Šternberský palác na Hradčanech je jedním z nejvelkolepějších děl světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás. Nechal si jej vystavět po r. 1698 Václav Vojtěch ze Šternberka. V poválečných letech se palác stal majetkem Národní galerie. Ta jej adaptovala na expoziční prostory a umístila sem své sbírky. V současnosti zde sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie - Evropské umění od antiky po baroko. Popis expozice Období antického Řecka a Říma Antickým památkám patří úvod expozice v prvním patře. K dalším cenným exponátům  prvního patra patří slavná estenská kolekce italského umění 14. - 16. století. Ta v sobě zahrnuje jak díla starších toskánskýchmistrů (B. Daddi, Lorenzo Monaco), tak práce benátské školy (dílna Vivariniů) a mistrovské ukázky florentského manýrismu (A. Bronzino, A. Allori). Pozoruhodnému souboru staršího nizozemského malířství vévodí monumentální oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Vystavená sbírka ikon nabízí příklady z tvorby většiny významných center Středomoří a východní Evropy. Italští, španělští, francouzští a nizozemští mistři 16. – 18. století Krásu a teatrálnost barokních umělců můžeme obdivovat ve druhém patře Šternberského paláce. Návštěvníci se mohou těšit na ta nejslavnější jména evropského malířství, mezi nimi Tintoretto, Ribera, Tiepolo, El Greco, Goya, Rubens či van Dyck. Mimořádnou kvalitou vyniká zvláště kolekce holandských mistrů, které vévodí díla Rembrandtova, Halsova, Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. Významnému sběrateli a mecenáši Národní galerie Josefu Hoserovi je věnován samostatný kabinet instalovaný ve stylu první poloviny 19. Století. Německé a rakouské umění 16. – 18. století Přízemí paláce je věnováno autorům jako jsou např. Lucas Cranach či Hans Baldung zv. Grien. Zde mohou návštěvníci spatřit také jeden z nejslavnějších obrazů evropského malířství, Růžencovou slavnost od Albrechta Dürera. Malba vznikla v Benátkách roku 1506 a do Prahy se dostala zásluhou císaře Rudolfa II. Expozici doplňují komorní soubory dobového uměleckého řemesla a drobné plastiky. S kreslířským a grafickým uměním minulých staletí se návštěvník setká v grafickém kabinetu v přízemí paláce. Výstavní sály opět zdobí původní barokní nástěnné a nástropní malby.

Vyhledávanou zelenou oázou Žižkova je vyhlídkový vrch sv. Kříže s udržovaným parkem Parukářka podle starší usedlosti. Zcela neobvyklým prvkem na temeni vrchu je moderní objekt ze sliveneckého mramoru tzv. litopunkturní stéla o rozměrech zhruba 30x30x150 cm podle návrhu slovinského sochaře Marka Pogačnika. Tento „léčivý kamenný menhir“ údajně má napomáhat obnově harmonizace civilizací zasažené krajiny a získávání rovnováhy oslabených lokalit. Stély prý přináší energii, již podvědomě vnímáme, ale s níž pracují jen psychotronici. Podle místní tradice bývalo na vrchu sv. Kříže i popraviště, a proto se mu dodnes říká „Šibeničák“.

Divadelní sál divadla Bez zábradlí je vybavený klimatizací, možností simultánního tlumočení a dokonce i Dolby Surround zvukem. Součástí divadla je i divadelní kavárna.

Bolard Tomáš, ? – 1885. Český učitel. Kamenná textová deska s nápisem z roku 1897. Autorem desky je J.Hladký.