Radniční budova na Velkém náměstí má gotické základy. Poprvé se připomíná v roce 1418. Roku 1588 prošla renesanční přestavbou a v roce 1696 přibyla dřevěná vížka s hodinami. Další přestavby proběhly v letech 1742, 1786 (nové věže) a v letech 1851-1852 klasicistní přestavba při které byla stavba zvýšena o jedno patro. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako učňovské středisko a chátral. V letech 1994-1996 byl objekt zrekonstruován. V současné době se zde nacházejí reprezentační prostory primátora města a kanceláře soukromých společností.

Židovský hřbitov se nachází zhruba 1 km jihovýchodně od obce. Vede k němu polní cesta vycházející z jihovýchodního okraje obce. Hřbitov byl založen pravděpodobně v 16. století ve svahu klesajícímu k jihu. Poprvé je doložen v roce 1724. Dnes se na jeho ploše 1744 m2 nachází zhruba 100 náhrobních kamenů z 19. století a začátku 20. století. Hřbitov je bez obtíží přístupný.

Základní kámen k prvnímu tolerančnímu kostelíku v Čechách byl položen 18.5.1785. V říjnu téhož roku byla stavba dokončena. Toleranční kostelíky nesměly mít tehdy ráz kostela, takže stavba postrádala například typickou věž a okna byla čtyřhranná. Při opravě koncem 40. let 19. století došlo k zaklenutí oken, kolem nichž byly udělány šambrány a proražen nový vchod v průčelní zdi. Po vzniku sboru Církve československé v Humpolci mu byl toleranční kostelík propůjčen. Tento stav trval až do roku 1961 kdy si sbor zakoupil objekt bývalé synagogy. Následně až do roku 1975 sloužil jen pro pohřební shromáždění a pak zůstal nevyužit. Kostelík postupně začal chátrat, až v poslední době se započalo s rozsáhlou rekonstrukcí (5/2009-ještě probíhala). Vnitřek barokního kostela byl velmi prostý, původní oltář byl roku 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami, který se dochoval dodnes. Varhany umístěné na kruchtě byly pořízeny v roce 1810 od třešťského varhanáře Pohana.

Chýnovská jeskyně se nachází na úbočí Pacovské hory na okraji místního lomu, asi 3 km severovýchodně od Chýnova. Z této obce sem také vede turistická značka. Jeskyně postrádající klasickou krápníkovou výzdobu je však unikátní svoji svéráznou modelací a také mimořádně pestrým zbarvením stěn a stropů. Je také největším zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě. Je složitým krasovým systémem, vytvořeným v hrubozrnných krystalických vápencích i nekrasových horninách. Vznikla převážně korozní činností podzemního toku. Byla objevena při těžbě vápence v jednom bývalém selském lomu v roce 1863 a již od roku 1868 je první zpřístupněnou jeskyní pro veřejnost v ČR. Objeveno byla v délce 1400 m, čtvrtina známých chodeb je trvale zatopena vodou a jen 260 m je přístupné veřejnosti. Průměrná teplota je 5-9 oC, vlhkost 96-100% a v některých místech jeskyní teplota klesá v zimním období i pod bod mrazu. Návštěvnický okruh je dlouhý 260 m (40 min.): Dopředu je potřeba upozornit, že zdejší návštěvnický okruh je fyzicky náročnější, návštěvníci musejí zdolat 400 schodů a převýšení 42 m. Začíná se hlubokým (32 m) sestupem, schody byly vyrobeny z kamenů pocházejících z jeskyně. Stěny chodeb tvoří pestrý, šedobíle smouhovaný mramor s vložkami zelenočeného amfibolitu. Žižkova střelba: místo dostalo své jméno podle prohlubní ve stropě, jež připomínají tvory pod dělových koulích.Kaple sv. Vojtěcha: pouští se zde úvodní část toccaty a fugy d moll od J.S.Bacha. Ve skále je umístěn kovový kříž, jež nahradil původní dřevěný. Nad ním je zachován podpis jednoho z objevitelů jeskyně Jana Strnada. Vrchol kaple vytvořilo velké množství útvarů zvaných „hrnků“ v několika úrovních nad sebou. Purkyňova jezírka: jsme v hloubce 51 m pod povrchem, je zde slyšet vodopád podzemního potoka, jenž se asi po dvou dnech dostane vývěrem na povrchDračí hlava: nevšedně modelovaná kulisaOhniště čarodějnic: místo kde prosvícené drůzy budí dojmem skutečně hořícího ohně. Najdeme zde umístěné dva velké krápníky, které pocházejí z místa zničeného těžbou lomu. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)