Další z krušnohorských rozhleden stojí na Tisovském vrchu (977 m) u Nejdku. Místní lidé vrch nazývají také Pajndl, podle někdejšího německého názvu Peindlberg. Jedna z našich nejkrásnějšch Podle mnohých je zdejší rozhledna, vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbou na našem území. O její výstavbu se zasloužil v letech 1895 – 1897 Krušnohorský spolek z Nejdeku. Spolek byl inspirován úspěchy vyhlídkových staveb na Klínovci a Plešivci. Její stavba byla svěřena staviteli Schöberlemu. Ten pro její stavbu využil desetimetrového žulového skaliska na vrcholu Tisovské hory. Stejného materiálu, tedy žuly, využil i při samotné stavbě. Nutno podotknout, že na materiálu nešetřil a od začátku bylo jeho snahou postavit věž, která by každého oslnila svou mohutností, byla by pevná a odolná. Zdi proto měly tloušťku 130 cm. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkový ochoz obehnaný litinovým zábradlím činí 18 metrů. Na nekrytý ochoz vede 114 schodů, v jeho středu je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Věž, jejíž stavba stála 4000 zlatých, byla slavnostně otevřena 1. Září 1897. Velký zájem turistů vyústil do realizace projektu chaty v roce 1908. Během druhé světové války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. Na začátku 80.let byla rozhledna v havarijním stavu. Po dlouholetém úsilí několika nadšenců se podařilo přesvědčit městský národní výbor v Nejdeku, aby v letech 1986-87 provedl rekonstrukci objektu. Rozhledna na Tisovském vrchu byla v roce 1995 prohlášena za Národní Kulturní Památku. V roce 1997 byla věž opět opravena a oslavila 100. narozeniny. O rok později došlo k obnově malé turistické chaty u věže. Rozhledna je volně přístupná a nabízí rozsáhlý kruhový výhled.   Výhled sever: Zaječí hora, Blatenský vrch, Fichtelberg východ: Klínovec, Plešivec, Doupovské hory jih: Nejdek, Karlovarské rozhledny, Slavkovský les s Krásenským vrchem západ: Zelená hora Popis cesty   Autem - K rozhledně se nejlépe přiblížíte, když se vydáte z Nových Hamrů, vesnice mezi nejdkem a Horní Blatnouo úzké asfaltce směrem k vlakové zastávce Nejdek-Tisová. U přejezdu, 200 metrů před zastávkou necháte auto a nejprve po modré a následně po zelené značce se vydáte na 1,5 kilometru dlouhý výlet k rozhledně.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Nejdek-Tisová. Vydáte se po kolejích ke zmiňovanému přejezdu směrem na Nové Hamry a odtud je popis stejný jako v případě auta. Délka trasy je necelé 2 kilometry.

Hlavní náplní našeho informačního centra je bezplatné poskytování nejen informací o ČR, regionu, Liberci informace o Centru Babylon + prodej služeb, prodej suvenýrů, prohlídky CB, prodej vstupenek na kulturní akce, zprostředkování ubytování v Liberci a okolí, pomoc klientům při zajišťování programu během návštěvy Liberce. Otevírací doba každý den od pondělí do neděle,  10:00 - 20:00 hod.

Autorem sousoší je Jan Oldřich Mayer, který jej vytvořil roku 1709. Na trojdílném podstavci s nápisovými kartušemi stojí tři postavy světců. Uprostřed je postava svatého Salvátora neboli spasitele, po pravé ruce mu stojí svatý Kosma a po levé svatý Damián. Sv. Kosma i sv. Damián jsou oblečeni v dobových úborech profesorů pražské univerzity a v rukou drží nádoby s léky a mučednické palmy. O obou světcích se tradovalo, že byli dvojčata a zemřeli jako mučedníci pro víru v Sýrii. Jejich ostatky byly přeneseny do Říma. Jsou patrony lékařů, proto sousoší vzniklo z prostředků pražské lékařské fakulty.

Votický židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce při ulici Vápená u fotbalového hřiště. Hřbitov byl údajně založen roku 1538, doložen je od první poloviny 17. století. V roce 1885 byla postavena obřadní síň s márnicí. Na dnešní ploše přibližně 2.340 m2 se dochovalo na 360 náhrobků od roku 1705 do konce 60. let 20. století. Hřbitov i obřadní síň s márnicí je opravený a uzamčen. V budově obřadní síně se nachází malá expozice věnovaná historii Židů ve Voticích a okolí. Klíče od hřbitova lze zapůjčit v Informačním centru v budově staré radnice na Komenského náměstí.