Kostel sv. Jakuba byl postaven ve 12. století při románském panském dvorci, nákladem paní Marie a jejích synů Slavibora a Pavla, zřejmě jako usmíření za účast jejího manžela při přepadení Olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka u hradu Usobrno ve vsi Biskupicích. Význam stavby dokládá i fakt, že vysvěcení se zúčastnil i král Vladislav s královnou Juditou. V 19. století byla celá stavba rekonstruována v duchu purismu architekty Krannerem a Mockerem. Kostel je ukázkou panské, jednolodní tribunové stavby. Byl postaven z objemných kvádrů a z větší části neomítnut. Na východě přiléhá apsida a západní část uzavírá hranolová věž se sdruženými okénky ve dvou patrech nad sebou. V apsidě se dochovala původní klenba (koncha), v lodi je pak renesanční hřebínková klenba. Dříky sloupů pod tribunou zdobí románský ornament. Unikátní je hlavně vnější jižní výzdoba stěny lodi, románskými plastikami českých zemských patronů. Zařízení kostela  není příliš významné, cenný je pouze náhrobní kámen Kateřiny z Arca z konce 17. století. Kostel je přístupný na požádání, průvodce se nachází v obci. V sezonně o víkendech, kdy je větší zájem není problém ho zastihnout přímo na objektu.

Dietrichsteinský palác na Zelném trhu v Brně je jedním ze stálých expozičních prostor Moravského zemského muzea. Palác je zajímavý nejen svými sbírkami, ale zejména samotnou budovou.Barokní palác nechal vystavět v letech 1614-1618 olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein jako jedno z rodových sídel. Původně byl za autora stavby považován italský architekt Giovanni Giacomo Tencalla. Dnes se tato domněnka považuje za málo pravděpodobnou. Ve své historii hostil palác několik osobností evropského významu. Pobývali v něm mj. „Zimní král“ Fridrich Falcký, císařovna Marie Terezie či ruský vojevůdce M.I. Kutozov. V 19.století byl palác adaptován na justiční účely a v letech 1927 – 1929 proběhle necitlivá rekonstrukce, kdy na budovu přibylo třetí patro. V té době Dietrichsteinský palác sloužil již pro muzejní účely. Původní barokní podoba byla paláci vrácena na konci 80. let 20.století a v roce 1991 byl palác zpřístupněn veřejnosti.Dnes je palác centrem činnosti MZM a nabízí několik stálých výstav zaměřených na ranné dějiny Moravy. Působí zde také Dětské muzeum, jež pořádá mnoho výstav a akcí pro mládež. Organizuje pravidelné sobotní dopolední programy pro děti, prázdninové akce, soutěže apod. Ve spolupráci s odbornými odděleními MZM přibližuje dětem hravou formou nejrůznější muzejní obory. Stálá expozice Zaniklý život na Moravě (paleontologická expozi-ce dokumentující vývoj během trvání jednotlivých geologických ér) Svět nerostů (mineralogická expozice představující nerostné bohatství u nás i ve světě) Pravěk Moravy (archeologická expozice zachycující vývoj od nejstarší doby kamenné po stěhování národů) Morava ve středověku (historicko-archeologická expozice kladoucí důraz na život ve středověké vesnici) Velká Morava (archeologická expozice přibližující příchod Slovanů a vznik prvního státu) Dětské muzeum (interaktivní výstavy pro školy i veřejnost a komponované programy ke školní výuce i pro volný čas). Památník Prof. Karla Absolona - památník přibližuje život a dílo Karla Absolona (1877-1960), významného archeologa, geografa a speleologa, dlouholetého pracovníka Moravského zemského muzea a profesora Karlovy univerzity v Praze. Hlavní část památníku tvoří jeho rekonstruovaná pracovna.  Dietrichsteinský palác je stálou expozicí Moravského zemského Muzea

Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejznámějších a nejzdobnějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou ve stejnojmenné obci, původně pojmenované Podhradí, která koncem 19. století přejala jméno zámku. Královský majetek Původně býval raně gotickém hradem, který byl vystaven za vlády Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století, který jeho stavbu i sám inicioval. Když byl Přemysl Otakar II. poražen roku 1278 na Moravském poli, o Hlubokou přišel. Za pomoc proti němu ji získal rod Vítkovů. Poté co byli Vítkovci jeho synem Václavem II. poraženi a před Hlubokou byl sťat jejich předák Záviš z Falkenštejna, se Hluboká opět navrátila do královských rukou. Hlubocké panství pak bylo často zastavováno, vždy když panovnickému dvoru došly peníze. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti. Tehdy byl založen i nedaleký rybník Bezdrev. Prvním velmožem, jemuž panovník prodal Hlubokou do dědičného vlastnictví, se stal roku 1562 Jáchym z Hradce, za něhož hrad čekala náročná přestavba, která změnila středověký hrad na renesanční zámek. Zámku nebylo souzeno mít stálého majitele. To se mu poštěstilo až od 17. století, kdy zámek společně s Třeboňským panstvím zakoupil rod Schwarzenberků, který jej vlastnil až do roku 1947. Za jejich držení prošla Hluboká dalšími dvěma přestavbami. Neogotický skvost Nejdříve barokní zámek a do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 - 1871 vídeňským architektem F. Beerem ve stylu tzv. tudorské gotiky po vzoru anglického královského zámku ve Windsoru. Má překrásné interiéry. Uvnitř je k vidění 140 bohatě vybavených místností. Zámek má jedenáct věží (hlavní 60 metrů) a bašt. Jeho členitému průčelí dominuje velký schwarzenbergský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo). V blízkosti zámku se rozprostírá zámecký park v anglickém stylu. V původní jízdárně se sálem s otevřeným krovem jsou dnes instalovány sbírky Alšovy jihočeské galerie. Původním majitelům byl zámek po roce 1989 vrácen a Schwarzenberkové na zámku uložili mnohé cennosti a zajímavosti. Proslulá je hlubocká sbírka koberců (zejména bruselských gobelínů Baudouina van Beverena se scénami z lidových přísloví z poloviny 17. století). V zámecké kapli je uložena tzv. Netolická archa z 15. století. Kromě toho jsou zde sbírky obrazů, keramiky, porcelánu, skla, zbraní atd. Rozsáhlá a cenná je též hlubocká knihovna. Až budete na Hluboké, určitě se zastavte i v místní zoologické zahradě a na zámku Ohrada. Kousek od Hluboké najdete zříceninu Karlův hrádek. Ubytovat se můžete ve městě Hluboká nad Vlatvou.

Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.