Turistické informační centrum zabezpečuje a pořádá městské kulturní akce a trhy, koordinuje kulturní aktivity ve městě, zabezpečuje informace pro turisty atd. Otevírací doba: Pondělí:     09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Úterý:        09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Středa:      09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Čtvrtek:     09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Pátek:       09:00 - 11:00 13:00 - 16:00Sobota:     ZavřenoNeděle:     14:00 - 17:00 h poskytuje služby Městské muzeum

Zbytky kdysi malé rozhledny se nacházejí jihozápadním směrem od Slatiňan v blízkosti vrchu Hůra v lokalitě nazývané také Na Chlumu. Byla jednou zde dvou rozhleden postavených na přelomu 19. a 20. století majitelem zdejšího panství knížetem Františkem Josefem Auerspergem. Tento kníže si liboval v budováních romantických stavbiček a je i stavebníkem miniatury hradu zvaný Kočičí hrádek, nacházející se v lese nedaleko zámku. Obě byly postaveny z neopracovaných kmenů a větví. Zde stojící pak ještě měla kamennou podstavu. A právě jen tato podstava se do dnešní doby zachovala, dřevěná část podlehla zubu času, stejně tak jako druhá rozhledna nacházející se na tzv. Jelení hlavě poblíž zříceniny hradu Práčova. Ta byla totiž celá ze dřeva a tak se do dnešní doby z ní nedochovalo nic. Zde se pak snad v brzké budoucnosti podaří znovuobnovení rozhledny o kterém se uvažuje. Ke zbytkům rozhledny je volný přístup.

Na bezejmenném vršku severozápadně od obce Petrovice II byla postavena v roce 2004 železná telekomunikační věž příhradové konstrukce, ke zlepšení signálu mobilních operátorů v této oblasti. Telekomunikační věž je vysoká 45,5 m a na ochoz ve výšce 30 m vede točité schodiště o 158 schodech. Věž je přístupná po dohodě se správcem pí Kuřelová (Petrovice II č. 5), případně aktuálního správce lze nalézt na uvedených webových stránkách.

Zřícenina hradu Libštejn s jeho předsunutými baštami se vypíná na návrší v údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu. Jeho historie je spojena se vsí Liblín, která je ovšem starší. Historie hradu Hrad založil, jako své pohodlné sídlo, magister fabriciae Karla IV. Oldřich Tisa z Hedčan, který se po něm poprvé psal v roce 1361. Jeho funkce byl vrchní stavitel Karla IV. Koncem 14. století přešel do majetku pánů z Kolovrat, jejichž významná větev se pak po Libštejně psala. Na hradě zpravidla nebydleli, ale měli tu své purkrabí. V době husitských bouří majitelé hradu Beneš a Hanuš Kolovratové byli horlivými katolíky a stoupenci Zikmunda Lucemburského. Proto hrad v roce 1430 obléhalo silné husitské vojsko. Když husité viděli, že hrad nezískají útokem, zanechali tu 400 bojovníků, aby jej vyhladověli. Po sedminedělním obléhání se Bedřich i Hanuš Kolovratové rozhodli smluvit s husity smír a uzavřeli s nimi spolek. Úmluvu věrně plnili. Zúčastnili se tažení polních vojsk i slavné bitvy u Domažlic 14. srpna 1431. Od roku 1510 přešel Libštejn do rukou Valdštejnů. Roku 1543 byl hrad rozdělen mezi tři bratry, a byly proto provedeny stavební úpravy. Ale již velmi brzy přestal být rezidenčním objektem a rychle chátral. Hrad je koncem 16. století již pustý a definitivní zánik mu pak přinesly vojenské operace třicetileté války. Dispozice hradu Oldřich Tista, použil při stavbě dvojdílného hradu, nových prvků z královského Karlsfriedu. Vystavěl hrad na nepřístupném místě, které na západní straně spadá příkře do údolí řeky Berounky, na severu a jihu je ukončeno strmými roklemi dvou potoků. Přístupná byla jen východní stran, a proto tu bylo třeba vybudovat opevnění. Předhradí, jež bylo na této východní straně i s hospodářskými budovami, bylo odděleno od hradu příkopem a chráněno rovněž vlastním příkopem. Hrad stál na skalnatém hřebenu a na každém jeho konci byla mohutná čtverhranná věž, z nichž se dnes zachovala jen severní se zbytkem omítky. Níže položené čtverhranné předhradí bylo zastavěno při obvodu. Z těchto staveb, nepochybně převážně hospodářských a provozních, se dochovaly pouze terénní náznaky. Hlavními objekty jádra byly dva rovnoběžné obdélné paláce svírající mezi sebou dlouhé, úzké nádvoří. Spojení mezi jednotlivými prostorami palácového komplexu umožňovaly pavlače. Za věží s kaplí stávaly ještě další obytné budovy, zakončené nepravidelně oblou baštou. V pozdní gotice došlo k významné přestavbě, která především doplnila nový spodní palác do vnějšího ohrazení jádra. Tipy na výlet V nedalekých Radnicích můžete navštívit zámek. Za návštěvu stojí i krásné Hromnické jezýrko nebo jeden z prvních renesančních zámků u nás - zámek Kaceřov. Dále na jih najdete i zříceninu hradu Věžka. Ubytovat se můžete v Rokycanech.