Židovský hřbitov se nachází jižně od obce, při silnici vedoucí do Květuše na okraji menšího lesa. Založen byl na počátku 18. století a užíván až do počátku 20. století. Poměrně velký hřbitov je ohrazen kamennou zdí a je poměrně prázdný. Na ploše 1453 m2 se dnes nachází roztroušená cca padesátka náhrobků, část z nich povalené nebo poničená. Z bývalé marnice se dochovalo poměrně velká část obvodového zdiva. Hřbitov je volně přístupný.

Do dnešní oblasti Police nad Metují přišel na počátku 13. století rajhradský mnich Jurik, který zde postavil poustevnu. Po jeho smrti sem přišel břevnovský mnich Vitalis a s několika dalšími bratry vystavěl dřevěnou kapli Panny Marie. V roce 1213 si vyprosil břevnovský opat Kuno u krále Přemysla Otakara I. dárování polického újezdu. Snad již za jeho působení zde vzniklo probošství, doložené v roce 1260. V letech 1255-94 proběhla výstavba kamenného klášterního kostela Panny Marie jehož součástí je dodnes dochovaný raně gotický portál. Na konci 13. století započal opat Bavor z Nečtin s výstavbou dormitáře a refektáře, postaven byl i třetí díl ambitu s obytnými prostory pro probošta, dokončen byl také kostel. V roce 1300 bylo probošství přepadeno a proto byl areál v roce 1306 obehnán zdí. Po založení broumovského kláštera začíná význam tohoto polického upadat. Za husitských bouří bylo probošství vypáleno a pobořeno. Z kostela zůstaly jen boční zdi a presbyterium. Další škody utrpěl při bojích o český trůn v druhé polovině 15. století. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad získal Polici jeho syn kníže Jindřich Münsterberský. V roce 1488 vykoupil celé území opat Pavel. Po celé 16. století ohrožovaly klášter požáry. Při stavovském povstání se dostal pod správu direktorů, ale po bitvě na Bílé hoře se vrátil zpět břevnovským benediktinům. V roce 1709 bylo započato s přestavbou kláštera za účasti Pavla Ignáce Bayera. Autory dalších úprav byly Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. K dalším přestavbám dochází v letech 1753-1757 (konvent) a v letech 1767-1772 (průčelní křídlo prelatury). Za reforem Josefa II. byl v roce 1786 klášter zrušen a majetek přešel do Náboženského fondu. Již v roce 1809 bylo panství a klášterní budovy opět navráceny benediktinům v jejichž vlastnictví zůstaly až do roku 1948. Pak zde bylo muzeum Policka, městská knihovna nebo i pohřební služba. Část kláštera byla přeměněna na byty pro občany města. V roce 2006 byl polický klášter vrácen řádu benediktinů, ale využití budov zatím (2010) zůstalo stejné. Konventní budovy jsou jednopatrové a obíhají kolem dvou obdélných budov. Místnosti jsou většinou plochostropé, největší „Laudonův sál“ pojmenovaný podle generála Giedona Ernsta Laudona (jenž v roce 1758 v klášteře pobýval) je zaklenut valeně s lunetami. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je raně gotická trojlodní bazilika s pětiboce uzavřeným protáhlým presbyteriem. Stavěn byl v letech 1253-78 a dokončen v roce 1294. V letech 1894-95 byly provedeny novogotické úpravy týkající se zejména vnitřního zařízení a výmalby interiéru. Na jižní stěně presbyteria se dochovalo sedile s freskou Kristovy hlavy z doby kolem roku 1300. Na severní stěně pak hrotitý portál se zkoseným ostěním. Hlavní loď má barokně gotickou křížovou klenbu z roku 1716, boční lodi klenbu původní gotickou křížovou.

Muzeum v Horní Blatné je zděné stavení s hrázděným patrem. Jedná se o měšťanský barokní dům z poloviny 18.století. Na bohatě profilovaném portálu je letopočet 1754, místnosti v přízemí jsou klenuté, v jedné patrové místnosti je původní štuková výzdoba stropu a nad schodištěm je dřevěný kazetový strop. Muzeum je součástí naučné stezky Vlčí jámy a patří pod Krajské muzeum Karlovarského kraje. Stálá expozice dějiny těžby a zpracování cínové rudy v západním Krušnohoří. Modely důlní techniky, velkoplošný model Horní Blatné, mineralogické sbírky, cínové nádobí. Dějiny Hornoblatenska a regionální galerie. Připomenuto je dílo místního písničkáře Hanse Sopha (1869 – 1954).    

Jihozápadně od Vráže se nachází malá vodní plocha skrytá v jehličnatém lese. K jezírku, které bohužel nenabízí příležitost ke koupání vede turisticky značená cesta.