Jde o 5 jeskyní, které se nachází v horní části skalního hřebenu Prokopského údolí. Jeskyně mají délku od 9 do 32 m. Celková délka je 68 m. Čtyři jeskyně, kromě horní, jsou vzájemně propojené. Jeskyně jsou významným archeologickým nalezištěm.

Vrch Hostýn (736 m) u městečka Bystřice pod Hostýnem, ve Zlínském kraji, je známý jako poutní místo na jehož vrcholu stojí bazilika Nanebevzetí P. Marie, jež byla postavena v letech 1721-1748. Od roku 1898 zde stojí i kamenná rozhledna. Za její stavbou stál spolek Matice svatohostýnské, v čele s P. Cibulkou. Protože ve stejné době kdy se započalo s výstavbou rozhledny pobýval v Bystřici pod Hostýnem na vojenských manévrech císař František Josef I. 1 září 1897 navštívil vrchol Hostýna, podepsal zakládající listinu rozhledny a dotkl se základního kamene, jež byl posvěcen a vsazen do zdi věže. Rozhledna na počest této události začala nést jeho jméno. Samotné otevření rozhledny 10. září 1998 už takovou slávou nebylo, v té době totiž monarchie oplakávala zesnulou choť císaře Alžbětu. V přízemí rozhledny se nachází kaple sv. Kříže. Věž rozhledny tvoří dvě válcové stavby. Součástí větší je kaple a rozhledna a je vysoká 12 metrů. Nad střechou otevřené vyhlídkové plošiny bývala dříve štíhlá dřevěná věžička s druhým vyhlídkovým ochozem a pozlaceným obrazem P. Marie Hostýnské. Díky této nástavbě byla celá rozhledna vysoká 27 metrů. V roce 1915 byla z bezpečnostních důvodů snesena a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa zakrytá střechou. Střecha byla z věže odebrána v 60. letech a ochoz byl opatřen okny a zakryt plochou střechou. V letech 1957 až 1971 byla stavba pro veřejnost uzavřena a na jejím vrcholu bylo zařízení pro přenos televizního signálu. Pro vyhlížení byla znovu otevřena v roce 1987 a v letech 2003 až 2003 proběhla její celková rekonstrukce. Ovšem od roku 1994 vévodí Hostýnu nová dominanta, 32 metrů vysoká větrná elektrárna.

Trojský jez leží mezi Císařským ostrovem a Trojou a je součástí zdymadla Troja – Podbaba. Původní jez byl vybudován v letech 1899 – 1902. V letech 1974 – 1979 proděla rozsáhlou rekonstrukci, která mu dala dnešní podobu. Jez má tři pole o šířce 38 m. Jeho průtok je 830 m3/s a má průměrný spád 2,45 m. Při levém břehu je plavební kanál. Při pravém břehu byla plavební komora pro vory dlouhá 409 m a široká 12 m, která dnes po provedených stavebních úpravách slouží pro sportovní účely jako slalomová dráha.

Území se rozkládá na katastru Ruzyně mezi Karlovarskou silnicí a stejnojmennou retenční nádrží. Podle archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena již v pravěku. Název je odvozen hojně se vyskytujících jív.