Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem je jedno z muzeí patřící pod Polabské muzeum v Poděbradech. Jeho počátky nás zavedou do roku 1893, kdy členové spolku Čtenářská jednota ustavili v rámci svých aktivit muzejní odbor. O rok později se muzejní odbor od Čtenářské jednoty oddělil a vzniklo tak samostatné muzeum. Vůdčí postavou byl ředitel školy František Otruba a základem sbírek se staly předměty vystavované během Národopisné výstavy v Praze.Roku 1912 se název muzea změnil na Městské muzeum v Lysé nad Labem a nové výstavní prostory vznikly v budově Městského úřadu - ve staré radnici. Zásadním mezníkem v muzejní práci se stal rok 1952, kdy byly všechny sbírky přeneseny do historické barokní budovy z r. 1752 (z doby Swett-Sporcků), kde muzeum sídlí a spravuje své sbírky dodnes. V šedesátých letech se stává pobočkou Polabského muzea se sídlem v Poděbradech, od roku 1951 nese čestný název Muzeum Bedřicha Hrozného.Jak z názvu plyne muzeum v Lysé nad Labem připomíná a představuje život a dílo zdejšího rodáka předního světového orientalisty, který rozluštil chetitský jazyk. Stálá expozice Staré orientální kultury v životě a díle B. Hrozného. Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem patří pd správu Polabské muzeum v Poděbradech.

Řád piaristů byl do Litomyšle uveden Frebonií z Pernštejna v roce 1640. Litomyšlské piaristické gymnázium bylo otevřeno v roce 1644. V té době už stála tři křídla piaristické koleje a školy s malým kostelíkem na místě dnešního chrámu. Součástí koleje je refektář se štukovou a malířskou výzdobou a podobně zdobená kaple zvaná Očistec. V roce 1714 začal majitel panství, hrabě František Václav z Trautmannsdorfu se stavbou velkého kostela a nových škol. Na místo původních plánů Mikuláše Rossiho byl přijat projekt významného barokního architekta G.B.Alliprandiho, po jeho smrti dokončoval kostel František Maxmilián Kaňka, který jen upravil vzhled fasád a byl zřejmě autorem interiérů. Budova školy ( dnes muzeum a galerie ) byla dokončena v roce 1719, stavba kostela o tři roky později. Vybavení kostela utrpělo nejprve několika požáry. Piaristé opustili Litomyšl v roce 1948. Ještě téhož roku proběhla na dlouhou dobu poslední oprava kostela. Už od roku 1958 je konstatován havarijní stav, ale neúspěšné snahy o rekonstrukci se táhly celou dobu trvání komunistické éry. Už v roce 1967 bylo zjištěno demolování rakví v kryptě kostela, vandalové se ostatně podepsali i na ničení ostatních částí stavby. V letech 1991-94 proběhla částečná rekonstrukce chrámu. Opravena byla střecha, obě věže a fasáda. V letech 1997-2000 pak budova koleje. Chrám není ještě dodnes (2004) přístupný. Na rehabilitaci interéru se ještě stále dělá.

  Památník Prokopa Diviše v Přímětících, který spravuje Jihomoravské muzeum ve Znojmě, je symbolickou připomínkou života a díla řádového bratra premonstrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu.  Drobná funkcionalistická stavba se nachází ve znojemské městské části Přímětice, v parku u farního kostela sv. Markéty. Václav Prokop Diviš, vlastním jménem Václav Divíšek (26. března 1698 Helvíkovice u Žamberka – 25. prosince 1765 Přímětice u Znojma), byl slavný český premonstrátský kněz, teolog, přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu (1750–1754). Svůj "meteorologický stroj", který fungoval jako bleskosvod, sestrojil sice dříve (1754) než světově uznávaný vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin (teoretický koncept 1753, sestrojen 1760), ovšem na základě odlišné, ne zcela správné koncepce.   Popis expozice Autorem návrhu památníku je brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Repliku bleskosvodu zkonstruovali v učňovské škole brněnské Zbrojovky podle plánu, který z dobového popisu Divišovy "povětrnostní mašiny" zhotovil znalec života a díla Prokopa Diviše dr. ing. Vladimír Sach. Památník byl veřejnosti poprvé otevřen 28. června 1936. Znovuotevření Památníku provedlo Jihomoravské muzeum ve Znojmě u příležitosti 300. výročí Divišova narození v roce 1998. Exponáty dokumentují život a dílo P. Diviše a oslavy jeho výročí ve Znojmě a v Příměticích v létech 1898 až 1998.

Městské informační centrum Hranice poskytuje informace o městských památkách, kulturních, společenských a sportovních akcích,  o historii a významných osobnostech města, ubytování a stravování, přírodních zajímavostech...Otevírací doba červen - zářípo - pá   7.00 - 18.00 hod.       so   8.00 - 12.00 hod. říjen - květenpo - pá   8.00 - 17.00 hod.       so   8.00 - 11.00 hod.