Na vrchu Modrý kámen (686 m.n.m.) se nachází vyhlídka. Poskytuje téměř půlkruhový výhled směrem na Broumov. Vede sem značená odbočka z hlavní značené cesty vedoucí z Hvězdy do Machova. Nejbližší obcí je Slavný (cca 4 km po značené cestě).

Kostel Navštívení Panny Marie byl vysvěcen 3.7.1989. Dal jej postavit kníže Jan II. z Lichtenštejna podle projektu architekta Karla Weinbrennera. Stavba je nápadná volbou použitého materiálu, režnými cihlami a zeleně glazovanými střešními taškami. Na 200 druhů cihel, dlaždic a glazovaných keramických krytin dodaly místní knížecí keramické závody.

Kousek od obce Kuželov stojí objekt bývalého mlýna holandského typu. Mlýn byl postaven roku 1842 a k mletí obilí sloužil až do konce první světové války. Pak se užíval až do roku 1946 pouze ke šrotování. Od již zmíněného roku pak jeho provoz ustal natrvalo. V roce 1973 se jeho majitelem stalo technické muzeum v Brně, které provedlo jeho opravu. Mlýn má kuželovitý tvar se šindelovou střechou osmibokého jehlanu. V interiéru se zachovalo mlýnské zařízení ve třech podlažích. Objekt bývalého mlýna slouží jako expozice mlynářství. Stálá expozice:Expozice větrného mlynářství a horňáckého bydlení. Místní způsob malovýrobního hospodaření z přelomu 19. a 20. století. Funkční větrný mlýn. V areálu mlýna se každoročně v červenci konají "Horňácké slavnosti".

Na okraji obce Liblice stojí barokní zámek postavený pro Arnošta Pachtu z Rájova. V těsné blízkosti zámeckého sídla se nachází špýchar a původně gotický kostel sv. Václava. Historie zámku Stavba zámku byla zahájena roku 1699 a dokončena v roce 1706. Zámek má velice zajímavé řešení s velkým čestným francouzským dvorem uzavřeným hospodářskými budovami a mřížovou zdí. Projekt stavby vypracoval G. B. Alliprandi, stavební práce řídil G. A. Pessina, štuky Domenico Spezza a kamenické práce vyhotovil G. P. Toscana. Ve 2. polovině 18. století byla zahájena menší přestavba zámku, která pozměnila především interiéry. Podoba zámku Zámecká budova je třípatrová s elipsovitým středem, v němž jsou hlavní společenské místnosti. Sál, probíhající dvěma patry, byl neorenesančně upraven a vyzdoben nástropní malbou Emila Lauffera. V přízemí střední části je sala terrena s původní štukovou a freskovou výzdobou. Zámek obklopuje rozlehlý francouzský park, kde stojí přízemní zahradní domek a osmiboká pseudorománská pohřební kaple Thun-Hohensteinů. Od konce 19. století do roku 1945 byl zámek majetkem Thun-Hohensteinů. Od roku 1952 jej využívá Akademie věd ČR ke konání vědeckých konferencí, kongresů a symposií. Na zámku se konaly také dvě kafkovské konference. První v roce 1963, která změnila nazírání na kafkovský fenomén nejen v tehdejším Československu, a druhá v říjnu 2008. V současné době patří zámek nadále Akademii věd ČR. Zámek ani park nejsou veřejnosti běžně přístupné, v přízemí objektu je zřízena restaurace i pro veřejnost. Výběr z ubytování naleznete v blízkém Mělníce, jehož památky stojí také za návštěvu.