Zaniklý hrad Sokolovec, jinak také zvaný Sokolov, stával na skalní vyvýšenině nad pravým břehem potoka Doubravy mezi obcemi Bílek a Libická Lhotka. Do volně přístupného hradního areálu zájemce dovede turistické značení jak z obou zmíněných obcí, tak z nedalekého města Chotěboř. Krátká historie hradu Existence hradu byla velmi krátká, trvala necelých 100 let. Zakladatele ani přesnou dobu založení neznáme. Předpokládá se, že Sokolovec byl založen ve druhé polovině 14. století. V roce 1406 se zde připomínají loupeživí rytíři Jan z Chotělic a Pavel Hubenka ze Zišova. Pro okolí hradu byli natolik nebezpeční, že byl Sokolovec roku 1407 obležen královským vojskem. Již tehdy, nebo za bouřlivých husitských válek, hrad zpustl, jako pustý se poprvé připomíná roku 1456. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na rozlehlejším předhradí, opevněném valem a příkopem, se nedochovaly stopy po zástavbě. Hradní jádro oddělené od předhradí příkopem bylo trojúhelníkovitého půdorysu. V hradním jádře se dochovaly pouze velmi drobné střepy zdí, na západní straně stával trojprostorový palác, na východní pětiboký věžovitý objekt a přístup do jádra zajišťovala brána. Tipy na výlet Podívat se můžete na raně barokní zámek Chotěboř, městské muzeum v Chotěboři nebo geomorfologický útvar Čertův stolek. Dalším cílem výletu může být kostel sv. Anny v Pohledu, památním K. H. Borovského v jeho rodném domě v Havlíčkově Borové. V nedalekém Havlíčkově Brodě je k vidění Štáflova chalupa, bývalý klášter, městské opevnění, kostel Nanebevzetí Panny Marie, galerie výtvarného umění, stará radnice nebo nová radnice. Ubytovat se můžete v Havlíčkově Brodě. M.K.

Synagoga v Polné se nachází v místech bývalého židovského ghetta, dnes Karlovo náměstí. Synagoga byla postavena v roce 1684. Na rozdíl od většiny židovských domků byla z větší části zděná. Hlavní sál měl rozměry 750x1280 cm. V roce 1717 vznikl dostavbou jednoho patra sousedního domu, obecní dům jenž byl zároveň sídlem rabína. Nacházela se zde tzv. zimní modlitebna se třiceti místy. V zadní části synagogy byla vystavěna galerie se šesti sloupy. Do mužské části se vcházelo z ulice podélnou chodbou, ženská část měla samostatný vstup. Synagoga svému účelu sloužila až do roku 1943. Nějaký část ji pak využívali nacisté jako sklad zabaveného nábytku. V roce 1951 koupila synagogu církev čs. husitská. Bohoslužby však zde nekonala a byla nucena objekt pronajmout pro účely skladování barev a chemických hnojiv. Stavba začala chátrat, v roce 1968 se propadl strop a rok poté se zřítila střecha. Demolici stavby zabránily společenské změny po roce 1989. Nejprve byla synagoga dozděna a provizorně zastřešena. V roce 1994 byla navrácena Federaci židovských obcí v Praze. V letech 1996-2000 proběhla rekonstrukce s nákladem 3,5 mil. korun. V současné době je synagoga zpřístupněna od května do října ve své otevírací době. Nachází se zde expozice Lepolda Hilsnera a vše o tzv. Hilsneriádě, dále pak Historie Židů v Polné.

Zámek Roudnice nad Labem, okres Litoměřice.

Poutní místo zvané taktéž jako „Moravské Lurdy“ se nachází v hlubokém a lesními stráněmi obklopeném údolí řeky Odry nedaleko obce Spálov. Nejdeme zde skalní sluj s kamenným oltáříkem, plastikou P.Marie a pramenem kvalitní pitné vody. Historie místa se začala psát v období třicetileté války. Tehdy zde podle legendy byl zázračně zachráněn švédský voják, kterému se zjevila Panna Marie a zachránila ho pramenem pitné vody. Událost se brzy rozkřikla po okolí a mlynář z nedalekého Spálovského mlýna sem pořídil a zavěsil obraz Panny Marie. Jelikož byl chromý, chodil se sem modlit a pečovat o toto místo, neboť do Spálova to pro jeho zdravotní potíže bylo daleko. Postupně sem začali přicházet další poutníci z celého okolí. Plastika Panny Marie sem byla umístěna v 90. letech 19. století. Zajímavou památkou je kamenná kruhová nádržka na vodu vytékající z jeskyně. Údajně je to původní kamenná křtitelnice ze spálovského kostela, sloužící v něm až do roku 1619, kdy byla nahrazena nynější renesanční cínovou.