Židovský hřbitov se nachází zhruba 700 m jihovýchodně od centra obce. Nejlpeší je vydat se z jižního konce obce po polní cestě, po cca 300 m odbočuje vlevo na okraji lesnatého porostu téměř neznatelná úvozová cesta. Ta nás menším levým obloukem dovede ke hřbitovu. Založen byl někdy v první polovině 18. století. Na ploše 1.378 m2 se nachází zhruba 100 náhrobků z období od druhé poloviny 18. století z nichž většina je z místního červeného pískovce. Hřbitov obklopuje už jen základy bývalé kamenné ohradní zdi a je tak bez obtíží přístupný.

Městské opevnění v Nymburce bylo budováno za vlády krále Václava II. v letech 1288-1305. Tvořily ho dva hradební pásy s asi 50 pravidelně rozmístěnými dovnitř otevřenými věžemi. Celek pak doplňovaly čtyři brány. Hradby byly vystavěny z pevných pálených cihel, jádro pak tvořila nepevná opuka. Unikátním doplňkem byly dva vodní kanály s dvěma valy chránící tu část kde netekla řeka Labe. Hrební pás dlouhý 1.600 m byl 7-8 m vysoký, věže pak ještě o tři metry vyšší. Brány po požáru v roce 1838 již nebyly opraveny a postupně ustoupily rozšiřujícím se komunikacím v průběhu 19. století a na počátku století následujícího. Do dnešní doby se dochoval část hradebního pásu se šesti věžemi v jihovýchodní části. Navíc v letech 1905-1909 romanticky upravený podle architekta Ludvíka Láblera. Kromě to se zachovaly i oba vodní kanály, dodnes s protékající vodou.

Městské muzeum v Čelákovicích, založené v roce 1903, je jedním z nejstarších muzeí Středočeského kraje. Jeho zpočátku skromné sbírky tvoří dnes mnoha set tisícový sbírkový fond, který se z podstatné části nachází v areálu čelákovické tvrze. V tomto bývalém středověkém šlechtickém sídle, vybudovaném kolem roku 1300 na vyvýšeném levém labském břehu v sousedství románského kostela, a to v místech starší raně středověké stavby, je muzeum umístěno od roku 1949. V 15. a 16. století prošla tvrz stavebními úpravami, byla rozšířena a opevněna vlastní hradební zdí s branami na východní a západní straně. V letech 1972 až 1982 proběhla náročná rekonstrukce, kdy po odstranění novověkých stavebních úprav objekt získal opět goticko-renesanční podobu a v roce 1983 v něm byly zpřístupněny nové muzejní expozice. Stálá expozice v tvrzi se dělí na přírodovědnou, archeologickou a historickou část. Ve vstupní přízemní místnosti s pokladnou v jižním traktu se během roku vystřídá kolem pěti výstav, které vychází převážně z vlastních sbírek muzea. Navazující archeologická část stálé expozice dokumentuje nepřetržité osídlení regionu od pravěku. Průchodem do druhého podlaží sousedního severního traktu vstoupí návštěvník do expozice věnované středověkému a novověkému vývoji Čelákovicka. Síň Jana Zacha, umístěná taktéž ve druhém podlaží severního křídla, s plasticky v kameni provedenými znaky držitelů tvrze umístěnými na východní stěně a na západní stěně se znakem města a s reliéfem barokního hudebního skladatele Jana Zacha, slouží ke kulturním a k reprezentativním účelům. Venkovním vchodem se vstupuje do suterénních prostor situovaných pod jižním křídlem, které jsou zasvěceny stavebnímu vývoji čelákovické tvrze. V samostatné nádvorní budově tvrze, která má půdorys písmene „L“, se nachází výstavní síň, kde se vystřídá zhruba devět výstav ročně. Expozice věnovaná čelákovickému košíkářství, kdysi kvetoucí živnosti, se nachází mimo objekt tvrze ve vzdálenosti asi tři sta metrů jižním směrem – v rodném domku čelákovického malíře Čeňka Jandy. Mezi nejzajímavější vystavené exponáty se vztahem k místnímu regionu patří dvě středověké lodi - monoxyly (z řeckého mono – jeden, xylo – dřevo, loď dlabaná z jednoho kusu kmene), kopie vzácné zlaté záušnice z pozdní doby kamenné z Hradišťka v Toušeni (originál uložen ve sbírkách muzea), poklad stříbrných brakteátů (jednostranných mincí) ze 13. století nalezený v Nehvízdkách, soubor středověkých kachlů, okované dveře ze staré čelákovické radnice datované do 16. století, středověké kostěné brusle z Horoušan, pravěké bronzové šperky, zuby nosorožce srstnatého, roh zubra, dolní čelist, kel a stolička mamuta, mnoho dermoplastů (např. sysla obecného, králíka divokého a vydry říční, kteří se dnes na Čelákovicku již nevyskytují). Pozornost upoutá i panel věnovaný nálezu raně středověkého pohřebiště s projevy vampyrismu (tzv. „čelákovičtí upíři“).   Stálá expozice Pravěk, středověk, 17.-19. století Příroda živá a neživá středního Polabí Historie a výzkum tvrze (objektu muzea)

Novošlechtický rod Daubků (Doubků) přišel na liteňský zámek v roce 1850 z Východních Čech. Hrobka byla postavena v roce 1888 podle architekta A.Wiehla, její výzdobu provedl J.V.Myslbek. Je zde pochována Jarmila Novotná po boku svého manžela Jiřího Doubka. Jarmila Novotná byla vynikající operní pěvkyně (nástupkyně Emy Destinové), které tleskala i Metropolitní opera. V roce 1948 byla nucena se svým manželem odejít do exilu a po revoluci se sem vracela. Zemřela v roce 1994.