Zřejmě již ve 13. století zde stával dřevěný kostelík, který byl v roce 1555 nahrazen evangelickým kostelem sv. Jiří, jenž byl zčásti dřevěný a zčásti kamenný. Dnešní barokní stavba s klasicistními prvky pochází z let 1780-1783. Vlivem poddolování klesl kostel až o 8 m a musel být v základech zpevněn. Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie s Jezulátkem z roku 1410.

Pod bývalým zámkem stojí bývalá jízdárna postavená v roce 1860. Je největší stavbou svého druhu v Čechách a po vídeňské i druhou největší ve střední Evropě. Je opatřena pozoruhodným krovem. Jsou zde spojeny prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Stavba je dlouhá 60,2 m, široká 52 m a vysoká 26,3 m. Samotná hala má rozměry 20 x 40 m. Stavba obsahovala kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje, v patrech se pak nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje. Na konci 20. století byl stav jízdárny natolik špatný, že se uvažovalo i o její demolici. Nakonec se jí podařilo zachránit a v letech 2000-2005 si rekontrukce vyžádala 46.792.700 Kč. Objekt by měl sloužit veřejnosti ke kulturním, společenským a sportovním akcím.

Zříceniny hradu Kostomlaty pod Milešovkou se nachází na výrazném kopci nedaleko obce Kostomlaty. Historie hradu Hrad vznikl v první čtvrti 14. století v místech, kde v 10. století stávalo slovanské hradiště. Nedlouho poté, co pánové z Oseka v roce 1333 hrad dostavěli, koupil jejich sídlo markrabě moravský, budoucí císař Karel IV. Pozdější započatou přestavbu přerušily husitské války a operace vojsk znepřátelených stran hrad těžce poškodily. Vážně na něj v 17. století dolehla konfiskace majetku za účast majitelů panství, Petra a Oldřicha Kostomlatských z Vřesovic, na stavovském povstání 1618-20. Koupí přešel do majetku Černínů. Od 19. století se konaly pokusy o jeho záchranu. Rekonstrukce však probíhaly bez jasné koncepce, a tak hrad byl opět později znepřístupněn. Dnes je vstup do hradu jen na vlastní nebezpečí. Dispozice hradu Jádro první fáze hradu tvořil okrouhlý bergfrit, který je zakončen užší nástavbou s ochozem. Věž tohoto typu se nazývá máselnice. Dále to pak byly dva rovnoběžné paláce. Celé jádro pak obtáčel parkán. Do hradu se vcházelo drobnou, čtverhrannou věží, kterou zajišťovala okrouhlá hradební věž s čtverhranným interiérem. V první polovině 15. století byl hrad modernizován. Byla zlepšena obranyschopnost pomocí dvou bašt. Rozšířen, zvyšen a lépe vybaven byl palác při velké věži. Hrad dnes Z hradu se nejvíce zachovaly zbytky jádra hradu s okrouhlou věží (máselnicí), vstupní brány s okrouhlou věží a zbytky opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na barokní zámek Bílina, taktéž barokní zámek Duchcov nebo na přírodní památku Bořeň, což je mohutný znělcový vrch. Severovýchodně od Kostomlat najdete klášter Osek nabo zříceninu hradu Rýzmburk u Oseka. Na hoře Milešovka najdete rozhlednu. Poblíž Milešovky je také zámek Milešov. Zavítat můžete také na zřícenina hradu Oparno. Ubytovat se můžete v Bílině nebo v Duchcově.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1431 jako majetek Beneše z Vartemberka. Skalní hrádek byl zčásti vytesaný do pískovcové skály a zčásti dřevěný. Poslední zmínka pochází z roku 1453, kdy se uváděl jako manské sídlo, a patrně již brzy poté zanikl. Poustevna V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustavna, která fungovala do roku 1773. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník přišel po odchodu prvního v roce 1768. Jeho vlastní jméno bylo Johan Wenzel Steinfelder. Již od mládí se toulával a žebral. Dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za tučné almužny podával rozhřešení a rady. Přïjal i pomocníka, mladého chlapce Aloyse Kaysera. Uměl dobře vařit, krásně zpívat a byl velice milý ke všem příchozím. Později se však ukázalo, že údajný mladík je dívka Anna Alžběta Kayserová, která sem utekla, neboť ji kupec, u které sloužila, obtěžoval. Kerhartický farář ji odvezl do kláštera alžbětiněk v Praze. Poustevníkovi se péče zalíbila, a tak si již tentokrát úmyslně pořidil novou pomocnici. Roku 1773 byl obviněn z nemravného života, ze Stohánku vyhnán a poustevna zrušena. Dispozice hradu Hrad byl založen na strmém pískovcovém suku. Přístup na jeho horní plošinu umožňovala skalní spára, uzavíraná dveřmi na závoru. Středověké situaci snad náleží objekt zasekaný do skály, nesjpíše upravený na kapli poustevníků, a s ním související světnička. Ve stěně po pravé straně schodiště se nachází 16 prázdných výklenků bývalé křížové cesty. Na jihovýchodní straně proti vchodu se nacházel oltář s malovaným očistcem. Při patě suku nejspíše stály hospodářské budovy. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází Lázně Kundratice, přírodní památky Čertova zeď, Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Podívat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nezapomeňte navštívit zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.