Zřícenina hradu se zachovanou věží na terénní hraně ve stejnojmenné obci. Od tvrze k hradu V Tuchorazi existovalo panské sídlo zřejmě již koncem 13. století. Tuto tvrz přestavěl v sedmdesátých letech 15. století na malý výstavný hrad nejvyšší písař desek zemských   Mikuláš Sviták z Landštejna. V držení jeho rodu zůstal až do  roku  1579, kdy se stal majetkem Smiřických a byl  připojen k černokosteleckému panství. Zchátralý,  zpustlý   objekt byl s výjimkou vstupní věže roku 1770 rozebrán na stavební materiál. Dispozice Dispozice menšího hradu byla dvojdílná. Před jádrem se nacházel velký ohrazený hospodářský dvůr. Vlastní hrad pak tvořil obdélný palác v jihozápadní části, na západní straně pak stála čtvrhranná věž, v níž se snad nacházela studna a rozměrná čtverhraná vstupní věž. Do dnešní doby se nejvíce zachovala právě vstupní věž. Původně byla vyšší ještě nejméně o jedno podlaží (patrně roubené nebo hrázděné) vysazené na konzolách. Celé přízemí vyplňuje průjezd zaklenutý dvěma poli křížových kleneb. V suterénu pod věží byl ukryt mechanismus pro ovládání padacího mostu. Hlavní obytná prostora se nachází ve druhém patře, kde ji osvětlují velká obdélná okna. Místnost si dodnes ponechala původní obkročmou hvězdovou klenbu. Součástí prostoru byl i akrýřový prevét. Výklenky tří oken obsahují sedátka, čtvrté mělo vstup do šnekového schodiště spojujícího jednotlivá podlaží s ochozem dnes již zaniklé hradby. Tuchoraz je v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupná. Po návštěvě tvrze se můžete vydat do Českého Brodu a navštívit tam například Podlipanské muzeum.

Severně od centra obce se nacházela zahradami oddělená židovská čtvrť. I když dnes již není židovskou čtvrtí, tak si tento útvar své uzavření ponechal dodnes. A to i přesto že prakticky v jediné normálně dostupné ulici vedoucí sem z hlavní komunikace, dnes již neexistuje dříve stojící židovská branka. Centrem bývalého ghetta je dodnes zachované čtvercové náměstí dnes s příznačným názvem Židovské. Kolem pak stojí dnes již v přestavbách bývalé objekty židovského ghetta: č. 216 (špitál a lázeň), č. 212 (obecní dům, škola a byt rabína), č. 208 (hostinec), č. 207 (rituální jatka), dále jednotlivé domy a hlavně dodnes dochovaná synagoga. Synagoga jako pozdně barokní stavba byla vystavěna v letech 1791-1793. Za druhé světové války bylo její vybavení zničeno nacisty. Ani lepšího osudu se nedočkala po válce, kdy sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. Lepší osud našla až v letech 1990-1997 kdy byla postupně rekonstruována a zpřístupněna. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Synagoga je jednoduchá obdélná stavba se schodišťovým přístavkem. Interiér tvoří sál s galerií, klenutý strop je zdobený štukaturou. Na zdi jsou zachovány zbytky hebrejských nápisů. Také je zde uchovávána kopie obrazu malíře Otto Flattera, na kterém je zobrazen interiér synagogy tak jak vypadal původně před zničením nacisty. Kromě konání koncertů zajišťuje prohlídku synagogy na požádání místní obecní úřad.

Historie hradu Vznik hradu Vlčtejna, lze patrně spojovat se stavební činností Rožmberků před polovinou 14. století. V roce 1421 byl obsazen husity, kteří se zde udrželi až do roku 1446. Roku 1451 zde byla uzavřena smlouva mezi poděbradskou a rožmberskou stranou. Po roce 1500 se zde vystřídalo několik majitelů a ještě na počátku 17. století plnil objekt rezidenční funkci. Ještě na konci téhož století byl také zříceninou. V roce 1822 byl palác opraven a zastřešen, ale záhy opět zpustl. V roce 1824 bylo předhradí rozebráno na stavbu silnice. Podoba hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici, kterou obíhal systém dvojitých valů a příkopů. Na takto obehnané ploše se nacházelo předhradí, kde zřejmě stála jediná rozměrná budova. Vrchol skalky pak zaujal dvouprostorový plochostropý palác s polygonálním čelem. Přístup sem byl malou věžovitou branou. Hrad dnes Do dnešní doby se zachoval poměrně velký zbytek paláce stojícího na buližníkové skalce, kam dnes vedou železné schůdky. V místě předhradí se dochovalo jen torzo obvodové hradby, které kdysi zároveň tvořilo patrně i stěnu jediné budovy stojící v předhradí. Arál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit zříceninu hradu Lopata, také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i klasicistní zámek Kozel nebo zřícenina hradu Radyně. Nedaleko je i zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.

Nepříliš výrazný vrch se nachází nedaleko obce Zbraslav, několik kilometrů severozápadně od Manětína.Částečně zalesněný vrchol poskytuje výhledy převážně východním směrem do oblasti toku Střely a jižním směrem například na Doubravický vrch. Vrchol je přístupný po turisticky značené cestě, která však byla v době návštěvy (červen 2012) docela zarostlá.