V roce 2007 byla umístěna na zdi Starého židovského hřbitova v Praze pamětní deska věnovaná Pavlu Tigridovi. Byla tak učiněno při příležitosti jeho nedožitých devadesátých narozenin. Pavel Tigrid, vlastním jménem Pavel Schönfeld,žil v ulici U starého hřbitova od roku 1993 až do své smrti v roce 2003. Umělecké ztvárnění je dílem akademického sochaře Michala Vitanovského. Text na desce zní: V této ulici v domě č. 3 žil v letech 1993 až 2003 novinář a politik Pavel Tigrid (1917 – 2003) vydavatel exilového časopisu Svědectví. Významně přispěl k pádu komunismu a k obnově demokracie v naší zemi.

Regionální muzeum v Mikulově má sídlo na mikulovském zámkovým a návštěvníkům nabízí možnost shlédnout celou řadu expozic rozdělených do čtyř okruhů a také lákavé sezónní výstavy.  Okruh historický prezentuje dějiny zámku a šlechtického rodu Dietrichsteinů. Moderně pojatá archeologická expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou. Výjimečnou je i expozice tradičního vinařství, která kromě obřího sudu představuje celou řadu unikátních předmětů z rozsáhlých muzejních sbírek. Dlouhodobě se muzeum věnuje výzkumu dějin Židů a židovské kultury, které je věnována expozice v synagoze.  Stálá expozice:   Vinařství a vinohradnictví - o tradičním vinařství na Moravě.  Obrazy z rodové sbírky Dietrichsteinů.  Wenz Gröl - obrazy z okolí Mikulova z 1. poloviny 20 století.  Od gotiky po empír - vývoj slohů ve výtvarném a užitém umění.  Zámecká knihovna - původní interiér s rodinnou historickou knihovnou Ditrichsteinů.  Pod Regionální muzeum v Mikulově patří mikulovská synagoga, expozice v Dolních Věstonicích a Památník bratří Mrštíků v Divákách.  

Čedičový vrch Raná se nachází zhruba necelých šest kilometrů severním směrem od obce Louny. Protáhlý čedičový trojvrcholový masiv je pro svoje vhodné podmínky využíván příznivci závěsného letání. Původně podpovrchové žilné těleso je tvořeno čedičovou horninou olivinickým nefelinitem. Bylo obnaženo odnosem okolních měkčích usazených hornin. Na jeho prostřední vrchol (457 m.n.m.) poskytující krásný kruhový výhled vede turistická odbočka.

Historie zámku Renesanční zámek v Náměšti and Oslavou byl do své současné podoby přestavěn z původně gotického hradu. První zmínky o hradu jsou z roku 1234, kdy jej vystavěli páni z Lomnice. Pozůstatkem hradu je obranná kruhová věž a části hradebního zdiva. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, podporovatelé Jednoty bratrské. Zámek vystavěli v italském renesančním stylu. Za Žerotínů se stává Náměšť centrem kulturního a společenského života na Moravě. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po bitvě na Bílé hoře musel Karel st. ze Žerotína náměšťské panství prodat a zámek tak získal Albrecht z Valdštejna, který ho o rok později postoupil Wardenbergům. V roce 1752 koupili zámek Haugvicové z Biskupic. Po požáru v roce 1760 byl zámek barokně upraven a byla stržena část původního opevnění. Prostor byl využit pro rozšíření parku. Hraběcí rod Haugviců vlastnili zámek až do roku 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a první patro zámku bylo upraveno pro letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze v roce 1947. Dispozice zámku Zámek je velmi pěkně situovaný na zalesněný kopec nad levým břehem říčky Oslavy. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě s plastikami hodinovou věží. Nad vstupním portálem je znak Žerotínů. Vlastní zámek tvoří čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou uprostřed. Tři křídla mají patrové arkády. Mezi oblouky arkád jsou erby rodů spřízněných se Žerotíny. Severní křídlo zdobí psaníčkové sgrafito. V severozápadním rohu stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Nádvoří má vzhled italského kastelu. Zámecké interiéry Na zámku jsou historické interiéry s dobovým zařízením. V 1. patře zámku je vedle nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, koberců a kachlových kamen, cenná sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století. K vidění je také velká zámecká knihovna se vzácnými svazky v několika světových jazycích. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Je zde k vidění mnoho velmi starých stromů, zejména dubů. Skutečnou pýchou je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě. Tipy na výlet V Náměšti nad Oslavou se můžete přijít podívat na Festival keltské kultury Beltine. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu Sedleckého hradu, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov a mnohé další. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Náměšti nad Oslavou.