Klášter s kostelem byl postaven za městskými hradbami v 17. století za podpory císařovny Eleonory, manželky Ferdinanda III. Kostel byl vysvěcen v roce 1665. V roce 1949 byl klášter zrušen a objekty zásadně přestavěny. Kostel je jednolodní stavba, zaklenutý valeně s loretánskou kaplí a Božím hrobem (podzemní sakrální prostor s chodbami). Loretánskou kapli a Boží hrob vyzdobil Josef Cereghetti freskami. V loretánské kapli to byly výjevy ze života Panny Marie, v Božím hrobě pak ze života Krista. Nad vchodem se nachází pískovcová socha sv. Josefa. Z vnitřního vybavení se dochovaly jen zlomky. Konvent přiléhající ke kostelu zprava tvoří tři křídla a spolu s chodbou ambitu u kostela uzavírají obdélný dvůr. V současné době byly objekty adaptovány a kostel bude sloužit jako Muzeum barokních soch.

Dům čp. 44 v ulici K Horkám.

Další jizerskohorská rozhledna stojí v Bramberku (787 m) u Lučan. Má podobnou historii jako nedaleká Královka. Nejdříve zde stála rozhledna pouze dřevěná, postavená v roce 1889. Třípatrovou vyhlídku vysokou 16 m nechal vystavět Německý Horský spolek pro Jizerské hory. Rozhledna neměla šťastný osud. Během své krátké existence byla několikrát poškozena a jelikož scházely peníze na pravidelnou údržbu bývala často pro veřejnost uzavřena. Vedle rozhledny byla roku 1892 přistavěna chata, která zde stojí dodnes. Roku 1912 se lučanští rozhodli dřevěnou věž, která shořela, nahradit rozhlednou kamennou. Autorem projektu byl zkušený stavitel rozhleden jablonecký Robert Hemmrich, který stavěl rozhledny již na Černé studnici a na tanvaldském Špičáku. Jedná se o masivní 21 metrů vysokou rozhlednu, na jejíž stavbu byly použity žulové kvádry. Na její vyhlídkový ochoz ve výšce 18,5 metrů vede 96 schodů. Rozhledna je dnes v dobrém stavu a slouží veřejnosti. Vidět bývá například Sněžka, Černá hora, Bezděz i Ještěd.

Vinohradský hřbitov byl založen roku 1885 a měl tehdy jen 12 oddělení, poprvé se zde pohřbívalo 30.3.1885. Hřbitov byl za svoji existenci třikrát rozšířen. Uprostřed stojí novogotický kostel sv. Václava s arkádami z roku 1897 od arch. Antonína Turka se 14 arkádovými hrobkami po obou stranách (mj. je zde hrobka rodiny prezidenta Václava Havla). Hřbitov má dneska rozlohu 9,63 ha a podle údajů z roku 1999 je zde 930 hrobek, 16500 hrobů, 4500 urnových hrobů, 1850 kolumbárních schránek. Mají zde hroby mj. tito význační umělci a osobnosti: Jaroslav Foglar, Julius Fučík, Jiří Grossmann, Emil Hácha, Karel Hugo Hilar ( režisér, dramatik, básník ), Jan Kotěra, Stanislav Neumann, Jan a Theodor Pištěkovi, Jan Pivec, Karel Václav Rais, Jiří Šlitr, Jaroslav Štercl, Karel Štorch, Václav Trégl, Zikmund Winter, Josef Ženíšek a další.