Židovský hřbitov se nachází necelý kilometro od obce Poběžovice v poli při silnici na Drahotín po pravé straně. Přístupová komunikace k němu není, je potřeba si najít v poli vyšlapanou cestu. Založen byl zřejmě na počátku 17. století. Před rokem 1929 byl hřbitov rozšířen do dnešní podoby a opatřen novou pevnou zdí. Ještě v roce 1930 bylo na hřbitově kolem 600 hrobů z nichž přibližně 495 opatřeno náhrobními kameny. Za druhé světové války byl silně zdevastován nacisty. Hřbitov je postupně rekonstuován a jeho dobrá zachovalost je asi díky absenci přístupové komunikace. Dnes je na ploše přibližně 4.643 m2 dochováno zhruba 50 náhrobků. Nejstarší náhrobek je z roku 1634. Největším náhrobkem byl ten vytesaný pro rabína Joela Ranschburgera, který zemřel v roce 1820 ve věku 106 let. Náhrobek byl 140 cm vysoký, 1 m široký a 17 cm silný. V Poběžovicích se nacházela i synagoga, jejíž stavba byla započata v roce 1814. Rozsáhlé jednoduché empírové stavení mělo čtvercový půdorys. Stejně jako hřbitov byla synagoga za druhé světové války poničena. Zbytky žalostných trosek byly záhy po válce odstraněny.

Zalesněný vrchol (809 m.n.m.) bez výhledu se nachází asi 3,5 km jižně od Herálce. Žákova hora je jedním ze 145 významných vrchů ČR na kterých je založen trigonometrický bod. Na jihovýchodní straně úbočí najdeme Stříbrnou studánku, jeden z pramenů Svratky. Téměř celé jižní úbočí Žákovy hory tvoří přírodní rezervace o ploše 38 ha, chránící zachovalý segment přirozených pralesovitých lesních společenstev. Jméno hory prý pochází o žácích, chováncích Žďárského kláštera, kteří zde kdysi zabloudili a již se nevrátili. Přes vrchol vede turistická značená cesta a zároveň naučná stezka Žákova hora-Tisůvka. T.A.

Působí jako divadelní scéna a jazzový klub.

Lázně Libverda, bývalé rezidenční sídlo šlechtického rodu Clam-Gallasů, jsou v současnosti malou a klidnou lázeňskou oázou. Najdeme je v malebné krajině podhůří Jizerských hor asi 25 km od Liberce. Poloha lázní uprostřed lesů a v podhůří dávají Libverda specifické mikroklima. Léto je zde mírné, podzim suchý a teplý. V Lázních Libverda, které v jejich historii navštívila řada světových osobností, se léčí především srdeční a cévní choroby a také poruchy pohybového aparátu. Pro léčbu jsou využívány přírodní zdroje, zejména minerální vody. Na lázeňské hosty zde čeká malebná kolonáda s klasicistními a empírovými pavilonky s červenými střechami, lázeňská restaurace ve tvaru gigantického pivního sudu, sportovní vyžití v samotném areálu a samozřejmě nádherná příroda Jizerských hor, která skýtá pestré možnosti aktivního odpočinku. HistorieHistorie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381. Minerálce se říkalo „Boží voda“. Libverdskou vodu užívalo vojsko Albrechta z Valdštejna, majitele zdejšího panství. O rozkvět a věhlas lázní se zasloužil šlechtický rod Clam-Gallasů. Po roce 1782 zde hrabě Christian Philips z Clam-Galasu nechal založit lázně. Vyrostly klasicistní a empírové pavilony a také parky. Na lázeňské zařízení se postupně změnil i někdejší letní zámeček hrabat. K původnímu prameni s názvem Christiansbrunn (Kristiánův) přibyly prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefínin, Bierbon a Hubertův, které se dnes nacházejí v okolí lázeňské kolonády. V letech 1912 -14 byly postaveny nové lázeňské budovy. Libverdská minerální voda se také exportovala. Prameny Kristián a Marie dokonce až do roku 1952. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: přírodní prostá železitá kyselka. Prameny: Boží voda, Mariin, Ocelový, Kristián, Josefína, Wilhelma, Eduard, Nová Marie, Nový Kristián a HubertIndikace: duševní poruchy, nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondiceLéčba: Komplexní lázeňská léčba kardiovaskulárních nemocí a chorob pohybového ústrojí, neurózyProcedury: akupunktura, cvičení v bazénu, diatermie, dietoterapie, ergoterapie, pohybové rehabilitační cvičení, jóga, koupele (aromatické, bylinné, minerální, uhličité) kryoterapie, magnetoterapie, masáže (aromatické, klasické, podvodní, reflexní, sportovní) parafinoterapie, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, rašelinový zábal a další.Lázeňské objekty: Lázeňský ústav Nový Dům, Lázeňské domy Haná, Moravěnka a Frýdlant, komplementární objekty Zámeček, Jizera a OstravaVolný čas: V areálu jsou dispozici tenisové kurty, fitness i další doplňkové služby se sportovním zaměřením. V okolí je možná cykloturistika, pěší turistika a v zimě běhání na lyžích.Zajímavost: Dům čp. 114 býval letním zámečkem hrabat Clam-GallasůSlavní hosté: ruská velkokněžna Anna Fedorovna, hudební skladatel Carl Maria von Weber, Josef Jungmann, Franz Kafka, přírodovědec Alexandr Humboldt, císař Josef II., malíř Josef Führich, Jan Masaryk a Václav Talich.