Jediná dochovaná bašta ve Střbře zvaná „husitská“ stojí při Plzeňské ulici. V roce 1705 byla upravena na obytnou funkci a doplněna barokním štítem.

Kostel sv. Stanislava - Mořina

Rozhledna Na vrchu Čartak (953 m) je nemladší rozhlednou Beskyd. Rozhledna patří do skupiny těch, které vděčí za svůj vznik rozmachu mobilní telefonie a potřebě pokrýt tuto oblast signálem. Vrch Čartak nalezneme kousek od hraničního přechodu Bumbálka. Původní záměr byl vybudovat zde pro firmu Eurotel základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Beskyd souhlasila, ale musely být splněny dvě důležité podmínky. Jednak stavba nesměla narušit ráz krajiny a také musela být zpřístupněna pro návštěvníky k rozhlížení se po kraji. Vznikla tak osmiboká konstrukce tvořená betonovým jádrem, jež byla z vnějších stran opláštěná smrkovým dřevem. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 28. 6. 1998 a její výška činní 40 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 metrů. Pro výhled na Lysou Horu a Radhošť musí její návštěvníci zdolat 137 schodů. Při pěkném počasí lze dohlédnout až k Tatrám.

Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2,5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části. Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu,  turistickou atrakcí.Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. „Čertovy sloupy“ a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví. Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2,5 tuny.