Autorem tohoto díla je Jaroslav Róna. Kovová plastika je umístěna u věže Daliborka.

Rozhledna Akátová věž se nachází asi 1,5 km východně od obce Židlochovice, odkud sem vede naučná stezka. Rozhledna byla postavena z akátového dřeva (odtud pochází i její jméno) na vrchu Výhon (355 m.n.m.) v rámci turistického okruhu s rozhlednou. Věž vysoká 17,7 m byla slavnostně otevřena 1.8.2009. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 14,5 je kruhový rozhled. Výhled je například na Brno a jeho jižní okolí, Rajhradský klášter, Drahanskou vrchovinu, Pracký kopec s Mohylou míru, Pavlovské kopce se svatým Kopečkem u Mikulova, vrch Höllenstein s hradem Falkensteinem, Novomlýnské nádrže a při dobré viditelnosti i Bílé Karpaty. Rozhledna je celoročně volně přístupná.

Zámek Jindřichův Hradec stojí na jihozápadním okraji historického jádra stejnojmenného města. Historie zámku Během staletí ovšem prošel řadou proměn a přestaveb. Základem stavby byl románský hrádek, který založil roku 1220 na slovanském hradišti při řece Nežárce Jindřich z mocného rodu Vítkovců, kteří se později nazývali páni z Hradce. Přestavbou v letech 1260 – 1270 získal hrádek podobu raně gotickou. Jeho hlavní části, kterými jsou palác s kaplí a velká válcová věž, stojí dosud. Bohatý rod Vítkovců, majitelů hradu, byl k Jindřichovu Hradci velkorysý. Koncem 15. a počátkem 16. století byl hrad pozdně goticky rozšířen včetně opevnění. Ve druhé polovině 16. století byla zahájena přestavba hradu na reprezentační renesanční zámek, která byla dokončena v roce 1597. Zámek byl rozšířen o nové zámecké budovy, byla provedena výstavba arkád, arkýřů, věží, přestavba střech a komínů. Velmi zajímavý je zahradní altán – rondel. Velká pozornost byla věnována zahradě. Silueta hradu se značně změnila a podíl na tom měla řada italských umělců. Začátkem 18. století byl zámek částečně barokně upravován. V roce 1773 jej poničil rozsáhlý požár, po němž zůstal částečně v rozvalinách. Obnoven byl až počátkem 20. století. Majiteli zámku byli postupně páni z Hradce, Slavatové a Černínové. Vlastnictví se měnilo vždy dědickou cestou na dalšího majitele a zámek se stal jedním z mála památkových objektů v Čechách, který nebyl nikdy prodán. Podoba zámku Vstup do zámku zajišťuje gotická brána z poloviny 14. století, vedoucí na první nádvoří, jež bývalo původně předhradím. Jádro původního hradu se nachází na třetím nádvoří. Jeho nejstarší stavbou je tzv. Hladomorna, monumentální válcová věž z počátku 13. století. K ní přiléhá Starý palác, unikátní ukázka gotické hradní architektury. V původním palácovém křídle zůstal zachován vzácný raně gotický cyklus nástěnných maleb z roku 1338, největší soubor soudobé střední Evropy. Součástí gotického jádra je také kaple svatého Ducha. Zachován zůstal i Královský palác ze 16.století. Výraznou dominantou třetího nádvoří jsou Malé a Velké arkády. Za Hladomornou stojí hranolová Červená věž zvaná Menhartka, v níž se nachází tzv. černá kuchyně, nejlépe dochovaná u nás s neobvyklým čtyřkomínovým řešením. Jižní stranu nádvoří uzavírá renesanční palác severoitalského typu s pětibokou věží. Jihovýchodní výběžek ostrohu nad Nežárkou byl upraven na zámecký park. Zámek nabízí atraktivní noční prohlídky i s Bílou paní. Zámek stojí na skalním ostrohu chráněném řekou Nežárkou a rybníkem Vajgarem. Málokterá jiná památka u nás se může pochlubit tak nádhernou pohádkovou kulisou, jakou vytvářejí objekty hradu a zámku v Jindřichově Hradci, které se jako v zrcadle odrážejí v hladině rybníka Malý Vajgar. Areál jindřichohradeckého hradu a zámku je po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově třetí největší v republice. Zaujímá plochu přes tři hektary, má 320 místností, k jejichž otevření je potřeba na 500 klíčů, v sálech a komnatách je instalováno na 10 000 uměleckých předmětů. Po návštěvě zámku si ve městě můžete prohlédnout i kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo muzeum Jindřichohradecka. Z výletů do okolí stojí za návštěvu určitě zámek Jemčina, tvrz Lásenice, zámek Pluhův Žďár nebo zámek Nová Bystřice. Ubytovat se můžete přímo v Jindřichově Hradci. Kulturní život na zámku Jindřichův Hradec Zámek žije běhme letní sezóny neobyčejně pestrým kulturním životem. Z mnoha akcí upozorňujeme např. na festival folkové hudby Folková růže. 

Jméno vsi je odvozeno od slova vrše, nástroje na chytání ryb, neboť podle historických pramenů oplýval rybami potok Botič, který zde nedaleko teče. Nejstarším doloženým vlastníkem je vyšehradská kapitula, té patřily Vršovice až do začátku 13. století. K roku 1328 se zde uvádí dvůr s vinicí, který koupil řád německých rytířů. Vršovickému údolí se také říkalo Viniční údolí a to podle velkého množství vinic, které zde byly založeny za Karla IV. Od hustistkých bouří se majitelé Vršovic docela střídali, byli mezi nimi Granovští z Granova, Trčkové z Lípy, Šternberkové, Párové, Jakub Wimmer a další. V roce 1902 byly Vršovice povýšeny na město. Vzhledem k poměrně velké vzdálenosti od Nového Města si obec dlouho podržela vesnický ráz. Nejstarší továrna byla postavena až roku 1889, vyráběla prádlo. V roce 1902 pak následovala Waldesova továrna dodnes slavná svými patentními knoflíky. V roce 1922 se staly Vršovice součástí Velké Prahy. V druhé polovině 40. let a v 50. letech 20. století probíhala intenzivní výstavba především ve východní části Vršovic, kde vzniklo sídliště. V roce 1953 byl otevřen nový stadion Slavie, který v poslední době prošel velkou rekonstrukcí a v roce 2008 byl otevřen nový velký reprezentativní stadion. V letech 1972-1977 bylo na pozemcích někdejších vozatajských kasáren naproti Waldesově továrně postaveno nové sídliště Vlasta. Mezi nejvýznamnější památky Vršovic patří kostel sv. Mikuláše, jehož historie sahá až do doby románské, moderní kostel sv. Václava na náměstí Svatopluka Čecha a tzv. Rangherka, častěji zvaná spíše jako vršovický zámeček.