Ve městě Bečov nad Teplou, které leží blízko Karlových Varů, stojí nezvykle vedle sebe zámek i hrad. Gotický hrad a barokní zámek Gotický hrad na skále nad údolím řeky Teplé byl postaven na počátku 14. století pány z Rýzmburka. Hrad měl strážit důležitou křižovatku zemských cest a sloužil také jako celní místo. Po 14. a 15. století, kdy se jeho majitelé rychle střídali, přišla jeho největší sláva. Roku 1495 ho totiž na 150 let získali Pluhové z Rabštejna. Ti sice sídlili ve Slavkově, ale hrad Bečov pro ně byl důležitou pevností, ze které mohli chránit své panství. Tento šlechtický rod zbohatl na těžbě stříbra a cínu. Bečov, hrad i město, prošly rozsáhlou dostavbou a přestavbou. Roku 1547 byl majitelem Bečova Kašpar Pluh z Rabštejna, který se postavil do čela odbojných stavů proti králi Ferdinandovi I. Po potlačení vzpoury byl zbaven všech hodností a majetku, odsouzen k smrti a konfiskaci majetku. Zachránil se sice útěkem do Míšně, ale o bečevské panství přišel. Do třicetileté války sloužilo panství většinou jako zástava za poskytnuté finanční půjčky císaři. Konec rozkvětu a těžby cínu přišel se třicetiletou válkou. Panství bylo roku 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardu Questenberkovi. Po válce byl hrad velmi poškozen a dále sloužil jako hospodářské skladiště. Questenberkové vymřeli roku 1752 a bečovské panství získali Kounicové. Ten rok se Marie Terezie vzdala všech korunních práv na Bečov, který se tím stal dědičným panstvím. Posledními šlechtickými majiteli se stal rod Beafort–Spontonu, kterému patřil hrad v letech 1813–1945. Relikviář sv. Maura V osmdesátých letech byl v podlaze hradní kaple za dramatických okolností nalezen relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt za 2. světové války. Byl vyroben v 1. čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes. Relikviář je nejvýznamnější románskou klenotnickou památku ČR. Dnes je součástí expozice vedlejšího zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu je celkem jednoduchá, tvoří ji dvě hranolovité, k sobě spojené věžové budovy a novější renesanční palác, vystavěný za vlády Pluhů z Rabštejna. Ve východní věži byla později zřízena kaple Navštívení Panny Marie s unikátními gotickými nástěnnými malbami. Hrad byl sice zčásti v 19. století přestavěn v romantickém duchu, ale středověký ráz zůstal zachován. Je zde dochována řada pozdněgotických kamenických článků, například portálů. Na jihozápadě pak hradní jádro doplňuje budova klasicistních stájí. Na konci 90. let 20. století prošel bečovský hrad důkladnou rekonstrukcí. Tipy na výlet Nedaleko obce Prameny najdeme úpolínovou louku. V renesančním měšťanském domě najdeme Muzeum Horní Slavkov. Nedaleko Karlových Varů můžete vystoupit na Goethovu vyhlídku nebo na Šemnickou skálu. Ubytovat se můžete v Karlových Varech.

Zámek Rožďalovice stojí na severní straně města, kde tvoří jeho dominantu. Památka v současnosti není volně přístupná, sídlí zde domov pro seniory. Je však možné si po domluvě prohlédnout budovu zámku alespoň z nádvoří a parku. Ves Rožďalovice vznikla již ve 12. století a v roce 1340 byla obec povýšena na město. V roce 1622 byl zde postaven zámek v renesančním slohu, roku 1760 byl celkovou přestavbou barokně upraven, a byla také přistavěna hodinová věžička. V letech 1935 – 1938 byl zámek přestavěn na trojkřídlý, dvoupatrový, na portále byly umístněny alegorické plastiky od M. J. Brokofa. Fasády zámku jsou upraveny v novodobém stylu. V severním křídle budovy je zachována původní kaple s dobovým interiérem. Okolo zámku stojí hospodářské budovy, a celý areál obklopuje zámecký park a zahrady. Naproti zámku za silnicí stojí dvě vzácné a významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého z roku 1717. Ve městě můžete také navštívit Muzeum Rožďalovice nebo Galerii Melantrich, kde se v průběhu roku pořádají různé umělecké výstavy. Pokud se vydáte do vzdálenějšího okolí, můžete zavítat na lovecký zámeček Mcely, barokní zámek Křinec nebo zříceninu hradu Kuncberk či židovský hřbitov nedaleko Křince. Severně od Rožďalovic se nachází barokní zámek Dětenice.

Židovský hřbitov se nachází v ulici Československé armády v blízkosti městského muzea, východně od centrálního náměstí. Založen byl asi v polovině 17. století, ale doložen je až v první polovině 18. století. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1941. Za celou svou dobu byl několikrát rozšiřován, až do dnešní velikosti 2.176 m2. Dnes se zde nalézá přibližně 230 náhrobků z nichž nejstarší čitelný pochází z roku 1731. Hřibtov je volně přístupný.

Nádraží Bubeneč bylo uvedeno do provozu v roce 1850. Původní nádražní budova byla přestavěna v roce 1878. Díky své poloze, leží na západní hranici Královské obory, bylo hojně využíváno výletníky, kteří tudy mohli projít přes Královskou oboru a Stromovku na Výstaviště, čí na Císařský ostrov a Troju.