládá na ploše téměř 25 h a je přístupná celoročně. Součástí Botanické zahrady je i tropický skleník Fata Morgana. Skleník je také otevřen celoročně a to vždy od úterý do neděle. Kromě návštěvnicky dosud hojně navštěvované Ornamentální zahrady (tato nejstarší část venkovních expozic byla pro veřejnost otevřena již v roce 1992) a Japonské zahrady (založena v roce 1997) jsou od dubna zpřístupněny tyto expoziční celky: Stráň, na níž se dosud dochovaly fragmenty původních stepních společenstev, které byly typické pro Troju ještě do 20. let minulého století, kdy se na jejím katastru nacházely intenzivně spásané pastviny, orná pole a sady. Postupně zde vysazujeme také suchomilné dřeviny se zajímavými květy a plody. Pivoňková louka se sbírkou dřevitých a botanických druhů pivoněk patří k nejrozsáhlejším sbírkám těchto monumentálních trvalek u nás. Pivoňková louka hostí také kolekci magnolií, která je efektní zejména na přelomu března a dubna, kdy desítky těchto krásných dřevin kvetou. Celoročně je zpřístupněna i velice zajímavá sbírka stálezelených dřevin a stínomilných trvalek (hajniček)v expozici Stínomilné trvalky a stálezelené rostliny, které rostou v podrostech v listnatých lesích Evropy, Asie i Ameriky. Velkým lákadlem pro všechny milovníky kaktusů a sukulentů je nepochybně sbírka zimovzdorných kaktusů v expozici Severoamerická polopoušť, která je zaměřena především na severoamerické zástupce rodu opuncie a juka. Mimo rostlin z čeledi kaktusových se zde návštěvníci seznámí i s mnoha severoamerickými trvalkami a jehličnany, které v přírodě tvoří v těchto společenstvech jejich kostru. Mokřad a jezero paří k jedněm z mála míst, kde mohou na jaře klást žáby svá vajíčka. Kromě zajímavých vodních, bahenních, ale i masožravých rostlin zde mohou návštěvníci po celé jaro sledovat vývoj našich domácích žab a čolků. V explozích Lesní biotopy východní Asie a Lesní biotopy Severní Ameriky se postupně vysazují desítky zajímavých dřevin; semena mnohých z nich byla sesbírána na expedicích v Číně nebo Severní Americe. Postupně zde dosazujeme také keřové a bylinné patro, takže za několik let budou tyto plochy navozovat dokonalou iluzi východoasijských či severoamerických lesních společenstev. Botanická zahrada v Troji spravuje i památkově chráněnou Vinici sv. Klára. Tato vinice patří k nejstarším v Praze. Kromě produkční části (víno z ní můžete ochutnat v místní vinotéce) se na vinařské naučné stezce mohou návštěvníci seznámit také s u nás povolenými stolními i moštovými odrůdami a ukázkami vedení révy vinné. K dominantám vinice bude od letošního jara patřit také historický viniční lis z roku 1801.   Fata Morgana Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem, zapuštěná do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 m2, která svým originálním řešením činí z Fata Morgany evropský unikát Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. První část skleníku je věnována vegetaci aridních (suchých) tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí se suchomilnou vegetací jižního Mexika a několika oblastí jižní Afriky. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely.   Zajímavosti / Tipy   Na trávníky Botanické zahrady (mimo Japonské zahrady) je možné vstupovat, polehávat na nich a používat je k piknikům!!! Od 1. května si může (za vratnou zálohu 200,- Kč) zapůjčit zdarma u obou občerstvení na venkovní expozici piknikovou deku. Celoroční permanentku na venkovní expozici pro dospělého (platí 1 rok od data vydání) pořídíte již za 200,- Kč. Permanentka na venkovní expozici pro důchodce nebo děti nad 5 let vyjde na pouhých 100,- Kč, rodinná pak 400,- Kč. Celoroční permanentku na venkovní expozice pro svého pejska zakoupíte za 100,- Kč. Vinotéka na Vinci sv. Klára je otevřena pondělí – čtvrtek od 14 h, od pátku do neděle od 11 hodin. Zdejší vína, oceněná na mnohých soutěžích u nás i v zahraničí, zakoupíte pouze zde.