Barokní kostel sv. Vavřince v ulici Plánické byl vybudován v letech 1694-1709 na místě starší svatyně ze 14. století. Stavbu vedl Marco Antonio Gilmetti a kostel byl pak několikrát upravován. Po zrušení u něj přiléhajícího kláštera připadl městu a sloužil jako skladiště. Dnes je využíván pro kulturní účely.

Zřejmě již ve 13. století zde stával dřevěný kostelík, který byl v roce 1555 nahrazen evangelickým kostelem sv. Jiří, jenž byl zčásti dřevěný a zčásti kamenný. Dnešní barokní stavba s klasicistními prvky pochází z let 1780-1783. Vlivem poddolování klesl kostel až o 8 m a musel být v základech zpevněn. Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie s Jezulátkem z roku 1410.

Historie zámku První zmínka o hlučínském zámku pochází z roku 1439, kdy vévoda opavský Arnošt I. vydal listinu, kterou dává hlučínský zámek v zástavu panu Hyncíkovi z Vrbna. Předpokládá se, že zámek vznikl na základech pozdně gotické tvrze. Renesanční přestavba V r. 1525 dokončil Bernard ze Zvole rozsáhlé stavební úpravy zámku. Kámen s tímto letopočtem můžeme dodnes vidět v gotickém portálu nad hlavním vstupem do zámku. Během druhé poloviny 16. století byl hlučínský zámek rozšířen a přestavěn v renesančním slohu. Bylo vestavěno prostřední (východní) křídlo s dvorními arkádami, které byly později zazděny. Po požárech v letech 1616 a 1621 byl zámek záhy opraven za účasti italského stavitele J. Vlacha.  Barokní přestavba    Poslední velká přestavba zámku, tentokrát v barokním slohu, byla ukončena v r. 1733. Přestavbu prováděl tehdejší majitel panství Karel Antonín Gianini Carpineti. Bylo přistavěno severní a rozšířeno jižní křídlo zámku.     V 19. a 20. století prodělal zámek četné úpravy, které setřely starší slohový charakter stavby. Za napoleonských válek, po porážce Pruska v roce 1807, sídlili na zámku francouzští důstojníci. Roku 1808 dal nový majitel panství August von Posser-Nädlitz zbořit zámeckou věž a rozebrat kamennou cisternu na zámeckém nádvoří. V roce 1811 došlo k ubourání části jižního křídla. Na zámku působila řada významných umělců. Za všechny vzpomeňme alespoň sochaře Jana Baltazara Jandu a malíře-portrétistu Julia Steina.    V roce 1844 získali hlučínské panství Rotschildové. V prvních letech jejich správy panoval na hlučínském zámku čilý umělecký ruch. Později však zájem majitelů o zámek upadl. Rotschildové jej pronajímali různým veřejným institucím - v 60. letech 19. stol. zde sídlil např. pruský soud. V r. 1938 byl zámek Rotschildům zabaven a připadl pod německou komisařskou správu. Ta stavbu prodala v roce 1943 městu Hlučínu, které o ni díky Benešovým dekretům v roce 1946 přišlo. V letech 1945 - 1960 měly v zámku své sídlo soudní orgány a okresní oddělení veřejné bezpečnosti.     Novodobá obnova zámku Po r. 1960, kdy zanikl hlučínský okres, stát dlouho nevěděl jak se zámkem naložit, až jej dal v roce 1985 k dispozici Spotřebním družstvům Praha pro obchodní a učňovskou školu. V roce 1999 odkoupilo zámek město Hlučín.     Předpokladem oživení zámku a navrácení jeho společensko-kulturní hodnoty však byla finančně i technicky náročná rekonstrukce dlouhou dobu zanedbávané stavby. Zámek nejdříve prošel archeologickým průzkumem. V r. 2002 byla provedena izolace a opravena střecha zámku. Rok 2003 znamenal vybudování nových přípojek inženýrských sítí, topného systému, sanaci vlhkosti a rekonstrukci prostor pro vybudování muzea i informačního centra.     Zakončením této etapy bylo od února 2004 zpřístupnění první části zámku pod správou KC Hlučín. V nových prostorech přivítalo návštěvníky Informační centrum a výstavy s muzejní tématikou. Od roku 2005 došlo ke vzniku samostatné příspěvkové organizace - Muzea Hlučínska působící v těchto prostorách. Ještě v tomto roce následovala další etapa rekonstrukce na vybudování knihovny a literární čajovny, včetně prostor pro vedení KC Hlučín. Od ledna 2005 byly již všechny prostory plně funkční a knihovna začala sloužit veřejnosti. Zámecká čajovna byla dána do pronájmu a svou činnost zahájila v polovině roku. Ještě v tomtéž roce započala výstavba veřejného WC a následná rekonstrukce hospodářské budovy, která byla dokončena v polovině roku 2006. Nově vzniklé prostory získalo pro své užívání Muzeum Hlučínska a Informační centrum Hlučín. Od druhé poloviny roku začala poslední část rekonstrukce zámku a to v jeho jižním křídle. Ta byla dokončena v květnu roku 2007. Do nově rekonstruovaných prostor se přestěhoval výtvarný obor ZUŠ Hlučín a z původně plánované vinárny (v přízemí) byl vybudován Zámecký klub pro variabilní využití jak k činnostem KC Hlučín, tak také Muzea Hlučínska. Dnes je zámek také sídlem městské televize Hlučín.     V blízkosti zámku se dnes nacházejí jen malé stopy po původním nevelkém parku. Tipy na výlet V Hlučíně se můžete podívat také na evangelický kostel.  Dále doporučujeme k návštěvě zámek Dolní Benešov, Skanzen Bolatice, zámek Šilheřovice, Zámecké muzeum Kravaře, zámek Kravaře, zříceninu hradu Přerovec, zámek Raduň nebo na empírový zámek Hradec nad Moravicí. Zajímat by vás mohl také Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky, který patří pod Slezské zemské muzeum.  Ubytovat se můžete hned v Hlučíně.

Skalní útvar Sněžné věžičky se nachází v Jizerských horách na druhém menší vrcholu Černé hory.Jde o početnou skupinu skalních objektů různého typu: skalních hradeb, mrazových srubů, izolovaných skal (torů) a skalních věží. Vlastní skupinu Sněžných věžiček tvoří tři skály. Jedna z nich je opatřena žebříkem na malou vyhlídkovou plošinu z níž je pěkný výhled na nejhezčí věž skupiny, štíhlou a sklaním hřibem zakončenou Sněžnou hlavičku. Zhruba 50 m severozápadním směrem od vyhlídkové skály se nachází třetí skála této skupiny. Je částečně pokryta stromy nízkého vzrůstu.