Kočárovna, expozice kočárů, je umístěna v areálu Ctěnického zámku. Je přístupná veřejnosti a návštěvníci zde mohou zhlédnout řadu unikátních koňských povozů. K vidění je samozřejmě zámek i přilehlá zámecká zahrada.

Židovský hřbitov Myslkovice se nachází asi 600 m severně od centra obce. Odtud k němu vede modrá turistická značka. Založen byl údajně před rokem 1750. Na jeho ploše cca 1.024 m2 se dochovalo zhruba 180 náhrobků barokního, klasicistního typu, některé i s polychromií. Hřbitov má celkem dobře dochovanou kamennou ohradní zeď, z márnice zůstalo dochováno jen obvodové zdivo. O hřbitov který je volně přístupný se stará rodina Novotných z Myslkovic. V obci stávala také od roku 1770 synagoga, která však již jako zpustlá byla v roce 1963 zbořena.

Historie hradu Hrad Ronov byl založen počátkem 14. století pány z Lichtemburka. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1329 jako majetek Smila z Ronova. V roce 1424 byl hrad dobyt a těžce poškozen husity. V roce 1444 ho koupil Hynek Ptáček z Pirkenštejna. Roku 1538 se hrad připomíná již jako pustý. Dnešní podoba hradu Arál hradní zříceniny se nachází v oboře, která je však přístupná. Do dnešní doby se z hradu zachovalo jen torzo paláce a zbytky obvodových hradeb. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Rosička u Sázavy. Prohlédnout si můžete také skalní útvar Rozštípená skála, vodní nádrž Pilská nebo vodní nádrž Strž. Ve Žďáru nad Sázavou najdete komplex zámku a kláštera. Ubytovat se můžete v Žďáru nad Sázavou.

Vinohradský hřbitov byl založen roku 1885 a měl tehdy jen 12 oddělení, poprvé se zde pohřbívalo 30.3.1885. Hřbitov byl za svoji existenci třikrát rozšířen. Uprostřed stojí novogotický kostel sv. Václava s arkádami z roku 1897 od arch. Antonína Turka se 14 arkádovými hrobkami po obou stranách (mj. je zde hrobka rodiny prezidenta Václava Havla). Hřbitov má dneska rozlohu 9,63 ha a podle údajů z roku 1999 je zde 930 hrobek, 16500 hrobů, 4500 urnových hrobů, 1850 kolumbárních schránek. Mají zde hroby mj. tito význační umělci a osobnosti: Jaroslav Foglar, Julius Fučík, Jiří Grossmann, Emil Hácha, Karel Hugo Hilar ( režisér, dramatik, básník ), Jan Kotěra, Stanislav Neumann, Jan a Theodor Pištěkovi, Jan Pivec, Karel Václav Rais, Jiří Šlitr, Jaroslav Štercl, Karel Štorch, Václav Trégl, Zikmund Winter, Josef Ženíšek a další.