Při zachovaném úseku staré cesty spojující Nový Jičín s Valašským Meziříčím, se kousek za obcí Straník nachází opuštěný pikritový lom s malým jezírkem. Ve stěnách jsou viditelné horizontálně uložené žíly tzv. olivinického těšínitu.

Historie hradu Hrad byl dlouho považován za nejstarší hrad rodu erbu zubří hlavy, později Perštejnů. Ve skutečnosti se o hradě píše až v roce 1344. Podle archeologických nálezů ho na přelomu 13. a 14. století založili páni z Pernštejna jako sídlo samostatné rodové větvě. V roce 1358 získal hrad markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Syn Jana Jindřich Jošt brzy po jeho smrti panství uděloval lénem, či spíše z nedostatku peněz zastavoval. V roce 1397 ho po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohustiská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí usilovali i původní majitelé, což se roku 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Hrad jeho potomci nadále využívali, ale vypjatým rodovým ambicím, odlehlý a vysoko položený hrad (patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě) nevyhovoval a někdy mezi roky 1522 a 1547 byl opuštěn. Dispozice hradu Neobyčejně rozsáhlá dispozice hradu se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla největší délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníku 65 x 140 m. V jihovýchodním cípu předhradí se vypíná zvýšená plošina terasovaná zdí kladenou nasucho. Z ní vedl přes příkop dřevěný most na zděné úzké předmostí. Od tohoto předmostí pak vedlo na obě strany opevnění, které tvořilo dolní okruh kolem hradního jádra. Vlastní hradní jádro mělo rozměr 50 x 18 m a zaujalo protáhlý skalní hřbet. Mezi předmostím a hradem se nachází další příkop o šířce 15 m a hloubce 6 m, který byl vylámán do skály. Čelo hradu zaujímala štítová věž,v jejímž přízemí byl průjezd a v patře zaklenutý prostor s východním arkýřem, zřejmě kaple. Na nádvoří vpravo se pak nacházel palác o rozměrech 13 x 11 m s valenými lomenými klenbami v suterénu. V přízemí byly rovněž stejným způsobem klenuté síně a v patře jediný sál. Tento palác byl do hradu vložen později, zřejmě za Jana Jindřicha. Původní palác o rozměrech 8,5 x 13 m se nacházel až na jižním konci hradního jádra. Do dnešní doby se ze Zubštejna nejvíce zachoval pozdější palác a štítová průjezdní věž. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, gotický hrad Pernštejn, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu hradu Louka, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.

Barokní zámeček Janov stojí v městské části Litvínova. Historie zámku a jeho podoba Jedná se o přízemní zámeckou stavbu, obdélníkového půdorysu s bočními pavilony s mansardovou střechou. Střední část objektu je patrová se stanovou střechou. Nádvoří zdobí plastika Madony s dítětem. V blízkosti zámku stojí od roku 1695 socha sv. Jana Nepomuckého, která patří k nejstarším plastikám svého druhu na Litvínovsku. Zámeček s areálem nechal postavit roku 1670 Michna z Vacínova, pravděpodobně na místě původní tvrze ze 14. stol. Objekt dřív sloužil lesní správě, nyní jsou v něm byty. Zámek je dnes ve špatném technickém stavu a není přístupný pro veřejnost. Tipy na výlet U Litvínova najdete také vodní nádrž Janov. V Horním Jiřetíně můžete navštívit zámek Jezeří. V nedalekém Mostě najdete hrad Hněvín. Ubytovat se můžete v Mostě.

Obec Vlčnov je právem nazýván perlou Slovácka. Právě zde můžeme zažít ten pravý, nepředstíraný folklor. Barvité kroje, chutné víno, cimbálovku, lidovou architekturu a pohostinnost lidí. Zlatým hřebem je proslulá jízda králů se svou 200letou tradicí. Právě jeden z vlčnovských domů, konkrétně ten s číslem popisným 57, bude předmětem našeho zájmu. Stálou expozici rolnické domácnosti zde zřídilo muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě. Poté co dům muzeum v roce 1972 muzeum získalo, prošel rekonstrukcí a pro veřejnost byl zpřístupněn v roce 1986. Expozice dostala název Rolnický dům a hospodářství. V současné době se jedná o poslední typické stavení s patrovou komorou, černou kuchyní a doškovou střechou, jak bylo užíváno na Moravském Slovácku ještě na přelomu 19. a 20. století. Tento poslední cenný doklad slováckého stavení v původním prostředí přibližuje návštěvníkům nejen dnes již zaniklý způsob života vesnického obyvatelstva na Moravském Slovácku, ale také sváteční a běžné činnosti spjaté s hospodářským provozem zemědělské usedlosti. Expozice nabízí k vidění úplný inventář vlčnovské jizby (hlavní místnost) včetně lidových oděvů a jejich součástek, síně (vstupní část objektu), komory a černé kuchyně. V přilehlých hospodářských objektech (chlévy, kůlna, stodola) které tvoří součást stavení, jsou instalovány ukázky drobného hospodářského nářadí, zemědělských strojů, kovářských výrobků a nářadí, postroje a předměty související s chovem dobytka a orbou, v nádvorním přístřešku pak nevelká expozice vztahující se ke včelařství. Vystavované předměty jsou z velké části etnografickými sbírkami muzea, z menší části pocházejí z darů obyvatel obce Vlčnov, nepatrnou část tvoří i předměty z pozůstalosti rodiny Ryšavých, původních majitelů stavení. Autorem celého projektu expozice je etnograf PhDr. Pavel Popelka, CSc., z jehož iniciativy byla rovněž v roce 1993 nově provedena částečná rekonstrukce celého stavení a v roce 2004 bylo podle dobových fotografií dobudováno podvrátí a uskutečněna výměna doškové střešní krytiny včetně rekonstrukce krovů. Komentovaná prohlídka lidové architektury u příležitosti tradiční Jízdy králů ve Vlčnově – každoročně 27. května. Rolnický dům spravuje muzeum J.A. Komenského v Uherském Brodě.