Rozhledna na vrchu Strážiště (395 m) při západním okraji obce Úvalno na Krnovsku je neobyčejná. Neobyčejná svým vzhledem a také pohnutkou, která vedla k jejímu postavení. Tato z dálky viditelná monumentální stavba v podobě novorománské hradní bašty byla vystavěna v roce 1913. Abychom pochopili proč byla postavena musíme se vrátit v historii do roku 1848, do revolučního roku, v němž byl jedním z hrdinů i Hans Kudlich (1823-1917). Kudlich, rodák právě z Úvalna a tehdy poslanec rakouského říšského sněmu podal návrh na zrušení roboty a na venkově byl za to považován za osvoboditele selského lidu. V roce 1913, při příležitosti jeho devadesátých narozenin, se občané rodného Úvalna rozhodli vztyčit na jeho počest památník v podobě vyhlídkové stavby. Byla vybudována podle odvážného návrhu architekta Oskara Felgela, který vytvořil 30 m vysokou, ze žulových kvádrů postavenou rozhlednu se dvěma vyhlídkovými terasami. Slavnostní otevření 21. září 1913 se oslavenec nezúčastnil, protože žil v USA. Když o čtyři roky později zemřel byly v roce 1923 jeho ostatky převezeny do rodné vlasti a v roce 1925 urna uložen ve spodní části rozhledny, upravené jako mauzoleum. Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, avšak ve velice špatném stavu. Proto se uvažovalo o její opravě. Když se pak sehnaly potřebné finance, byla rozhledna nově opravena a její slavnostní znovuotevření se konalo 1.října 2000. Návštěvníci se tak opět mohou kochat kruhovým výhledem na Jeseníky, Opavsko a Radhošť.

Malý židovský hřbitov se nachází severně kousek od centra Velkých Karlovic při silnici č. 481 vedoucí na obec Hutisko-Solanec. Hřbitov založený roku 1887 má plochu zhruba 1.579 m2 a nachází se zde okolo 45 novodobých náhrobků. Hřbitovní márnice zanikla již během války.   zt

Masné krámy dnes najdeme v Hradební ulici. Řeznické krámy se společnou porážkou jsou na zdejším místě již od 16. století. Po požárech v roce 1619 a 1689 byly obnoveny. Ještě v roce 1837 tu stály dvě řady krámků naproti sobě. Dnešní podoba již jen jedné dochované řady pochází z počátku 19. století. Za dobu své existence počet krámků nepřekročil číslo 20.

Barokní kunínský zámek stojí uprostřed zámeckého parku v těsné blízkosti kostela Povýšení Svatého Kříže na severním okraji obce Kunín na levém břehu říčky Jičínky. Kunín je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska.       Historie zámku       Zámek byl postaven v letech 1726-1734 pro Friedricha Augusta hraběte Harracha a jeho manželku Marii Eleonoru, rozenou princeznu z Liechtensteinu, slavným vídeňským stavitelem J. L. Hildebrandtem. Z mála objektů, které byly na Moravě realizovány podle Hildebrandtových plánů, je zámek v Kuníně nepochybně nejvýznamnějším dílem. Zámek je přestavba původně starší a méně významné renesanční jednopatrové budovy. Hildebrandt vypracoval i nákresy vnitřního zařízení zámku a v roce 1733 byl v zámecké kapli instalován oltář, zhotovený vídeňskými umělci sochařem Josefem Krackerem a malířem Johannem Georgem Schmidtem opět podle vlastního Hildebrandtova návrhu. Zámek v Kuníně nebyl pojat jako velkolepé rodové sídlo, ale spíš jako malé panské venkovské místo odpočinku. Tomuto zaměření také odpovídá umělecky hodnotné a vývojově neobyčejně závažné průčelí zámku, plné jemné elegance, které je v podstatě zjednodušená varianta projektantova návrhu zahradního průčelí letního zámku Mirabell v Salcburku, určeného pro zadavatelova strýce Františka Antonína hraběte Harracha, knížete arcibiskupa salcburského. Největšího rozmachu se zámek dočkal za Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg Zeilu, rozené Harrach-Hohenems, která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů v celé střední Evropě. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa, historik a politik František Palacký, studoval zde také Johann Gregor Mendel. Posledními soukromími majiteli kunínského sídla byli v letech 1895 - 1945 Bauerové. Po roce 1945 jej převzal stát, v 70. letech zde bylo umístněno pracoviště vysoké školy veterinární. Dnes je zámek v rukou obce Kunín a od roku 2003 je přístupný veřejnosti.      Zámecké expozice Expozice představuje historické sbírky v dobových interiérech zdobených klasicistními malbami, učebny zámecké školy, hostinské pokoje, pokoj dcer majitele zámku, kostelní chodbu, čajovnu, Žlutý pokoj, velký sál s knihovnou a obrazovou galerií, obrazárnu s kolekcí 60 portrétů rodu Hohenemsů. Na zámku se konají také pravidelné výstavy. Zdejší historickou zajímavostí je rok 1786 a první vzlet balónu na našem území uskutečněný hrabětem Truchses-Zeil-Waldburg v zámeckém parku. Dispozice zámku Zámek je dvoupatrová souměrná obdélníková budova o 11 okenních osách. Portály jsou kamenné, střecha mansardová. Je to jeden z mála zámků, kde se dochovalo v úplnosti vnitřní uspořádání včetně kleneb přízemí a prvního patra. Jistě zaujme i netradiční konec prohlídky spočívající v návštěvě půdy s unikátními komínovými systémy. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Starý Jičín. V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete třeba v Novém Jičíně.