Malebné zříceniny kdysi pevného hradu Kostelec se nacházejí přibližně 3 km severně od města Týnec nad Sázavou, na skále nad soutokem Kamenického potoka se Sázavou. Turisty k němu zavede modrá a posléze červená turistická značka vedoucí přímo od týneckého nádraží. Od Kostelce ke Zbořenému Kostelci Počátky hradu spadají do právě se rodícího 14. století. Založen byl patrně českým králem Václavem II. a královským hradem zůstal po téměř celou dobu své existence. V pramenech se poprvé objevuje roku 1342, kdy jej od krále do zástavy získal Oldřich Medek z Valdeka. V roce 1356 hrad z rukou zástavních držitelů vykoupil Karel IV., ovšem již po roce byl hrad opět zastaven a zástavní majitelé se často střídali. Od roku 1443 držel hrad loupeživý šlechtic Kuneš Rozkoš z Dubé. Kunešovy loupežné výpady do kraje nedaly spát jeho sousedu, Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka. Roku 1449 Kostelec oblehl a po roce i dobyl. Stal se novým majitelem hradu a jako takový jej nechal obnovit. V roce 1467 dostal Kostelec druhou, tentokrát smrtelnou ránu. Zdeněk ze Šternberka se spolu se zelenohorskou jednotou postavil proti králi. Královské vojsko Jiřího z Poděbrad proto hrad dobylo a pobořilo. Od té doby je nazýván Zbořeným Kostelcem. Vývoj hradu Zbořený Kostelec prošel několika vývojovými stupni. Původní královský hrad byl, soudě dle dochovaných a druhotně použitých architektonických článků, velmi výstavní. Další dvě stavební fáze reagovaly na vzrůstající potřeby obranyschopnosti hradu. Mj. byla nad řekou vystavěna okrouhlá vysunutá věž, jejíž pozůstatky jsou jednou z dominat hradu. Poslední fází byla přestavba hradu Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka na pevný vojenský opěrný bod, rezidenční funkce již byla zcela potlačena. I přes bouřlivý konec hradu se nám do dnešních dnů dochovaly výrazné části zdí – především zbytek okrouhlé předsunuté hlásky a plášťové zdi s opěrnými pilíři, která má již z dálky znatelný otvor. Trosky paláce dosahující výšky 1. patra a zbytky brány. Hrad je volně přístupný. M.K.   V nedalekém okolí můžete navštívit hrad Týnec nad Sázavou nebo třeba Muzeum vojenské techniky v Lešanech. Příjemné ubytování naleznete nedaleko Lešan.

Schwarzenberská hrobka v Třeboni, okres Jindřichův Hradec.

Zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou, který také vstoupil do historie pod názvem Vrškamýk, leží na návrší nad stejnojmennou obcí nad levým břehem Vltavy. Krátká historie Kamýka Dvorec Kamýk se poprvé připomíná v listině knížete Bedřicha z roku 1186, jako přechodné sídlo panovníka, který se svojí družinou lovil v okolních lesích. Vrcholně středověký královský hrad zde založil až Václav I. a dokončil Přemysl Otakar II. Václav I. zde v letech 1236, 1240 a 1247 datoval několik listin. Podhradí se záhy rozrostlo v městečko s farním kostelem a přístavištěm pro vory. Byl zde zbudován přechod přes řeku, takže se Kamýk stal významným střediskem vltavského kraje. Vznikem nových královských hradů, především Karlštejna, význam Kamýka upadal. Zdejší úřad lovčího byl přenesen na hrad Dobříš a z kdysi mohutného hradu se stala ve druhé polovině 14. století pustnoucí zřícenina. Dispozice hradu Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Poloha hradu nebyla nijak výhodná a proti okolním výšinám se nacházel v téže výši. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop. Dlouhé úzké nádvoří lemovala ze tří stran obytná, patrová křídla. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo. Snad mohlo jít o hradní kapli. Hrad Kamýk nad Vltavou náleží k významným stavbám posledních Přemyslovců. Je reprezentantem typu hradu s obvodovou zástavbou. Ubytování si můžete vybrat přímo v Kamýku nad Vltavou.

Cihelná nebo také Nová, či Chotkova brána, je součástí vyšehradského opevnění. Umožňoval přístup na Vyšehrad z Nového Města. Bránu v empírovém slohu nechal postavit K. Chotek podle projektu J. Weisse v letech 1841 – 1842. Brána umožňuje také vstup do kasemat vybudovaných v hradbách.Poslední stavbou kterou projdeme při prohlídce Vyšehradem je severní brána zvaná „Cihelná“ je nejmladší dochovanou z vyšehradských bran. Je z roku 1841 a vznikla podle návrhu Jiřího Weisse na popud pražského místodržitele Karla Chotka a náleží k nejpěknějším empírovým stavbám v Praze. Středověkou předchůdkyní Cihelné brány bývala ve středověku Jeruzalémská brána, stojící pravděpodobně vlevo ( při pohledu z pevnosti ) od brány stávající. Z Cihelné brány je také vchod a začátek prohlídky vyšehradských kasemat jejichž prohlídka se vřele doporučuje.