Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Certifikované turistické informační centrum pro mikroregion Třemšín.Otevírací doba po-pá 9-12, 13-17duben-říjen so,ne 9-12, 13-16 listopad-březen so 9-12
Doporučujeme
Odborné učiliště
Střední odborné učiliště na Trhanovském náměstí.
Starý židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi J.V.Sládka a Zahradní. Původně se pohřbívalo u synagogy, ale tento hřbitov brzo nestačil. Proto byla zakoupena zdejší plocha jižně od centra obce. Pochováno zde bylo také sedm rabínů, z nichž tumba jednoho z nich rabína B.T.Fränkela se tu v kopii nachází i dnes. Hřbitov sloužil k pohřbívání až do roku 1883. Nacházelo se tu odhadem 1500-1800 náhrobků. Pohroma přišla za druhé světové války, kdy byl hřbitov velmi citelně poškozen nacisty. Po válce bylo zhruba 160 dochovaných a 20 poškozených náhrobků složeno na novém židovském hřbitově. Byla zbourána zeď z lomového kamene a celý prostor přeměněn na park s dětským hřištěm. Obrat nastal po roce 1989, na počátku 90. let byl za podpory asociace Agudath Israel of America a potomků rabína Fränkela hřbitov podle dochované dokumentace obnoven. Byla znovu vystavěna ohradní zeď z lomového kamene, náhrobky složené na novém židovském hřbitově převezeny zpět a osazeny v původním smyslu. Podle dokumentace byla zhotovena i pískovcová replika tumby rabína B.T.Fränkela. Hřbitov je přístupný mimo židovské svátky.   Jen přes ulici Zahradní se nachází nový židovský hřbitov. Pozemek pro něj byl zakoupen v roce 1883. Hroby byly zakládány v řadě postupně od východní zdi směrem ke vstupu. Od brány vedla alej stromů k obřadní síni a od ní dále pak na východ stromořadí. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1942. Stejně jako starý hřbitov i tento byl zdevastován nacisty, kteří dokonce strhli obřadní síň. Další velká devastace nastala v 80. letech 20. století. Tehdy Židovská obec postoupila pozemek městu. Některé náhrobky z kvalitního kamene byly prodány kamenické firmě, zbytek byl dán na hromadu. Po revoluci na počátku 90. let byl hřbitov opraven. Na ploše cca 6.625 m2 dnes najdeme 225 náhrobků z původních 380. Zbytek zmizel nenávratně. Hřbitov je uzamčen.
Římskokatolický kostel sv. Jakuba se nachází na Přesanickém náměstí v centru města. Kostel sv. Jakuba je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven již ve 12. století v románském stylu. Stavba byla pravděpodobně fundována zdejším cisterciáckým klášterem. Později, na přelomu 13. a 14. století, byl kostel zcela přestavěn ve slohu burgundské gotiky. Kostel původně stával ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě a díky této poloze a stabilní konstrukci fungoval i jako pevnost a pokladnice. V 15. století byl kostel, jakožto opevněný bod, účastníkem bojů mezi katolickou stranou a husity. Zřejmě při vojenské akci roku 1420 byl silně poškozen presbytář. Jeho závěr poté musel být zhruba od poloviny výšky vysokých oken znova vyzděn a zaklenut. Při opravě byla stavba také rozšířena. Koncem 15. století založili ve zdejší kryptě rodinnou hrobku páni ze Šternberka. Kostel byl v průběhu 16. a 17. století několikrát opravován, roku 1780 byla snesena zchátralá zvonice nad sakristií a nahrazena dnešní barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Krátce na to byl kostel na základě josefínských reforem zrušen a rok později jej koupilo město, které jej využívalo jako sýpku a později jako vojenský sklad. V letech 1857-59 byl kostel zásluhou krajského hejtmana Tomáše z Putzlacheru a dalších mecenášů rekonstruován a neogoticky upraven. Tehdy byl také objeven zazděný románský portálek. Kostel byl znovu vysvěcen v květnu roku 1860 a od té doby sloužil opět bohoslužebným účelům. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb v 9:45 hod.   L.R.