Kousek (cca 50 m) od Soseňského lomu se nachází pozoruhodný kamenný útvar nazývající se Boží kámen. Jde o velký žulový balvan s řadou miskovitých prohlubní vytvořené pravděpodobně povrchovým zvětráváním. Podle legendy ale tyto prohlubně vytvořil Kristus, který zde se svými apoštoly odpočíval. Podle jiné verze tu přespal Bůh se svými anděly. Původně tak prý měl 12 prohlubní, dnes jich lze na něm nalézt deset.

Renesanční zámek v Dolních Beřkovicích leží na levém břehu Labe, 6 km severozápadně od Mělníka.    Historie zámku  Písemné prameny hovoří o panském sídle v Beřkovicích poprvé ve 2. polovině 15. století. Tehdy to byla tvrz, kterou si nechal vystavět Radslav II. Beřkovský ze Šebířova. Beřkovští ze Šebířova drželi Beřkovice až do r. 1597, kdy je Mikuláš Beřkovský prodal míšeňskému rytíři Zikmundovi Vilémovi z Blevic a z Nosovic. Ten si Beřkovice zvolil jako své hlavní sídlo. Beřkovická tvrz ovšem neodpovídala jeho potřebám, a proto dal na místě tvrze v l. 1606-1614 vybudovat renesanční zámek. Blevicům byly Beřkovice za účast na stavovském povstání zkonfiskovány. Poté se majiteli Beřkovic, podobně jako dalších mělnických statků, stali Lobkovicové. Konkrétně roku 1627 koupila Beřkovice i se zámkem Polyxena Pernštejnská z Lobkovic. Tato skutečnost ovšem nezměnila nic na tom, že hlavním sídelním zámkem Lobkoviců zůstala Roudnice nad Labem. Zámek v Beřkovicích tak procházel jen drobnější údržbou. Majoritní pán roudnických statků Ferdinand Josef Lobkovic předal, tehdy již Dolní Beřkovice, svému mladšímu bratru Josefovi z Lobkovic, který založil novou větev lobkovického rodu, zvanou dolnobeřkovickou, a ze zámku vytvořil rezidenční sídlo. Z tohoto důvodu zahájil r. 1853 velkou přestavbu zámku vedenou architekty Stachem a Ferstlem. Zámek byl doplněn o tehdy módní neogotické a neorenesanční detaily. V majetku Lobkoviců zůstal zámek až do r. 1948. Po tomto roce připadl zámek státu a až do pol. 60. let v něm byla umístěna místní škola. Poté byl zámek pečlivě renovován a svou podobou se přiblížil pozdně renesančnímu vzhledu, který měl na poč. 17. stol. Poté sloužil zámek jako byty a sklady. V 90. letech 20. stol. byl v rámci restitucí vrácen původním majitelům, Lobkovicům, kteří zahájili další rekonstrukci zámku. Zámek dnes Čtyři uzavřená křídla zámku, jež tvoří téměř pravidelný čtverec, z něhož v rozích vystupují šestihranné věže, byla značně poškozena při povodních roku 2002. V současnosti dochází k postupné obnově zámku a je přístupný příležitostně. Pokud se rozhodnete navštívit město Mělník, vyší pozornosti jistě neunikne nad řekou se tyčící zámek Mělník a vynechat nesmíte ani pod ním umístěnou kostnici. Za pozornost také stojí historická zdymadla. Historii vinařské tradice si můžete prohlédnout v Regionálním muzeu Mělník. V okolí můžete navštívit i vrcholně barokní zámek Liběchov. Výběr z ubytování najdete právě v Mělníce.

Historie hradu Hrad Skály založil koncem 14. století pravděpodobně Matěj Salava z Lípy. Za hustiské revoluce stál na straně husitů a byl sirotčím hejtmanem. V roce 1436 se poddal králi Zikmundovi a získal tak další majetek. Ve 40. letech 15. století posádky tohoto a dalších okolních hradů podnikaly loupeživé výpravy do Slezska a Lužice. Proto Slezská knížata a některá města tyto hrady buď dobyla nebo vyplatila a posléze rozbořila. Stejně tak se stalo i s hradem Skály. Hrad však byl poměrně brzo již v roce 1454 obnoven a po smrti Matěje Salavy z Lípy jej získal jakýsi Kočka, po němž byl hrad přejmenován na Katzenstein. V roce 1466 náležel Hanušovi z Varnsdorfu a pak střídal majitele, až jej v roce 1513 koupil kníže Bartoloměj Minsterberský, syn knížete Viktorína a vnuk krále Jiřího z Poděbrad. Kníže Bartoloměj měl vleklé spory se slezskými městy, které v druhé polovině srpna roku 1513 vyústily ve válečnou výpravu knížete Bedřicha Lehnického, který s asi 2 000 lidmi hrad oblehl. Díky špatnému technickému stavu děl však více nadělala škody obléhatelům než hradbám hradu. Po třech dnech Slezané ukončili obléhání, vydrancovali okolí a odtáhli. Největší ztráty pak utrpěli při dělení kořisti z vydrancovaných vesnic a také když je na ústupu pronásledovala posádka hradu. Po smrti knížete Bartoloměje převzal hrad v roce 1515 opět Hynek Špetle z Janovic, jenž hrad už jednou vlastnil. Hrad byl opět často zastavován a měnil majitele. V roce 1528 se dostal do držení Zdeňka Lva z Rožmitálu a Jana Krušiny z Lichtemburka. V roce 1534 kupuje panství Jan z Pernštejna a roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova. V této době je hrad již zpustlý a sídlo panství je přeneseno do Stárkova, kde se před postavením dnešního zámku nacházel nový panský dům. V 17. a 18. století byla již zřícenina hradu z větší části rozebrána na stavbu nových hospodářských objektů a zámku. Podoba hradu Hlavní obrannou i obytnou stavbou hradu byl mohutný zděný palác s věžovou nástavbou na skalním bloku, obklopený malým nádvořím na jihu, vstupním přihrádek na severu a příkopem s valem. Severně od tohoto jádra se rozkládalo opevněné předhradí s cisternou vytesanou ve skále. Prostory mezi skalními útvary a stěnami doplňovalo jednoduché dřevěné ohrazení. Do dnešní doby se dochovaly jen velmi skromné zbytky kamenných zdí, zejména pak vstupní branky při cestě na věžovitou nástavbu. Z místa kde se dříve tato nástavba nacházela je dnes upravená vyhlídková plošina poskytující kruhový rozhled. Z dalšího skalního bloku, na kterém se nacházela snad menší dřevěná věž při vstupu do hradu je upravená vyhlídka na zámek Skály. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete třeba další skalní hrad, hrad Střmen. U nedalekého Adršpachu najdete Adršpašské jezýrko, Adršpašské skály nebo Adršpašskou ozvěnu. Rozhlédnout se po kraji můžete z Křížového vrchu. U Police nad Metují najdeme také skalní bludiště Ostaš, skalní puklinu Sluj českých bratří nebo městské muzeum. Ubytovat se můžete v Teplicích nad Metují.

Pískovcový skalní útvar Svantovítova skála najdeme západně od Malé Bystřice ve svahu vrchu Štípa. Pískovcový útvar tvoří skalní zeď, dlouhá 60 m a rozdělená do tří věží. Místo je oblíbené horolezci a vede sem turisticky značená cesta.