Kunětická hora tyčící se 308 m.n.m. je osamocený vrch 5 km severovýchodně od Pardubic. Je charakteristickou dominantu východočeského Polabí a Pardubicka. Ve středověku byl na vrcholu vystavěn stejnojmenný kamenný hrad. Gotická pevnost Husitů I přes svou strategickou polohu v blízkosti obchodních cest nebyl vrchol dlouho osazen. Písemné záznamy sice chybějí, ale podle archeologů byl první hrad založen na přelomu 13. a 14. století jako královský hrad a ve zmatcích na počátku 14. století asi zanikl. Do další historie Kunětické hory promluvila husitská revoluce. V roce 1421 se majetku opatovického kláštera, do kterého v té době Kunětická hora spadala, zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo. Typický husitský hrad, který se stal strategickým opěrným bodem Husitů. Vyznačoval se rozsáhlým a dobře opevněným předhradím, které zahrnovalo nádvoří za dnešní šestou branou. Sloužilo k ubytování a zimování polních vojsk. Hluboký příkop odděloval palác na severní straně s vysokou válcovou věží. Bylo to jednoduché a prosté obydlí. Úpadek hradu po třicetileté válce V roce 1464 se Kunětická hora dostala do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho dědiců, kteří ji v roce 1491 prodali Vilémovi z Pernštejna. Za Viléma z Pernštejna dochází v letech 1491–1548 k největším přestavbám hradu, který se přeměnil ve výstavné pozdněgotické sídlo. Ve čtyřkřídlém hradním paláci vznikly v té době hlavní společenské sály v prvním a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti v severním křídle. Kunětická hora zaujímá v té době významné místo v dějinách hradních opevnění výstavbou mohutných zemních valů a kruhových rondelů sloužících k nasazení dělostřelectva. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené pardubické panství včetně Kunětické hory královské komoře. Hrad Kunětická hora měl strategický význam ještě za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 dobyt Švédy a vypálen. Tím dějinná úloha Kunětické hory skončila. Hrad chátral a jeho kámen byl postupně rozebírán jako stavební materiál. Snaha o záchranu hradu proběhla na počátku 20. století, kdy byl částečně rekonstruován. Při prohlídce hradu lze navštívit rytířský sál, hradní kapli sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, archeologickou expozici nebo vystoupit na věž. Legenda o Kunětické hoře Povídá se, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou. Dnes se hrad stává místem s velmi pestrým kulturním životem. Řada pořádaných akcí jej po právu řadí mezi kulturní centra celého Pardubicka. V blízkosti hradu je také pěkné golfové hřiště - Golf resort Kunětická hora. Kudy na Kunětickou horu Autem Od Prahy: Cesta autem od Prahy je nejsnazší po dálnici D11 k prozatímnímu konci v Libišanech. Projedeme touto obcí po silnici 333 a odbočíme doprava na Opatovice nad Labem. Zde se stočíme směrem na Pardubice, ale u sjezdu Hrobice pokračujeme po silnici č. 324 směrem na Staré Hradiště. Na první křižovatce za Hrobicemi odbočíme doleva, kde už nás návěsti dovedou k parkovišti pod Kunětickou horou. Z Moravy: Po silnici č. 35 dojedeme do Holic, kde odbočíme na silnici 36 do Pardubic. V Sezemicích se odkloníme od hlavní silnice doprava a pokračujeme přes Počáply a Kunětice do Rábů, kde po odbočení vpravo brzy dojedeme na parkoviště pod Kunětickou horou. MHD Na Kunětickou horu se nejsnáze dostaneme autobusem, který odjíždí od budovy hlavního vlakového nádraží v Pardubicích, které leží na hlavních tratích Praha-Brno a Praha-Přerov. Jezdí sem také přímé vlaky z Jihlavy či z Liberce. Před nádražní budovou je zastávka autobusu č. 16 pardubické MHD, který vás několikrát denně zaveze přímo pod Kunětickou horu. Kolem Kunětické hory také jezdí některé autobusy z Pardubic do Hradce Králové, které v Pardubicích odjíždějí z autobusového nádraží. To se nachází kousek od nádraží vlakového, za benzínovou pumpou. Tipy na výlet V Pardubicích můžete navštívit zámek, v obci Ráby najdete Muzeum perníku a pohádek. V Jezbořicích najdete kostel sv. Václava. Za návštěvu stojí i zámek Choltice. Ubytovat se můžete v Pardubicích.

Městys Brozany nad Ohří, v jehož jihozápadní části stojí nedávno renovovaná tvrz, se nachází přibližně 9 km jižně od města Litoměřice. Historie tvrzi Dřevěnou tvrz zde vystavěli mělničtí proboštové ve 14. století. Počátkem století následujícího byla přestavěna na zděnou. Sídlili zde mělničtí proboštové i další majitelé zdejšího panství. V roce 1502 získal zboží Jindřich z Vřesovic. Jeho vnuk Zikmund Brozanský z Vřesovic, který držel díl městečka s tvrzí v letech 1544-1598, ji nechal v roce 1559 přestavět na renesanční dvouposchoďový zámek a interiéry nechal vyzdobit biblickými výjevy a nápisy. Zbylé dva díly městečka vlastnili od roku 1558 Zajícové z Házmburka. Znovuspojení městečka V roce 1601 se všechny tři díly spojily v rukou jediného majitele – Jana Zbyňka Zajíce z Házmburka. I tento majitel se podílel na stavebních úpravách zámku, nechal přistavět třetí patro a další dva arkýře. Fasádu nechal ozdobit sgrafitovými psaníčky. Jan Zbyněk pak roku 1604 zámek postoupil jako věno své manželce Polyxeně, rozené z Minkovic. V roce 1617 byly Brozany připojeny k roudnickému panství, patřící Lobkovicům. V roce 1631 zámek zpustošilo a vypálilo saské vojsko a tím ztratil svůj dosavadní lesk a význam. Další rána jej zastihla roku 1880, kdy vyhořel a následně byl zbaven vrchního patra a zbytků renesančních sgrafit. V 50. letech 20. století zde proběhly adaptace pro využívání zámku Jednotným zemědělským družstvem, později sloužil potřebám civilní obrany okresního národního výboru. V letech 2002–2005 probíhala rekonstrukce budovy, nyní slouží k pořádání různých kulturních akcí městyse. Objekt je přístupný v návštěvních hodinách. Podoba tvrzi Jednopatrová budova bývalé tvrze je obdélného tvaru s členěním neobvyklými polygonálními rizality po obou delších stranách. Při severní straně býval patrně hrazený dvorek, prostor příkopu je dnes zastavěn novostavbami. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Hazmburk. V kraji najdete i Lázně Mšené, zámek Doksany nebo chrám Narození Panny Marie a augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích nebo v Roudnici nad Labem.   M.K.

Poutní chrám Narození Panny Marie a přilehlý klášter se nachází na Mariánském náměstí ve Štípě, která je městskou částí Zlína. Vznik poutního kostela je spojen s objevem sošky Panny Marie s Ježíškem ve středověku, údajně již na počátku 11. století. Podle legendy zde měl při orbě jakýsi muž z nedalekého Kostelce zjevení Panny Marie, která mu darovala zázračnou sošku. Pole se nazývalo Štíp, či štípské. Tato socha byla poté uchovávána v kosteleckém kostelíku.  Od 14. století se k zázračné soše konaly poutě, načež byla pro její ochranu vystavěna kaplička. Ve druhé polovině 14. století byla kaplička pod patronací rodu Šternberků přestavěna v kostelík. Tento kostel dnes stojí nedaleko chrámu uprostřed zrušeného hřbitova a o jeho středověkém původu vypovídá pouze kamenný portál s lomeným obloukem. Výstavba nového štípského chrámu na místě údajného nálezu sošky byla umožněna díky posmrtnému odkazu paní Lukrecie Nekšové, majitelky lukovského panství, manželky Albrecha z Valdštejna. Ten hned po její smrti roku 1615 nechal zahájit stavbu kostela s klášterem, na níž se účastnili italští řemeslníci a umělci. Již roku 1616 byl položen základní kámen. Na stavbě se usilovně pracovalo až do roku 1620. V tu dobu byl kostel dostavěn po klenby a klášter měl položeny trámové stropy. Stavba se poté protahovala až do 18. století bez konkrétního výsledku. Již postavené části dokonce začaly v průběhu doby chátrat. Nová výstavba začala opět díky posmrtné donaci, tentokrát paní Antonie, hraběnky z Rottalů, a díky sbírkám věřících. Chrám byl poté slavnostně vysvěcen 7. července 1765 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Scherffenbergem. Chrám je jednolodní stavba s půlkruhovým presbytářem. Vnitřnímu prostoru dominuje impozantní bohatá výzdoba a výmalba. V interiéru zaujme kromě oltáře se středověkou Madonou také oltářní náhrobek hraběte Seilerna v klasicistním stylu. Ve zdejším klášteře dnes sídlí kongregace sester karmelitek.

Broumarská