Téměř zaniklý hrad stával poněkud nezvykle v polovině svahu vrchu Biskupská kupa nedaleko Zlatých Hor, z nichž k němu vede poněkud oklikou turistické značení (cca 3,5 km). Z volně přístupného hradu pak turista může pokračovat na vrchol kopce tvořící hranici mezi ČR a Polskem, kde nalezne stejnojmennou rozhlednu. Historie hradu Celé období existence hradu je v písemných pramenech pomíjeno, tudíž veškeré informace z jeho historie jsou hypotézy, které mohou být korigovány pouze archeologickými nálezy. Předpokládá se, že hrad byl založen koncem 13. století opavským vévodou Mikulášem (levoboček Přemysla Otakara II.) jako náhrada za ztracený Edelštejn. Edelštejn měl chránit královy zájmy v oblasti, kde se hojně dolovalo zlato, v roce 1281 jej však získal vratislavský biskup. Leuchtenštejn bylo proto nutno postavit nedaleko Edelštejna, aby eliminoval jeho vliv, a proto bylo využito pro stavbu hradu ne zcela příznivé místo v polovině kopce. Předpokládá se, že Leuchtenštejn, který měl za úkol strážit okolní zlaté doly, později patřil i vratislavským biskupům a snad i opavskému a ratibořskému vévodovi Mikulášovi, který na dlouhých 22 let pozbyl nedalekého Edelštejna. Mikuláš v tomto období pravděpodobně sídlil na Leuchtenštejně, ale jakmile mu byl roku 1361 výstavnější a komfortnější Edelštejn vrácen, Leuchtenštejn začal pustnout. Předpokládá se, že ještě nějaký čas se na něm zdržovala malá posádka a jeho konec přišel v první polovině 15. století, snad po dobytí husity, kteří tudy roku 1428 táhli do Slezska. Archeologické nálezy vyhraňují období existence hradu od 1. poloviny 14. do počátku 15. století. V písemných pramenech je hrad zmiňován pouze jednou a to už jako zřícenina v urbáři statku Zlaté Hory z roku 1687. Dispozice hradu Nevelký hrad postavený na terase vprostřed svahu kopce Biskupská kupa se sestával z hradby, bergfritu, brány a paláce, který se přimykal k západní straně hradby. Dále se předpokládají dvě provozní budovy v blízkosti brány. Dnes zde návštěvník nalezne val a příkop, základy bergfritu a drobné střepy zdiva budov a hradby. V příkopu lze najít větší bloky zdiva ze zbořené věže. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu hradu Koberštejn, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Po okolí vám poskytne rozhled rozhledna Biskupská kupa. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách. M.K.

Ve svahu nad Dolními Zálezly na potoku Moravanka se nachází na mapě neoznačený Moravanský vodopád. Jde o soustavu několika menších kaskád v nepříliš hlubokém zářezu. O kousek výše se pak nachází hlavní asi 5 metrů vysoký vodopád na čedičovém podkladu. Nevede sem přímo značená cesta. Z obce Dolní Zálezly do těchto míst vede místní značení, kolem potoka pak vede lesní pěšina vycházející pak z lesa pod obcí Moravany. Na okraji louky se pak dá dát pěšinou vlevo a víceméně po svahu dojít na turisticky značenou cestu a pokračovat třeba na vyhlídku Mlynářův kámen či dál do obce Dubice.

Zámek Zruč stojí v parku na návrší nad městem, na pravém břehu řeky Sázavy a je vidět již od nádraží. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova s třípatrovou věží v jihovýchodním nároží. Do nádvoří se otvírá několika zasklenými arkádami. V zámeckém parku jsou zachovány zbytky pseudogoticky upravených hradeb a bašt, v severozápadní části parku stojí zbytek hranolové věže z původního hradu.  Historie zámku                         Zruč nad Sázavou se poprvé připomíná již v roce 1335, kdy náležela Heřmanovi ze Zruče. V roce 1364 ji získal Ješek z Kolovrat. Kolovratům pak náležela Zruč až do roku 1433 a právě za nich byl zde ve 14. nebo počátkem 15. století vystavěn gotický hrad. Později se držitelé hradu střídali, až byl za Kaleniců v druhé polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek.  Tomuto rodu náleželo zručské panství až do roku 1623, kdy bylo Albrechtovi Kalenicovi z Kalenic pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Po stavovském povstání se Majitelé Zruče rychle střídali. Roku 1781 zámek vyhořel a z důvodu střídání pánů se provedly jenom nutné opravy sídla. Teprve v letech 1872 – 1878 za Jana Skrejšovského byla provedena rozsáhlá oprava a přestavba zámku. Nádherné zámecké zahrady Další úpravy objektu byly provedeny Adolfem Schebekem v letech 1891 – 1892 v pseudogotickém slohu. Byla zbořena část hradeb a bašt dosud zachovalých na východní straně a v těch místech byla postavena nová pseudogotická vstupní brána do zámeckého areálu. Bašty a části hradeb, které byly ponechány, byly pseudogoticky upraveny a upraveny jako altány a zahradní terasy. Pseudogoticky upraveno bylo i torzo velké věže v severovýchodním rohu hradeb. Výrazně se změnil vnější vzhled zámku. Byly odstraněny starší fasády a budova upravena tak, aby měla vzhled stavby z lomového kamene. Zámek byl nově zastřešen vysokou valbovou střechou. Celá stavba byla ozdobena několika gotickými štíty, věžičkami a vikýři. V majetku Schebků zůstal zručský zámek až do roku 1948, kdy přešel do správy Městského národního výboru a byly zde umístěny jeho kanceláře. V 90. letech 20. století byl zámek Schebkům v restitucích navrácen. Současnost... Zámek ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku je po rekonstrukci znovu přístupný. V podkroví je otevřeno muzeum panenek a víceúčelový sál. Ze Zruče nad Sázavou se můžete vydat na výlet do Kácova, kde najdete barokní zámek a pivovar.

tobusová zastávka Újezd nad Lesy.