Druhá ze tří dochovaných městských bran stojí v Poděbradově ulici. Byla postavena v 16. století na místě starší gotické stavby. Stejně jako i Dolní brána i tato měla předbraní s malou bránou, zbořené na konci 19. století. Věž je třípatrová se stanovou střechou. Její interiér je veřejnosti nepřístupný.

Malebná zřícenina hradu Brníčko stojí na samostatné a výrazné vyvýšenině přibližně půl kilometru jižně od stejnojmenné obce a je volně přístupná. Historie hradu Poprvé je hrad v písemných pramenech nepřímo zmiňován v predikátu Jimrama a Micháče z Brníčka v roce 1356. To už měl hrad za sebou přibližně 20 let existence. Zanedlouho se hrad dostal do rukou moravského markraběte Jošta, který jej roku 1387 dal do zástavy Bernartovi ze Slavoňova. Po Bernartově smrti zdědili zástavní právo na hrad Jan a Hynek ze Šumvaldu, první z nich jmenovaný roku 1408 od Jošta hrad zakoupil. Někdy ke konci husitských válek získal Brníčko Jan Tunkl a začal se po něm psát „z Brníčka“. Jeho potomci vlastnili hrad až do roku 1510, kdy jej Jindřich Tunkl z Brníčka prodal Mikulášovi mladšímu Trčkovi z Lípy.  Trčkové z Lípy již na hradě nesídlili, měli v Zábřehu pohodlnější sídlo a to i proto, že byl hrad dobyt a pobořen v době válečného konfliktu mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Roku 1513, kdy jej kupuje Ladislav z Boskovi, je již pustým. Podoba hradu Před vlastním hradním jádrem příchozí nejprve minul bolverk ledvinovitého tvaru (důsledek opevňování hradu v 15. století) a předhradí, následně vstoupil na rozšířený obezděný val, až došel k dřevěnému mostu, který podpíral kamenný pilíř. Hradní jádro vcelku pravidelného kruhového půdorysu bylo obehnáno dvojitými příkopy a valy. Dle typologie lze Brníčko zahrnout mezi hrady s plášťovou zdí, tedy bezvěžový typ. Zalamovaná, 2 metry silná hradba, na nejslabší jižní straně hradu v 15. století posílená třemi masivními pilíři, byla základním obranným prvkem hradu. K severovýchodní straně hradby přiléhal trojprostorový palác, později na jižní straně rozšířený. Další, blíže prozatím nedatovaná budova, stávala na jihozápadní straně hradního jádra. Dodnes se dochovaly vysoké zdi severovýchodního paláce, tři mohutné pilíře opevnění, pilíř, který kdysi podpíral dřevěný most, valy a příkopy a skromnější střepy zdí ostatních součástí hradu. Tipy na výlet V nedalekém Zábřehu najdete Muzeum Zábřeh, Farní muzeum. Navštívit můžete také Lázně Bludov nebo zámek Bludov. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Háj u Šumperka. Ubytovat se můžete v Zábřehu. M.K.

Na břehu řeky Otavy nedaleko mostu na silnici mezi Kestřany a Lhotou u Kestřan stojí raně barokní kaple Kalvárie vystavěná roku 1679. Následně byla obnovená v letech 1821 a ještě roku 1894. Původně se ještě u ní nacházelo vyřezávané sousoší Kalvárie. Podle legendy nechal kapli vybudovat francouzský důstojník, kterého zachránily pradleny před císařskými vojáky. Ti ho pronásledovali když pospíchal ze zprávou k oddílu do Kestřan.

Kostel u vsi Brůdek se nachází 3,5 km jihozápadně od obce Kdyně. Podle legendy byla zdejší kaple postaven na památku vítězství českého knížete Břetislava I. nad německým císařem Jindřichem III. v roce 1040. Kolem roku 1382 byla ke kapli přistavěna menší loď. Za husitských válek a pak zejména za třicetileté války byla kaple zpustošena. Kolem roku 1671 byla obnovena v barokním slohu. V roce 1890 byla uspořádána sbírka a kostel nákladně opraven. Z té doby pochází oltář s obrazem sv. Václava od Ignáce Amerlinga. Jinak byl téměř veškerý inventář z předchozí doby ukraden, z doby barokní se jen dochovala dřevěná kruchta zdobená malovanými postavami světců.