Vodní nádrž Bystřička byla vystavěna v letech 1908-1912 a to víceméně ručně bez mechanizace. Je jednou z nejstarších přehradních hrází u nás a nejstarší v povodí řeky Moravy na našem území. Hráz dlouhá 170 m je gravitační, z lomového kamene, oblouková o poloměru 135 m. Její výška dosahuje 27,4 m. Celkový objem nádrže činí 4,580 mil. m3 vody. Nádrž slouží k rekreaci a ochraně před povodněmi.

Autorem tohoto díla je Jaroslav Róna. Kovová plastika je umístěna u věže Daliborka.

Východně od centra Českých Budějovic v okrajové obci Dobrá Voda stojí jedna z vrcholných barokních památek jižních Čech, poutní kostel Panny Marie Bolestné. Autorem kostela vystavěného v letech 1733-1735 je Kilián Ignác Dienzenhofer (vysvěcen 1763 biskupem J.O.Kayserem). Stavbu tvoří oválná loď, konkávně prohnuté průčelí s věží. Presbytář je obdélný s dvěma bočními kaplemi. Hlavní loď kryje klenba s zvoncovitou kupolí. V interiéru se nachází podzně barokní oltář od C.B.Allia s obrazem z konce 19. století. Autorem fresek je Václav Vavřinec Reiner, v kupoli jsou to výjevy z historie pramene a obce, v presbytáři a v podkruchtí pak biblické motivy. Rokoková kazatelna s figurálními reliéfy pochází z období okolo roku 1770. Kostel je přístupný v období bohoslužeb a občas také i mimo alespoň z prostoru předsíně.

Raně barokní zámek stojící na návrší nad řekou Kněžnou se nachází v stejnojmenném okresním městě Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné, má přibližně 11 823 obyvatel. Nedaleko gotického hradu, který zde stával již od konce 13. stol., dal postavit Fr. Karel I. Kolowrat v letech 1676 - 1690 raně barokní patrový zámek. Autor projektu navázal ještě na renesanční stavby, významně však uplatnil prvky barokní zámecké architektury. Rychnovský zámek byl postaven jako barokní jednopatrová čtyř křídlová budova se čtvercovým arkádovým nádvořím. V letech 1713-27 provedli Kolowratové rozsáhlou přestavbu a rozšíření zámku podle návrhu vynikajícího barokního architekta Giovanniho Santiniho. Budova získala nové průčelí a mansardovou střechu s polopatrovými vikýři, postranní křídla byla zakončena hranolovitými věžemi, areál byl rozšířen také o hospodářské a správní budovy, konírnu a jízdárnu, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze. Kolowratové na rychnovském zámku zřídili také rozsáhlou a velmi cennou sbírku obrazů a knihovnu se vzácnými rukopisy a prvotisky. Barokně byly upraveny i sousedící kostel Nejsvětější Trojice, který se propojil se zámkem přízemní krytou chodbou s kaplí. V návaznosti na kostel byla vystavěna i budova piaristické koleje. Po požáru kostela v roce 1798 byl poškozený chrám novogoticky obnoven v letech 1838 - 1843 za Fr. Antonína Lib. z Kolowrat, spoluzakladatele Národního muzea, jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu s 35000 svazky. V roce 1948 byl zámek zestátněn, v roce 1990 byl však restituován rodině Kolowratů.V zámeckých interiérech, zařízených dobovým nábytkem se nachází významná obrazová galerie Kolovratů. Tematicky převládá podobizna a lovecké zátiší. Vývoj šlechtického portrétu zde můžeme sledovat od počátku 16. až do poloviny 19. stol. Vybavení pokojů doplňují soubory porcelánu, skla, keramiky, zbraní, tapisérie a lustry. Instalaci vhodně  doplňuje zdejší sbírka Orlické galerie, která obsahuje díla významných českých malířů 19. a 20. stol. Na rychnovském zámku je také jedinečná ornitologická sbírka Okresního muzea Orlických hor a sochařská sbírka Karla Hladíka. V blízkosti kostela Nejvyšší Trojice stojí zvonice (dokončena v roce 1604), do níž byl v roce 1602 zavěšen 3. největší zvon v Čechách, Kryštof, vážící kolem 7 tun. Zvon je dílem zvonařského mistra Jana Benešovského z Moravské Třebové. U zvonice je Slavín s bystami osobností Rychnova nad Kněžkou. Na zámku se také každoročně koná divadelní a hudební festival Poláčkovo léto.