Dvě zachované věže hradu Freudensteinu (jinak též Šlikova hrádku) může návštěvník obdivovat na okraji města Jáchymov. Z centra města vede ke zřícenině, jejíž areál je volně přístupný, turistické značení. Hrad byl vystavěn na ochranu okolních Jáchymovských dolů v letech 1516-1517, jedná se tedy o jeden z nejmladších hradů v našich zemích. Zadavatelem stavby byl člen ostrovské větve rodu Šliků Štěpán, jenž se zasloužil o slávu a rozvoj zdejších stříbrných dolů. Stavitelem byl Jan Münnich. Brzy po založení (roku 1525) musel hrad čelit útokům rozbořených horníků, bohužel neodolal a byl jimi poničen. Zanedlouho byl opraven a sloužil jako sídlo královských horních hejtmanů. V roce 1548 se stal Jáchymov i hrad majetkem krále. Stejně jako končila sláva Jáchymovských dolů, končil i aktivní život hradu. Počal pustnout a konečnou ránu mu zasadilo švédské vojsko za třicetileté války. Nadále byly udržovány pouze dvě věže, menší sloužila jako skladiště střelného prachu, větší jako městská hláska. Větší věž byla roku 1861 romanticky upravena. Hrad, který se stavebně již blížil zámku, byl pravidelného obdélného půdorysu. Předpokládá se, že ve všech čtyřech rozích stály věže, z nichž dvě se zachovaly dodnes. Zástavba nádvoří je nám dnes téměř neznámá. Předpokládá se, že při větší zachované severní věži stával malý objekt a další pravděpodobně stál v jihovýchodním rohu. Další zástavba, dnes již též zaniklá, byla dílem mladší doby. Kromě dvou zachovaných věží zde z původního hradu zbyla již jen část hradby při větší z věží. Hradním areálem dnes prochází silnice a nedávno zde byla vystavěna novostavba. M.K.

Josef Stepling (1716 Regensburg - 1778 Praha) byl jednou z mnoha osobností, které spojily svůj životní osud a profesní kariéru s Klementinem. Stepling, byl německý matematik, fyzik a astronom. Do Čech se vydal proto, že matka byla Češka a když Steplingův otec zemřel chtěla se vrátit domů. Stepling začal v Praze navštěvovat jezuitskou školu a roku 1733 byl přijat i do řádu Tovaryšstva Ježíšova a poslán na vyšší studia do Olomouce, Kladska a nakonec zpět do Prahy. Vedle oblíbené matematiky vystudoval i teologii a byl vysvěcen na kněze. Právě díky neúnavnému úsilí Steplinga byla v Klementinské koleji zřízena astronomická observatoř, odkud on sám stanovil astronomickou polohu Prahy a prováděl nejrůznější vědecká pozorování a měření. Přednášel na základě vlastních výzkumů, pokusy konal veřejně, zabýval se i meteorologií. Úctu k jeho dílu a pedagogickému úsilí dodnes připomíná pomníček s Amorkem a dedikací císařovny Marie Terezie na nádvoří Klementina. Byl postaven roku 1780.

První zmínky o gotické svatyni v těchto místech pocházejí již z roku 1088. Stávající farní kostel sv. Mikuláše byl postaven v roce 1704. Do roku 1868 byl také filiálním kostelem pro Michli. V roce 1894 prošel rozsáhlou přestavbou. Bylo postaveno nové průčelí a stavba byla prodloužena. Interiér kostela je vyzdoben barokními obrazy.

Na severním okraji města nedaleko silnice směřující k dálnici D1 stojí trojice železničních viaduktů o délce 430 m. První cihlový viadukt zde byl postaven na budované jednokolejné trati spojující Vídeň s Haličí. Dokončen 23.8.1844 měl 32 oblouků. Následné rozšíření o druhou kolej si vyžádalo v letech 1870-1872 vybudování druhého viaduktu. Poslední třetí na kterém se měla nacházet třetí a čtvrtá kolej začal být budován v letech 1916-1918, ale bylo přerušeno a třiceti olboukový viadukt byl dokončen až v červnu 1937. Druhou světovou válku přečkal pokudivu bez úhony ačkoliv se stal terčem bombardování a následně jej chtěli vyhodit do povětří i nacisté. V roce 2004 přestal být používán první nejstarší viadukt v souvislosti s budováním železničního koridoru. Stavba byla v roce 2007 prohlášena za kulturní památku. Výstavba viaduktů byla náročná, na starších viaduktech pracovalo na 2.500 osob. Pro 20 lidí se stavba stala osudnou, z toho 14 z nich zahynulo při zřícení jednoho z pilířů. Na nejnovějším viaduktu při první fázi pracovalo zase na 2.000 italských zajatců. V září 1918 se při stavbě jednoho pílíře zřítili a zahynuli dva italští dělníci. Na 21. pilíři je zhruba ve výšce sedmi metrů zachován nápis pravděpodně se jejich iniciálami. Podle vyprávění jsou zazděni jejich ostatky a kámen představuje jejich náhrobek.