Kostel byl postaven v letech 1671-1673 podle plánů Francesca Carratiho. Byl jedním z prvních barokních kostelů na Mladoboleslavsku. Kostel je jednolodní s dvěma páry postranních pravoúhlých kaplí, obdélníkovým presbytářem a oratořemi. Hlavní oltář je z umělého mramoru podle návrhu Giovanni Alliprandiho. Sochy jsou od kosmonoského sochaře Josefa Jelínka. Průčelí kostela zdobí plastický znak rodu Černínů. V sakristii se nachází vchod do krypty, kam byli původně pochováváni členové piaristického řádu z přilehlého kláštera.

Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně. Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro.   M.K.

Židovský hřbitov se nachází asi 500 jihozápadně od obce Bohostice na severním okraji lesa. V současné době (2010) k němu nevede prakticky žádná cesta, je potřeba se vydat z Bohostic po silnici směrem na Kamennou. Kousek za obcí se dát vlevo přes pole nebo po okraji pole k severnímu okraji lesa. Kousek před lesem přejít přes remízek na o něco níže se nacházející pole v jehož jihozápadním cípu u lesa je již vidět ohradní zeď a márnice. Hřbitov byl založen nejpozději v první polovině 18. století. Na svažité ploše cca 1.061 m2 se dochovalo přes 100 náhrobků. Ohradní zeď a márnice je opravena a hřbitov je uzamčen.

Za parčíkem u Keplerovy ulice nás strmá cesta dovede pod hradební násep, kde uvidíme něco, o čem ví jen málokdo. U paty bastionu č. X, zasvěceného sv. Františkovi Borgiovi, se zachovaly náhrobní kameny hřbitova pražského dělostřeleckého pluku, který dal založit císař Josef II. Desky jsou zasazené do zdiva bastionu č. XI a spojovací hradební zdi mezi bastiony č. X a XI. Nejhonosnější náhrobek patří generálovi Wenzelu Schilkemu, rytíři z Blumenfeldu. Jeho erb je vytesán vzhůru nohama na znamení, že pan generál byl posledním svého rodu. Také je tu pohřben dělostřelec, matematik generálmajor Josef Jüttner, který na základě trigonometrické sítě vytvořil v roce 1816 první velmi přesný plán Prahy v měřítku 1:4320.