Zámek Rožďalovice stojí na severní straně města, kde tvoří jeho dominantu. Památka v současnosti není volně přístupná, sídlí zde domov pro seniory. Je však možné si po domluvě prohlédnout budovu zámku alespoň z nádvoří a parku. Ves Rožďalovice vznikla již ve 12. století a v roce 1340 byla obec povýšena na město. V roce 1622 byl zde postaven zámek v renesančním slohu, roku 1760 byl celkovou přestavbou barokně upraven, a byla také přistavěna hodinová věžička. V letech 1935 – 1938 byl zámek přestavěn na trojkřídlý, dvoupatrový, na portále byly umístněny alegorické plastiky od M. J. Brokofa. Fasády zámku jsou upraveny v novodobém stylu. V severním křídle budovy je zachována původní kaple s dobovým interiérem. Okolo zámku stojí hospodářské budovy, a celý areál obklopuje zámecký park a zahrady. Naproti zámku za silnicí stojí dvě vzácné a významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého z roku 1717. Ve městě můžete také navštívit Muzeum Rožďalovice nebo Galerii Melantrich, kde se v průběhu roku pořádají různé umělecké výstavy. Pokud se vydáte do vzdálenějšího okolí, můžete zavítat na lovecký zámeček Mcely, barokní zámek Křinec nebo zříceninu hradu Kuncberk či židovský hřbitov nedaleko Křince. Severně od Rožďalovic se nachází barokní zámek Dětenice.

Kostel byl postaven pravděpodobně již před vznikem města ve 13 století. První písemná zmínka pochází z roku 1350. Svůj gotický ráz si uchoval až do barokizace v 17. století. Poslední velká úprava kostela – regotizace proběhla v letech 1857-1880 pod vedením Františka Schmoranze st. Novou podobu dostala zejména dvojice věží a průčelí stavby. Kostel je trojlodní s dlouhým presbytářem a přístavky. Presbytář byl vložen do hradištního valu pozdější městské hradby. Vnitřní vybavení pochází z 15. – 20. století. Nad hlavním oltářem visí obraz sv. Salvátora z druhé poloviny 16. století, pozdně gotická archa v jižní lodi, křídlový oltář Panny Marie v severní lodi a malované oltářní křídlo se sv. Jáchymem a Madonou s dítětem z roku 1527. Krov nad částí kostela kde se nachází presbytář je středoevropským unikátem, pochází z doby okolo roku 1338.

Na místě dnešního kláštera stávala kaple, poprvé zmiňovaná v roce 1470. Její vznik provází legenda o šlechtici, který byl osdouzen na smrt za spiknutí proti panovníkovi. Jeho  život měl být ukončen na popravišti, která stávalo právě zde. Cestou na šibenici svého činu hodně litoval, vroucně se modlil ke svým patronům a nakonec dosáhl svých proseb. Prý na šibenici visel tři dny a tři noci, ale zůstal na živu. Občané žasli nad tímto zázrakem natolik, že zde nechali vystavět kapli Čtrnáci sv. pomocníků. Kolem roku 1474 začal kapli spravovat františkánský řád a v blízkosti kaple postavili provizorní konventní budovu. Započata byla i výstavba trojlodního kostela, dokončeného v roce 1480. Během 80. let 15. století vyrostl kamenný čtyřkřídlý konvent s nevelikým dvorem. Ten byl později v 16. století výrazně rozšířen. Stavba byla poškozena a velmi znesvěcena za války Rakouska s protihabsburskou koalicí, v říjnu 1742 se tu zabarikádovali francoužští vojáci. Útok císařských jej proměnil v tratoliště krve. Rušení církevní staveb za císaře Josefa II. se tomuto klášteru vyhnulo, ale počet mnichů přesto klesl. Definitivně museli mniši klášter opustit až za druhé světové války, nacisté klášter využili pro potřeby Hitlerjugend. Po válce se sem řeholníci vrátili, ale jen na krátko, v roce 1950 uzavřel komunistický režim všechny mužské kláštery v Československu. Za doby režimu sloužily budovy jako archiv a depozitář. V roce 1991 se do kláštera, který byl ve velmi špatném stavu řeholníci vrátili. Pro nedostatek financí na opravu uzavřeli církevní představitelé nájemní smlouvu s městěm Kadaň. Posléze proběhly velmi žádané rekonstrukční práce. V současné době část objektu (zejména podzemní prostory kláštera) slouží jako městské muzeum, část církevním účelům a také Základní umělecké škole. Kostel Zvěstování Panny Marie tvoří pseudobazilikální trojlodí, polygonálně uzavřené kněžiště, mnišský chór s kruchtou, kaple sv. Antonína Paduánského a kaple sv. Anny. Trojlodí kryje síťová klenba a presbytář tři pole křížové žebrové klenby. Umístěna je zde i tumba zakladatele kláštera Jana Hasištejnského z Lobkovic. Je z roku 1517 a její víko zdobí kostlivec. Klášterní chodby a další prostory kdysi zdobily gotické a renesanční fresky. Velká část místností je doposud sklenuta původní sklípkovou klenbou z konce 15. století.

Jindřichohradecká úzkokolejka.