Podolské nábřeží navazuje v Braníku na Modřanskou ulici a za Vyšehradským tunelem na něj navazuje Rašínovo nábřeží.

Rozhledna se nachází v zámeckém parku založeném v letech 1783-93 Janem Rudolfem Černínem z Chudenic. Rozhledna byla postavena jako mohutný pseudogotický templ v letech 1793-96 a sloužila jako památník. Má mnohoúhelný půdorys s četnými zdobnými opěrami. Při stavbě bylo pamatováno i na vyhlídkovou plošinu, odkud byl krásný výhled do okolí. Po roce 1945 se zámek dostal do rukou státu a byl užíván lesní správou. S tím začala tato stavba chátrat a to i když byla v letech 1982-85 částečně opravena. Tato oprava však nebyla optimální. Podle dostupných informací je schodiště na vyhlídkovou plošinu stále v havarijním stavu a je tak nepřístupná.

Ruiny kostela sv. Anny patřící bývalé vsi Pořejov se nacházejí na kopci nad bývalou obcí ve výšce 712 m.n.m. Na místě kostela stávala kaple o níž je zmínka z roku 1658. O dva roky později na popud majitelky Veroniky Kateřiny Alsterlové dochází k rozšíření na barokní kostelík. V roce 1673 je kostel dále rozšířen. V roce 1786 je sice odsvěcen, ale již na počátku 19. století je jeho funkce opět obnovena a slouží věřícím až do konce druhé světové války. S odchodem místního obyvatelstva, ale difinitivně ztrácí svoji funkci a začíná chátrat. Ani po pádu komunistického režimu za kterého měla svého času ve věžičce stanoviště pohraniční stráž,  se neblýská na lepší časy a ruiny stále více chátrají, tak to alespoň dokládají fotografie pořízené s odstupem pouhých několika roků. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, do jehož zdi bylo v roce 1933 zasazeno 14 vzácných bronzových plastik křížové cesty, které si získaly uznání i na výstavě ve Vídni. Každá z desek měla rozměry 40 x 40 cm. Dnes už je zde nenajdeme, zůstaly po nich jen dva prázdné kamenné rámy. Cenná část mobiliáře kostela se nachází v Tachovském muzeu. Jde o sochy Krista a 12 apoštolů.

Renesanční zámek Lužany stojí na levém břehu řeky Úhlavy ve stejnojmenné obci. Zámek a jeho areál slouží dnes představitelům české vědy a kultury, studentům, vedení fakult a pracovišť vysokých škol. Historie zámku Na místě dnešního lužanského zámku stála v roce 1245 dřevěná tvrz, která byla v roce 1583 přestavěna v jednopatrový renesanční zámek. Na počátku 19. století byl pak zámek přestavěn v barokním stylu.  Lužanské panství měnilo často majitele, až jej v roce 1886 koupil Josef Hlávka pro svou matku Annu, kde později sídlil se svojí ženou. Když byl J. Hlávka během své dlouhé nemoci upoután na invalidní vozík, většinu času se svou Marií trávil právě v lužanském zámku. Dokladem tohoto pobytu jsou akvarely Leopolda Schmidta, které je možno na zámku spatřit. Po svém uzdravení a smrti milované Marie začal známý architekt uvažovat o přestavbě objektu. Zámek Lužany je ze tří stran obklopen parkem, na který navazuje renesanční užitková zahrada. Přestavby zámku za J. Hlávky V letech 1886 - 1887 nechal Hlávka část původní renesančně barokní stavby zbourat. Na jejím místě postavil dvoupodlažní novostavbu s půdorysem ve tvaru písmene Y. Z původní barokní byla vybudována dominantní šestipatrová velká věž s hodinami. Obytná část budovy je typologicky navržena jako severoitalská vila, v jejímž přibližném středu se nachází reprezentační schodiště, kterým se vchází do prvého patra, kde se dodnes nachází Hlávkův původní byt. V přízemí zámku je umístěna expozice věnována dílu a odkazu Josefa Hlávky. Ve všech prostorách zámku se nachází řada vzácných uměleckých děl, zejména portrétů majitele, jeho současníků a přátel. Některé z nich jsou dílem Hlávkových hostů jako např. V. Hynaise, M. Švabinského, J.V. Myslbeka a J. Mařáka. Na hlavním schodišti je umístěn velký portrét knížete Metternicha, dále podobizna v životní velikosti prorektora Nadání a nejvyššího maršálka zemského knížete Lobkovice a menší portrét Antonína rytíře Randy, který se stal nástupcem J. Hlávky, předsedy ČAVU a Nadání. Expozice Expozice představuje zejména Hlávkův byt, který tvoří dnes modernizovaná velká kuchyně, pracovna, sál Českého kvarteta, malý salonek, knihovna, malá jídelna a ložnice s koupelnou. Interiér bytu je jedním z mála zachovaným obytným prostorem v České republice, který má veškerý mobiliář a štukovou výzdobu včetně výmalby provedeny ve slohu novorenesance. Současně s přestavbou přistavěl Hlávka k zámku, jako samostatné křídlo, jednopatrovou kapli, zasvěcenou Panně Marii, sv. Václavovi a sv. Antonínovi. V sedmdesátých letech 19. století započal Hlávka plánovat také přestavbu zámeckého parku. Celý proces trval více než 35 let. Z té doby se v parku zachovala celá řada vzácných dřevin, dubů, olší, lip i bílých topolů. Mezi nejvzácnější stromy zámeckého parku patří liliovník tulipánokvětý, mohutný strom příbuzný známé magnólii. Na základě poslední vůle majitele Lužan je zámek od roku 1908 vlastnictvím Nadání. V současnosti se zde konají zasedání řídících orgánů Nadání, předávány jsou zde ocenění nesoucí Hlávkovo jméno významným českým vědců a umělcům i vynikajícím vysokoškolským studentům. Na zámku se konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického, Akademie věd České republiky a dalších vysokých škol a vědeckých institucí. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Skála, barokní zámek Příchovice nebo gotický vodní hrad Švihov. Zajímavý rozhled po okolí budete mít z rozhledny Kožich u Libákovic. Ubytovat se můžete v třeba ve Švihově.