Bývalý jezuitský kostel sv. Ignáce stojí v rohu Masarykova náměstí. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1683-1689, autorem Jacopo Brascher. Kostel je jednolodní se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem. Strop je sklenut valeně s výsečemi. Ten pak zdobí nádherná freska od Karla Töppera z roku 1717. Představuje nebeskou sféru, oslavení zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly a další jezuitské světce. Iluzivní oltář je dílem tří autorů: Adama Lauterera, Josefa Kramolina a Františka Moldingera. Dále zde najdeme barokní vyřezávanou kazatelnu z roku 1771 a dvě gotické plastiky: Pieta z konce 14. století a Přemyslovský kříž – socha Ukřižovaného Krista z poloviny 14. století. Kostel je součástí velkého jezuitského komplexu, budovaného na počátku 18. století, jemuž padlo za oběť 23 měšťanských domů, většinou konfiskáty nekatolíků. Ze severu ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej vystavěná v letech 1699-1713 a z východu komplex jezuitského gymnázia budovaného v letech 1720-1727. Dnes se tu kromě mší konají také koncerty. Ze zadní části komplexu je pak vstup do jihlavského podzemí.

Hrad Houska je původně gotický hrad, přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Je situován na Zámeckém vrchu, který leží v pískovcových skalách Kokořínska asi 9 km jihovýchodně od Dubé v okrese Česká Lípa. Historie hradu O tom, kdo jej založil, se vedou spory. Buď byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. na počátku jeho vlády a nebo až v posledním desetiletí 13. století pány z Dubé. Jisté je, že první písemná zmínka o něm je z roku 1316 a tehdy byl prokazatelně v majetku Hynka z Dubé. Hrad, jehož poloha mu umožňovala přirozenou ochranu, bylo opevněn jen na jižní straně. Vystřídalo se na něm mnoho rodů. V roce 1432 koupil panství s hradem Houskou Jan ze Smiřic, za jejichž držení byl roku 1590 přestavěn v renesanční zámek. Dále patřil Hrzáňům z Harasova, hrabatům ze Spauru nebo rodu Kouniců, kteří jej roku 1823 upravili. V roce 1924 od uherského rodu Andrássy kupuje Housku prezident Škodových závodů v Plzni, Josef Šimonek. Roku 1930 provedl rekonstrukci a po druhé světové válce mu byl objekt znárodněn. Za komunistů zde byl umístěn depozitář knihovny v Klementinu. V 80. letech 20. století hrad vlastnila Spolana Neratovice. Po roce 1989 se hrad vrátil do držení potomků J. Šimonka a postupně se rekonstruuje. Podoba hradu Houska je masivní objekt čtverhranného půdorysu s uzavřeným středním nádvořím. Dochovala se gotická okénka. Renesanční nástěnné malby jsou z novější doby. Hradní kaple s restaurovanými malbami prostupuje dvě patra. Nejcennějším interiérem je Zelená světnice s malbami ze 16. století a rytířský salonek. Na střeše je rozhledová vížka. Houska žije nebývalým kulturním životem. V sezóně je možná prohlídka s výkladem, v létě se pořádají středověké trhy, šermířská a taneční vystoupení, divadelní představení a muzikálová noc. V sobotu se konají noční prohlídky. Kaple slouží i pro svatební obřady. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na barokní zámek Lobeč. V okolí Mšena najdete pískovcový skalní útvar Faraon, malou umělou jeskyni Obraznice,  skalní bludiště nebo Švédský val. Ve Mšeně pak najdete městské muzeum. Nezapomeňte navštívit ani známý hrad Kokořín a Mšenské pokličky. U Dubé zase najdete skalní hrad Pustý zámek. Ubytovat se můžete ve Mšeně.

Kobylisy, které jsou dnes rušnou pražskou čtvrtí spojenou s centrem metrem a o nichž jsou dochované záznamy již z roku 1297, byly v minulosti jakýmsi předměstím Libně. To proto, že zde byli povětšinou ubytování dělníci, kteří pracovali v Libeňských továrnách. Do roku 1420 byly Kobylisy církevním majetkem. V tomto roce přešly do vlastnictví Pražanů, kteří je rozprodali soukromníkům. V povědomí českého národa jsou Kobylisy spojeny především s obdobím německé okupace. Na zdejší střelnici byly popraveny stovky českých vlastenců. Mezi nimi například i spisovatel a člen KSČ Vladislav Vančura. Autor Rozmarného léta, Konce starých časů a řady dalších děl patřících mezi klasiku české literatury. K Praze byly Kobylisy připojeny v roce v roce 1922. Původní název Kobylis zněl Kobolisy.

Skála z devonského kvarcitu vytvářející zdejší kamenné moře se nachází jen pár kilometrů od známého místa Jeseníků – Skřítek. Odtud sem také vede turisticky značená cesta. Podle legendy je toto místo dílem pekelníka, který zde trousil kameny při tvorbě okolních vrcholů v závodě se sedlákem.