Zámek Větruše je známý díky své restauraci a vyhlídkové věži. Tyčí se nad údolím Labe, v jižní části města Ústí nad Labem. Nemá příliš pestrou minulost. Pověst říká, že Labohoř vystavěl roku 826 k ochraně proti nepřátelům hrad, který pojmenoval Wittrusch na počest své manželky. Ten však později vyhořel. Zapomnělo se na něj a jeho zbytky zůstávaly skryty až do 19. století. Historie zámku Tehdy, konkrétně roku 1839, hledal Johann Thomas, tehdejší nájemce domu, pramen pro studnu. Odkryl přitom základové stěny hradu. Rozhodl se tedy zkrášlit okolí vybudováním vyhlídkové restaurace. Ta byla dokončena roku 1847 a dostala jméno Ferdinandova. Na počest císaře Ferdinanda Dobrotivého. Vyhlídka nabídla krásný výhled na údolí Labe a stala se velmi rychle oblíbeným cílem obyvatel Ústí nad Labem. Postupem času se nároky na toto navštěvované místo zvyšovaly, přibývalo komfortu. Roku 1897 byla dokončena stavba zámečku s vyhlídkovou věží. Podoba zámku Podle návrhu architekta Köhlera zde vznikla budova, které na severní straně dominovala rozhledna. Uprostřed byla hala a staroněmecká jizba. První poschodí zaujímal sál s přísálím a na obou stranách byly osmiúhelné dřevěné arkýře, jejichž vnější věžičky zdobily celou stavbu. Pokoje nejvrchnějšího podlaží sloužily jako turistická ubytovna. Po druhé světové válce se zámeček stal majetkem státu a začal chátrat. V roce 2000 zničil požár střechu vyhlídkové věže. V roce 2001 se majitelem stává město Ústí nad Labem a začíná rekonstrukce objektu. V roce 2004 byla zcela opravena vyhlídková věž a opět zpřístupněna veřejnosti. Tipy na výlet   Přímo ve městě najdete zoo, muzeum města nebo můžete vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí města můžete navštívit Váňovský vodopád, zříceninu hradu Střekov, zříceninu hradu Blansko nebo skálu Milenci. Ubytování najdete přímo v Ústí nad Labem.  

Železniční most přes ulici Podvinný mlýn v Praze 9 Libni.

Regotizovaný kostel sv. Kateřiny stojí při centrálním velvarském náměstí. Poprvé je připomínán roku 1337, později upravován kolem roku 1487, kdy byla patrně zvýšen loď kostela. Následovaly úpravy po požáru v roce 1580, barokně obnoven v letech 1692-1694 a ve 20. století regotizován do dnešní podoby.Stavba je jednolodní s protáhlým pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně stojí mohutná hranolová věž s barokní bání a lucernou. Loď je sklenutá síťovou klenbou, velmi hodnotný je pak interiér sakristie. Ta je sklenuta křížovou klenbou s hruškovitými žebry. Kromě toho tu byly v 70. letech objeveny a v letech 1992-1994 rekonstruovány nástěnné fresky. Na severní stěně je to Ukřižování Krista, západní stěně skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem, východní stěnu zdobí sv. Bartoloměj a sv. Ondřej, jižní pak další dva apoštolové. Barokní hlavní oltář pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a je doplněn sochami R. Prachnera.

Kostel sv. Petra a Pavla stojí na jihozápadním okraji Mírového náměstí. Byl vystavěn jako raně gotická stavba v letech 1260-1273, roku 1316 pak částečně přestavěn. V roce 1836 byla původní věž nahrazena novou. Kostel je trojlodní stavba s protáhlým, pětiboce uzavřeným kněžištěm a sakristií s klenotnicí v patře při jižní stěně. V patře věže pak byla zbudována kaple. V interiéru kostela najdeme nástěnou malbu sv. Benedikta a klečící světice, gotickou křtitelnici v podobě kalicha. Barokní oltář je z roku 1775 s obrazem sv. Petra a Pavla, doplněný dřevěnou pozdně gotickou soškou Madony z přelomu 15. a 16. století.