Krátký kamenný most v Ústíně se klene přes potok Stouska a spojuje obec s menším hospodářským dvorem. Vystavěn byl patrně buď koncem 17. století, nebo v první polovině 18. století. Tvoří jej pouze jeden krátký oblouk s plné kamenné zábradlí, zakončené břidlicovými deskami.

Vodní nádrž Sedlice se nachází 7 km jihozápadně od Humpolce. Nádrž byla vybudována v letech 1921-1927 pro akumulaci vody a k výrobě elektrické energie. Spolu s nádržemi Trnávka a Němčice pak také slouží k zachytávání splavenin před vodní nádrží Želivka, která je jedním z největších zdrojů pitné vody pro Prahu a Střední Čechy. Hráz nádrže je gravitační, zděná z lomového kamene, obložena žulovými kvádry. Žula byla těžena ve 2 km vzdáleném lomu, celkem se jí spotřebovalo na 20.000 m3. Hráz je zakřivena do oblouku o poloměru R 180 m, dlouhá 118 m a vysoká 20 m. Objem ovladatelného prostoru nádrže je 1,87 mil. m3 při zatopené ploše 35 ha (celkový objem 2,32 mil. m3 při 38 ha). Z nádrže je odebírána voda do malé vodní elektrárny, pomocí štoly dlouhé 856 m. Pro její výlom bylo použito na 10.200 kg dynamitu. Elektrárna je osazena 3 turbínami Francis a za rok vytvoří okolo 6,5 milionu kW elektřiny. Sedlická nádrž i hráz je přístupná pro veřejnosti.

Renesanční zámek Uherčice můžeme spatřit ve stejnojmenné obci s přibližně 428 obyvateli, asi 40 km západně od Znojma, nedaleko hraničního přechodu Vratěnín – Drosendorf.  Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti Jihomoravského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historie zámku Počátky renesančního sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy, kteří dokončili dostavbu jižního a  severního křídla, příčného traktu s arkádovou lodžií, vstupní věž s předdvořím, rozárium a oba přístavky hlavní věže. Barokní úpravy Později se majiteli stali Berchtoldové, kteří započali barokní úpravy. Nejvýznamější barokní úpravy zámku však pocházejí z let 1692-1731, kdy vlastnili Uherčice Heisslerové z Heitersheimu. Johann Donát Heissler, polní maršál a generální válečný komisař, byl jednou z nejpozoruhodnějších postav v dějinách Uherčic. Bojoval na straně Leopolda I. proti Turkům a Francouzům a za svá válečná hrdinství postupně získal titul říšského hraběte. Nejhodnotnější umělecko-řemeslnou složkou tohoto období však je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Jejich autorem byl pravděpodobně štukatérský mistr Baldasare Fontana, rodák z italského Chiassa u Corna. Dále byl v tomto období vybudován rozsáhlý barokní park na východní straně zámku. Posledními majiteli Uherčic byli Collalttové, kterých majetkem byl od r. 1768 až do r. 1945. Rod příliš nezměnil vnější podobu sídla, na rozdíl však od interiérů, kde proběhly klasicistní a později i romantické úpravy. V 18. stol. byl upraven a rozšířen také barokní park, nejprve ve francouzském stylu, později na přírodně - krajinářský park. V něm byly na návrších vybudovány romantické stavby, dodnes se nám dochovaly pouze dvě: obelisk a umělá hradní zřícenina. Po 2. světové válce byl zámek využíván jako státní statek, sídlila zde i československá armáda. Tak došlo k postupné devastaci objektu. Roku 1995 byl uherčický zámek převeden pod správu Památkového ústavu v Brně a po krátké obnově zpřístupněn veřejnosti. Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou. Interiéry zámku V průběhu dlouhodobé památkové obnovy zámku je vymezen jenom menší prohlídkový okruh v jinak velmi rozlehlém areálu. Můžeme si prohlídnout zpřístupněné interiéry, kde na nás čeká zámecká kaple, 5 místností reprezentačního západního křídla včetně komorního barokního divadla a klasicistní banketní sál. Každým rokem je v interiérech s menšími obměnami instalován výběr mobiliáře z původního uherčického fondu a součástí expozice je také výstava prací soudobých výtvarníků. Tipy na výlet Okolí uherčického zámku nabízí návštěvníkům a turistům pobyt v odlehlé, ale o to více romantické krajině. Navštívit můžete třeba na hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. Za návštěvu také stojí Vranovský zámek, zřícenina hradu Frejštejn, zřícenina hradu Cornštejn, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.

U zrodu Městského muzea ve Valašských Kloboukách stála Musejní společnost. Ta vznikla v roce 1933 a stejného roku založila i muzeum. První prostory získalo muzeum v budově čp. 108, kde se nacházela škola. Dnes muzeum sídlí v budově Staré radnice, kde se nachází expozice Pravěk jižního Valašska, v síni radnice se pak konají různé výstavy, koncerty a přednášky. Druhým muzejním objektem je Červený dům (1781): v interiérech 19. století je prezentováno nejslavnější kloboucké řemeslo, soukenictví, spolu s plátenictvím a barvířstvím. Stálá expozice Pravěk jižního Valašska (v přízemí Staré radnice - čp. 276) Interiér měšťanského domu (Červený dům - čp. 194)