Rozhledna se nachází na Hraničním vrchu (536 m.n.m.) severovýchodně od Města Albrechtice. Jde vcelku o unikátní stavbu, která vznikla úpravami z bývalých příhradových věží sloužících k přenosu telegrafního signálu, postavených v roce 1980. Věže od roku 1999 nesloužily svému účelu a po několika jednáních je odkoupilo město za symbolickou částku. Úpravy znamenaly vybudování dobrého přístupového schodiště na jedné z věží, prostorné a kryté vyhlídkové plošiny na obou věžích a mezi nimi byla vestavěna ocelová lávka, která spojila obě věže. Otevření rozhledny proběhlo v roce 2011. Výhled rozhledna poskytuje na Jeseníky, Krnovsko, Opavsko a také na polskou stranu. Přístup je volný, parkování je při silnici v místě kde z ní odbočuje polní cesta vedoucí k rozhledně (odtud je to k rozhledně cca 500 m).

Dnešní poutní areál s kostelem Nanebevzetí Panny Marie stojí na místě staršího farního kostela s tvrzí Vítka Vítkovce z počátku 13. století. Za husitských válek byl kostel několikrát poničen a roku 1440 obnoven za přispění táborského měšťana Petra Růže. V letech 1469-1679 patřily Klokoty městu Táboru. V roce 1679 koupil Klokoty Didacus á Convero, který začal uvažovat o přestavbě, neboť obliba místa již vzrostla natolik, že přestala dostačovat kapacita kostela. Ta probíhala s přestávkami v průběhu poloviny 18. století. Roku 1743 byl dokončen celý ambit a dvůr tak uzavřen. V roce 1744 byl kostela poškozen pruskými vojáky a došlo na další úpravy. K vysvěcení nového kostela došlo v roce 1756. Roku 1816 byla v rezidenci zřízena škola. Od roku 1936 až do vyhnání v roce 1950 vykonávali zdější správu Bratři z kongregace Těšitelů Božského srdce z Gethseman. Za doby komunistického režimu zde byl nějaký čas Domov důchodců. V roce 1994 převzala zdejší správu poutního místa kongregace oblátů Neposkvrněného Početí Panny Marie. Areál se skladá z kostela a ambitu s kaplemi a rezidencí. Kostel je jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbyteriem, s bočními sakristiemi s oratořemi. Po stranách lodi jsou trojboce uzavřené kaple. Boční kaple jsou zaklenuty valeně s lunetami. Loď je plochostropá  a nachází se zde freska s námětem ze života Panny Marie od V. Bartůňka z roku 1892. Hlavní oltář je ze zlaceného stříbra z roku 1743 od F. Seitze. Na něm je umístěn obraz P. Marie Klokotské. Kostel nepravidelně obíhá ambit. Na východní straně se nachází vstupní brána, na jihu pak rezidence (jednopatrová budova členěná pilastry). V rozích ambitu stojí polygonální kaple, uprostřed západní strany ještě kaple výklenková. Kaple P.Marie Růžencové (JV) a kaple sv. Anny (SV) jsou sklenuty kupolí s lucernou. Kaple sv. Vavřince (SZ) a kaple sv. Vojtěcha (JZ) jsou sklenuty kupolí s výsečemi zdobenými akantovými arabeskami. Výklenková kaple je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému a je sklenuta valeně se štukovou výzdobou tvořenou akantovými arabeskami s andílky a květinovými rohy hojnosti.

Gotický hrad Malenovice, později přestavěný v renesančním a barokním slohu, leží v městské části krajského města Zlín. Hrad byl vystavěn na západním výběžku Tlusté hory v roce 1360 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Hrad byl velmi poškozen za husitských válek. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které jsou památkou na husitské obležení. Historie Malenovic V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů a objekt prošel mnoha stavebními úpravami. V 2. polovině 15. století patřil Lichtenburkům, kteří vylepšili opevnění a pozdně goticky přestavěli jádro hradu. Na přelomu 16. a 17. století za Bítovských ze Slavíkovic byly renesančně přestavěny budovy v předhradí a postaveny renesanční arkády. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna – Kastelkornu, který si jej zvolil za svou letní rezidenci a upravil hrad na zámecké sídlo v barokním duchu. Do druhé světové války si hrad udržel funkci obytnou a správní. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti. Co je k vidění Hrad v Malenovicích je typickým příkladem hradu s plášťovou zdí a základem hradu je tedy plášťová zeď, tvořící nepravidelný obdélník. Délka obestavěného prostoru je 51 m, šířka 25 m. Ke zdi byly přistavěny hradní budovy. Uvnitř hradu je možné shlédnout hradní interiéry. K nejzajímavějším patří malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století, domácí kaple s malbami z poloviny 18. století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. V současnosti jsou zde také expozice Muzea jihovýchodní Moravy. Zpřístupněna je rovněž hradní věž. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě koná mnoho kulturních akcí.   Tipy na výlet Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, vila Tomáše Bati, radnice, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.    

Boží muka v Cementářské ulici v Praze Lochkov.