Nadaleko filmově proslulé vesničky Hoštice u Volyně se nachází židovský hřbitov. Je situován asi 700 m severozápadně od obce. Založen byl ve druhé čtvrtině 18. století a užíván až do 19. století. Poměrně malý hřbitov o ploše cca 543 m2 ohrazený kamennou zdí skrývá zhruba tři desítky náhrobků od doby založení hřbitova. Vzhledem k tomu, že se zde přestalo pohřbívat vcelku brzy, neobsahuje novodobé náhrobky. Cesta k němu vede za kostelem směrem ven z obce, po polní cestě zhruba 300-400 m, poté co mineme po pravé ruce usedlost, je potřeba se vydat vpravo vzhůru směrem na louku vklíněnou mezi les. Tady na levém okraji lesa pak již uvidíme zeď hřbitova, který je volně přístupný (9/2012).

Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.

Původní název vsi byl Čachovice či Čechovice byl odvozen z jména Čach či Čech. Nejstarší doložená zmínka o Čakovicích pochází z poloviny 14. století, kdy pražský měšťan Václav Bořitův prodal jeden ze tří čakovických dvorů Václavovi z Knína. Jisté je také to že v roce 1352 stál v Čakovicích již kostel zasvěcený sv. Remigiovi. V průběhu dějin střídaly Čakovice majitele. V roce 1849 získal podnikatel Alexander Schoeller čakovický statek. Přikročil k výstavbě cukrovaru, přestavěl zámek, upravil park a zasloužil se tak o rozvoj obce. Další velký rozvoj zaznamenaly Čakovice ve 20. století, zejména s rozvojem leteckého, elektrotechnického a automobilového průmyslu. Na jaře roku 1945 utrpěla obec při bombardování blízké letňanské avie. V roce 1964 došlo k sloučení Čakovic, Miškovic a Třeboradic a k 1.1.1968 takto sloučená obec byla připojena k Praze. Dnes je MČ Praha – Čakovice součástí správního obvodu Prahy 19.

Matyášův altán byl postaven v roce v roce 1614, v době vlády císaře Matyáše. Cenný je strop altánu. Je dřevěný a je zde třicet devět barokních znaků, jímž císař Matyáš vládnul. Stěny pavilonu jsou vyzdobeny malbami J. Navrátila z roku 1848.