Pravoslavný kostel sv. Václava byl v Třebíči postaven v letech 1939-1940, podle projektu profesora Kolomackého. Stavba napodobuje staré byzantsko-slovanské církevní stavby. Její báň je pokryta zlatou fólií.

V jihovýchodním nároží Mírového náměstí stojí objekt staré radnice. Jeho základem je gotická radnice doložená k roku 1397. V roce 1537 byla zpustošena požárem a následně renesančně přestavěna. Kolem roku 1662 byla snížena střecha objektu. Jako radnice sloužila až do roku 1839, v roce 1916 se část stavby vlivem spodních vod zřítila a oprava dokončena až roku 1926. Dnes zde sídlí městské muzeum. V obloucích podloubí se dochovaly zbytky původní gotické stavby. Na severním rohu můžeme vidět nejstarší plastiku ve městě z roku 1539 představující Rolanda v podobě divého muže s kyjem. Dále je možno najít železný tvz. český loket (předmět určující délkovou míru), dva erby (říšský a městský) a na jižním průčelí zbytky pranýře.

O Plavečské rotundě stojí na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ni hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945. Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňující čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, patřící mezi čtyři nejstarší na Znojemsku.

Drátenická skála se nachází asi 3 km východním směrem od obce Sněžné nedaleko osady Blatiny. Skalní útvar tvořený migmatitickými a biotitickými rulami vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zforomována mohutná 200 m dlouhá skalní hradba rozčleněná podél puklin do několik vrcholů, z nichž ten nejvyšší dosahuje výšky 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanitá plošina – kryoplanační terasa na kterou navazuje balvanový proud 50x16 m, přecházející v rozvlečné nesouvislé balvanovité pokryvy na svazích. Na skalách a sutích roste mech, lišejníky a chudý bylinný podrost s kapradinami, borůvkou a metlicemi. Okolí skály je volně přístupné a vedem sem turistická značka.