Zámek Březina, okres Pelhřimov.

Zachovalé budovy dominikánského kláštera, později piaristické školy v Českých Budějovicích, je možno nalézt na Piaristickém náměstí. V současnosti jsou prostory využívány Základní uměleckou školou a tudíž jsou přístupné pouze příležitostně. Dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie byl Přemyslem Otakarem II. založen roku 1265 současně s městem a jak bylo zvykem, stal se součástí městských hradeb. Klášterní kostel byl dokončen na počátku 14. století, konventní budovy až v jeho průběhu. V roce 1381 postihl klášter požár a i v průběhu 15. a 16. století se mu požáry nevyhnuly (1463, 1521, 1560). Počet řeholníků pak ovlivňovaly morové rány, např. v letech 1525-1548 tu žil převor sám a po jeho smrti konvent na čas zanikl. Klášterní budovy poté využívalo město. V roce 1560 byla započata oprava klášterního kostela, která byla roku 1574 zakončena jeho vysvěcením. Dominikáni se do konventu vrátili až roku 1587. V polovině 17. století přišla další přestavba kostela, tentokrát byl upraven barokně. V roce 1723 vyhořely konventní budovy a byly poté radikálně přestavěny. V roce 1785 byl klášter zrušen a budovy získali piaristé, kteří zde zřídili kolej. V roce 1885 piaristy nahradili redemptoristé, kteří zde s malou přestávkou zůstali až do roku 1950. Redemptoristé se také zasloužili o novogotickou úpravu kláštera. Posléze zde sídlila Lidová škola umění, Finanční úřad a Akademie Komenského. Kostel je bazilikálním trojlodím s nevystupující příčnou lodí, táhlým pětibokým presbytářem se sakristií na jihu. Po severní straně příčné lodi je barokní předsíň, po severní straně pak barokní kaple. Západní průčelí kostela bylo součástí městských hradeb. K jižní straně kostela přiléhá klášter s ambitem. Z druhé strany kostela přiléhá takzvaná Bílá věž a architektonicky pozoruhodná bývalá zbrojnice a solnice. M.K.

Historie hradu Na místě dnešního zámku stával dříve hrad o němž je první zmínka z roku 1264. V roce 1298 prodal Dětřich hrad valdsaskému klášteru. Opat Giebl nechal postavit kolem hradu mohutné hradby, ale později hrad prodal neznámému kupci. Ten byl kvůli rušení zemského míru dán do klatby a hrad na příkaz bavorského vévody Rudolfa zbořen. Zůstala z něj pouze okrouhlá románská věž. V polovině 14. století byl hrad obnoven. V roce 1426 koupili hrad Cedvicové z Najperku. Ti se brzo oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských, kteří hrad a později zámek vlastnili až do roku 1945. V roce 1509 byl hrad dobyt chebskými, protože Jiří Cedvic z Libštejna se dopouštěl ve zdejším kraji loupeží a poškozoval chebský obchod. Někdy v pozdní gotice byl hrad opraven. Za třicetileté války byl opět zpustošen. V roce 1719 opraven a kolem roku 1770 došlo k přestavbě na barokní zámek. Později, ještě kolem roku 1800, byl upravován a v 19. století byly obnovovány interiéry. Za doby komunistického režimu zde hospodařil Státní statek a tak to dopadlo jako na jiných objektech, kde hospodařila tato organizace. O objekt nebylo příliš pečováno a tak postupně chátral. Na konci 80. let 20. století byl navíc poškozen požárem. V současné době je v soukromých rukou a prochází postupnou rekonstrukcí. Dispozice zámku Hlavní zámecká budova na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku byla postavena kolem okrouhlé románské věže (jediný větší pozůstatek hradu) zakončené nahoře bání. Některé prvky původního hradu se pak nacházejí ve sklepení, například gotický portál ve sklepě jižního křídla a další. Uvnitř zámku je mnoho komnat se starými kachlovými kamny a zbytky rokokové i novější štukatury. Při barokní přestavbě zanikly valy a příkopy a vznikla velká terasa. Při západním okraji zámku je menší nádvoří s konírnou a kaplí. Tipy na výlet U nedalekého Hazlova najdete hrad Hazlov, přírodní památky Goethův kámen nebo Goethovu skalku. Navštívit můžete také blízký hrad Ostroh. U nedaleké obce Skalná se nachází zříceninu hradu Starý Rybník a hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní je k vidění sopku Komorní hůrka. V témže městě stojí také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.

Je to jedna z nejunikátnější rozhleden u nás. Jde o památník na válečnou událost v roce 1866. Postavil jej v roce 1868 Trutnovský veteránský spolek jako Gablenzův památník. Jde o 20 metrů vysoký litinový obelisk. Později se stal i rozhlednou, uvnitř je totiž dutý a na jeho vrchol vede vnitřkem památníku 62 schodů. V roce 2000 byla v blízkosti památníku zřízena naučná stezka. V roce 2003 prošel památník rekonstrukcí a je otevřen od května do září o víkendech odpoledne, v době prázdnin pak každý den.