Západně od obce Chotěbudice nalezneme zříceninu kostela sv. Štěpána ze 70. let 13. století. Zřícenina kdysi farního kostela je jediným pozůstatkem obce Mladějov, která se zde v minulosti rozkládala. Její zánik přišel s husitskými válkami, tehdy obec zničila křižácká vojska. Jediné co zůstalo ušetřeno byl kostel sv. Štěpána. V době baroka byl již farní kostel přestavěn, přesto si ponechal svůj gotický vzhled i dispozici. V současné době kostel nemá střechu, přesto jeho obvodové zdi dosahují své původní výše. Stavba má zajímavý půdorys, obvodové zdi tvoří elipsu, závěr presbytáře je polygonální. V lodi i kněžišti se v obvodovém zdivu zachovala úzká gotická okénka s ostěním, tvořeného červeným pískovcem. Areál kostela je volně přístupný, kolem něj se rozkládá malinkatý hřbitov (snad ještě funkční). Vede sem trochu zarostlá cesta mezi poli lemovaná stromy, vybíhající ze západního okraje Chotěbudic. Z obce je to sem ke kostelu zhruba kilometr.

Zbytky městského opevnění - Horšovský Týn.

Vyšehradský kodex je evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů. Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě.O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta, poté přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.

Židovský hřbitov se nachází jen kousek severozápadním směrem od obce na jihovýchodním svahu vrch Na Vinici. Byl založen roku 1789, v první polovině 19. století a na počátku 20. století rozšířen. Po roce 1910 byla postavena také osmiboká novorománská obřadní síň. Na ploše 2.505 m2 se dochovalo přibližně 200 náhrobků nebo jejich torz. Obřadní síň byla nedávno rekonstruována. Hřbitov je přístupný bez obtíží.