Zámek Karlova Koruna, je nádherná ukázka naší barokní architektury, kterou lze navštívit v Chlumci nad Cidlinou, na jehož okraji leží. Historie zámku Karlovu Korunu nechal vystavět jako své letní reprezentační sídlo v letech 1721-23 hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí království českého. Plány vypracoval přední barokní architekt italského původu Giovanni Santini-Aichl a samotnou stavbu vedl proslulý pražský stavitel F. M. Kaňka. Zámek během své existence nezměnil šlechtické majitele. Během okupace v roce 1943 zámek vyhořel a po válce byl zámek i celý majetek Kinských znárodněn. Po roce 1989 pak došlo v restituci k jeho navrácení. Dispozice zámku Zámek má pozoruhodný půdorys. K jeho k válcovému středu přiléhají tři jednopatrová hranolová křídla a v severní části schodiště. Právě pro svůj tvar dostal své druhé jméno – Koruna. To první je památkou na návštěvu Karla VI. roku 1723, který po své pražské korunovaci poctil svou návštěvou nově postavené sídlo svého kancléře Františka Ferdinanda Kinského. Hlavní vstup je ze severního průčelí, vede do ústředního prostoru se sallou terrenou, obklopenou toskánskými sloupy. Každé ze tří křídel má v přízemí tři salonky, které vedou přímo do centrálního sálu. Zámek se tedy obešel bez chodeb a díky této zvláštní dispozici se nedal vytápět a byl proto neobývatelný. Proto v jeho blízkosti stály obytné a hospodářské budovy. Severně od zámku tak stojí barokní zámecká kaple Zvěstování P. Marie z 20. let 18. století, patrně navržená Santinim, s hodnotným zařízením. Proti zámku se nachází barokní a novobarokní přízemní a patrové budovy. Rozsáhlý anglický park je plný soch. Dříve bývala na Karlově Koruně rozsáhlá výstava Baroko v Čechách. Po restituci ovšem Kinští výstavu zrušili a dnes je na zámku expozice k dějinám jejich rodu a také chovu koní. Tipy na výlet V Chlumci nad Cidlinou můžete navštívit Městské muzeum Loreta, synagogu a židovský hřbitov nebo Městské muzeum v Novém Bydžově, Za návštěvu stojí i barokní zámek Sloupno nebo dřevěný kostel sv. Jiří v Loučné Hoře. Ubytovat se můžete v Chlumci nad Cidlinou.

Klášter v Doksanech je spjat s ženskou kanonií premonstrátek. O jeho založení se v letech 1144-45 zasloužila manželka krále Vladislava II. Gertruda. Klášter byl založen jako sesterský k nejstarší mužské premonstrátské kanonii v Čechách – ke Strahovskému klášteru v Praze. Během své historii se stal jedním z nejvýznamnějších klášterů v Čechách. Jeho osudy byly ne nepodobné osudům dalších našich klášterů. Čekal na něj vzestup a zlatá léta, následována úpadkem, válkami, požáry a zrušením během reforem Josefa II. Ale začněme od začátku.První řeholnice pocházely z kláštera Dünnwald, který leží v Porýní. V dalších letech zde byly vychovávány dcery z předních domácích rodů.  Žila zde také i Vladislavova dcera Anežka, pozdější abatyše u sv. Jiří v Praze. Její matka a zakladatelka kláštera Gertruda zde byla později i pohřbena. Původní dřevěné stavby nahrazovaly postupně kamenné konventní budovy, které se nedochovaly. Brzy také byla postaven bazilika, ve které byl pohřben kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav. Obdobím největšího rozkvětu prošel klášter ve 13. a 14. století. Přestože poté byla kongregace stíhána řadou pohrom, mj. požáry, povodně, husitské války a třicetiletá válka, pokračoval řeholní život bez přerušení. Od konce 17. století probíhala rozsáhlá přestavba areálu, který je dnes jedním z nejpozoruhodnějších barokních komplexů v Čechách. Z těchto přestaveb pochází i současná podoba kostela, byla vztyčena kupole, vznikly nové kaple, proběhly freskové a štukové výzdoby a byl přestavěn hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla. Za vlády Josefa II. byl roku 1782 klášter zrušen a po krátké epizodě, kdy byl budovy využívány jako špitál a kasárna, si je roku 1790 pronajala kněžna Marie Terezie Poniatowská, rozená Kinská, a nechala je přeměnit na zámek. V roce 1998 se premonstrátky do kláštera vrátily a ten tak byl znovu obnoven.Klášterní areál je tvořen komplexem budov, rozkládajících se kolem čtyř nádvoří. Prohlédnout si lze klášterní chrám Narození P. Marie s hodnotnou barokní výzdobou a jeho historicky cennou románskou kryptu z 12. století. Ze středověkých staveb se do současnosti také dochovala konventní bazilika. Doksany jsou také významným poutním místem. Pouť se koná vždy v neděli po prvním zářijovém pátku.

Původně raně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka, nyní pseudogotický zámek, stojí v údolí Lužního potoka nedaleko Tachova. Borský zámek se nachází v blízkosti centra města Boru. Historie zámku                       V první polovině 13. století náleželo Borsko Ratmírovi z nedalekého Skviřína. Pravděpodobně Ratmír nebo jeho synové položili základní kámen hradu, který se nazýval Bor, latinsky Merica. První zmínky o Boru pocházejí z roku 1263. Ratmírovi potomci, páni z Boru, a později významný panský rod, Švamberkové, vlastnili Bor až do roku 1650. V 60. letech 14. století vybudoval Bohuslav ze Švamberka hradní kapli sv. Vavřince, stojící dnes ve východním křídle. Rod držel panství plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali zámek Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové, kteří jej drželi až do roku 1945. Löwensteinové nechali sídlo v druhé čtvrtině 18. století barokně upravit. Úpravy se týkaly převážně interiérů. Z této doby pocházejí barokní klenby v několika místnostech západního i východního křídla, zbytky pokojových maleb a několik barokních kachlových kamen. Zámek po roce 1945 přešel pod správu MNV v Boru a byl využit účelově. Zámek dnes Dnes je Borský zámek v rukou města a je veřejnosti přístupný. Prohlídková trasa pro návštěvníky zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do interiéru věže a na její ochoz, který slouží jako rozhledna. Na ochoz věže vede 117 schodů. Zámek Bor, kromě zajímavé prohlídky prostor, nabízí také možnost pronájmu místností k pořádání společenských akcí. Podoba zámku                                Borský zámek je dnes stavebním unikátem svého druhu, neboť se u něj zachovala podstatná část středověkých prvků v poměrně nedotčeném stavu. Zámecký areál je cenným komplexem architektonických částí, který tvoří prakticky všechna slohová období, která působila na českém území od raného středověku až do 19. století. Rozsáhlý zámecký objekt vznikl postupnými přestavbami raně gotického vodního hradu. Zámek si přes pseudogotickou historizující podobu zachoval v podstatě středověký půdorys i zdivo. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Poslední historickou stavební etapou je romantismus, který dal areálu v podstatě současnou podobu pseudogotického zámku. Tipy na výlet V Boru najdete také krásnou barokní loretu. Za návštěvu jistě stojí zřícenina hradu Přimda. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Boru nebo v Tachově.

Oba kláštery byly založeny zhruba v polovině 14. století. Jako první byl založen minoritský konvent o něco málo později pak ženská část rožmberského rodu založila klášter klarisek. Nejdříve se stavěl kostel jako ústřední část celého klášteřiště. Obytné budovy byly v první fázi pouze jako hrázděná provizoria. Za husitských bouří byly práce zastaveny a areál byl i poškozen. Objekt byl pak následně zásadně přestavěn na konci 15. století a také v době baroka. Areál obou klášterů s kostelem stojí v severovýchodní části Latránu, východně od zámku. S ním je spojen krytou chodbou. Budovy jsou seskupeny kolem tří nestejně velkých dvorů. Středem areálu je jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem. Loď i presbytář byly v 17. století prodlouženy. Na jižní straně presbyteria se zachovaly fragmenty gotických hrotitých oken. Na kostel navazuje dvůr obklopený ambity, zaklenuté síťovou žebrovou klenbou. Stěny pokrývají renesanční malby ze 2. pol. 16. století a do dvora se ambity otevírají hrotitými oblouky s kružbami. Na východní straně se přikládá kaple sv. Wolfganga, která je zaklenutá žebrovou křížovou klenbou a roku 1781 vyzdobena nástěnnými malbami. Uprostřed dvora stojí mariánská kaple z roku 1686, obnovená v roce 1859, zaklenutá gotizující klenbou.