Poutní chrám Narození Panny Marie a přilehlý klášter se nachází na Mariánském náměstí ve Štípě, která je městskou částí Zlína. Vznik poutního kostela je spojen s objevem sošky Panny Marie s Ježíškem ve středověku, údajně již na počátku 11. století. Podle legendy zde měl při orbě jakýsi muž z nedalekého Kostelce zjevení Panny Marie, která mu darovala zázračnou sošku. Pole se nazývalo Štíp, či štípské. Tato socha byla poté uchovávána v kosteleckém kostelíku.  Od 14. století se k zázračné soše konaly poutě, načež byla pro její ochranu vystavěna kaplička. Ve druhé polovině 14. století byla kaplička pod patronací rodu Šternberků přestavěna v kostelík. Tento kostel dnes stojí nedaleko chrámu uprostřed zrušeného hřbitova a o jeho středověkém původu vypovídá pouze kamenný portál s lomeným obloukem. Výstavba nového štípského chrámu na místě údajného nálezu sošky byla umožněna díky posmrtnému odkazu paní Lukrecie Nekšové, majitelky lukovského panství, manželky Albrecha z Valdštejna. Ten hned po její smrti roku 1615 nechal zahájit stavbu kostela s klášterem, na níž se účastnili italští řemeslníci a umělci. Již roku 1616 byl položen základní kámen. Na stavbě se usilovně pracovalo až do roku 1620. V tu dobu byl kostel dostavěn po klenby a klášter měl položeny trámové stropy. Stavba se poté protahovala až do 18. století bez konkrétního výsledku. Již postavené části dokonce začaly v průběhu doby chátrat. Nová výstavba začala opět díky posmrtné donaci, tentokrát paní Antonie, hraběnky z Rottalů, a díky sbírkám věřících. Chrám byl poté slavnostně vysvěcen 7. července 1765 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Scherffenbergem. Chrám je jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem. Vnitřnímu prostoru dominuje impozantní bohatá výzdoba a výmalba. V interiéru zaujme kromě oltáře se středověkou Madonou také oltářní náhrobek hraběte Seilerna v klasicistním stylu. Ve zdejším klášteře dnes sídlí kongregace sester karmelitek.

Historie hradu Necelé dva kilometry jižně od Kanic, v okrese Domažlice, se dochovaly na příkrém skalnatém ostrohu zbytky středověkého hradu Netřeb. Jeho zbytky zakrývá pozoruhodný háj se stovkami tisů, jejichž stáří se odhaduje až na 800 let. Tyto stromy tak byly tichým svědkem při budování hradu Děpoltem z Rýzmberku v první polovině 14. století. Děpolt z Rýzmberka byl pánem na blízkých Kanicích. Hrad se proto na paměť Děpoltova rodu jmenoval až do počátku 15. století Nový Rýzmberk, od této doby pak Netřeb. Koncem 14. století přešel hrad do držení lokalního rodu vladyků Kanických z Čachrova. Pozdější generace tohoto rodu hrad opustily a usídlily se na tvrzi v Kanicích. Důvodem byla jednak větší pohodlnost tohoto sídla, ale také požár, který hrad poničil v první čtvrtině 15. století. Jeho známky v podobě do červena vypálené malty a ožehnutých kamenů jsou doposud patrné na vnitřních zdech zříceniny. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v r. 1663. Dispozice hradu Hrad vybudovaný na úzkém ostrohu se skládal z obytné věže a obvodové hradby. Z věže se zachovaly 2 stěny s vylámaným otvorem střílny. Obvodová hradba přežívá v několika fragmentech. Od ostrohu odděloval hrad hluboký šíjový příkop, v němž byla vytesána nádržka na dešťovou vodu. Hrad je klasickou ukázkou donjonového typu. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo zříceninu hradu Pušperk.Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic. Zde najdete i starý Černínský zámek Chudenice. Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

Zhruba tři kilometry jihovýchodně od Vlašimi stojí na vršku na okraji lesa malá poutní loreta. Po nedalekém Hrádku je to druhá nejvýznamnější poutní stavba na Vlašimsku. V barokním slohu byla tato poutní stavba vystavěna v letech 1703-1706 podle návrhu Jana Jiřího Erhardta. Obdélná stavba s cibulovou věží stojí na vysokém soklu. Její stěny člení pilastry s jónskými hlavicemi. Dříve se zde konaly velké slavnostní poutě. Tursticky značená cesta sem nevede, ale jde sem i zajet autem po malé asfaltové cestě vedoucí od silnice do Vracovic.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v blízkosti brány Matky Boží na západě hraze-ného jádra města Jihlavy. Kostel vznikl spolu s klášterem kolem roku 1250. Ze 13. století pochází většina obvodových zdí, klenby lodí i kněžiště. Na nově vznikající stavbu měly silný inspirační vliv rakouské cis-terciácké stavby ve Stein an der Donau a v Laa an der Thaya a německý Maulbronn.V 80. letech 14. století byla stavba kostela rozšířena o dvě kaple při západní lodi a nad křížením byla vystavěna osmiboká zvonice. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště a uzavřeno pětibokým závěrem. V této době byla také k východní straně presbytáře přistavěna kaple svatého Wolfganga. Ve 30. letech 18. století byl kostel přestavěn v barokním duchu – vzniklo nové hlavní průčelí a nad předsíní byla v roce 1756 vystavěna kruchta. V interiéru kostela jsou zachovány zbytky raně gotické nástěnné výzdoby a tři plastiky světic v pozdně gotickém stylu. Z počátku 15. století pochází i freska „Přepadení Jihlavy“ zachycující skuteč-nou událost, která se významně zapsala do dějin města. Při kostele stával také hřbitov, který byl zrušen ještě ve druhé polovině 16. století. Přibližně v téže době se započalo s výstavbou přilehlých měšťanských domů a budova kostela se tak v podstatě stala součástí městské zá-stavby. V roce 1784 získal kostel statut kostela farního, kterým je dodnes. Klášterní komplex je nyní součástí Provincie Řádu minoritů v ČR.